Společnost OKD prodlouží těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023. Novinářům to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) nepovažuje za vhodné, že se těžba prodlužuje vždy o krátký časový interval, stejný názor zastává také odborný mluvčí KSČM pro resort průmyslu Pavel Hojda.
Společnost má nyní uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky do 30. června 2023. Vedení OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025. V OKD pracuje přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát.
O rozhodnutí prodloužení těžby do roku 2025 chce OKD podle předsedy představenstva Romana Sikory rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku. V roce 2023 chce mít OKD deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880 000 tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu ale postupně ukončuje.
Podle původních plánů měla těžba v OKD skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého čtvrtletí roku 2023. Podle Sikory jsou nyní na Karvinsku zásoby zhruba 140 milionů tun uhlí.
Prodloužení o půl roku nemá podle Hojdy velký smysl. »Dolování není otázka měsíců ale spíš let. Jestli někdo chce doly zavřít, tak prodlužování celkově zvyšuje náklady. Pokud na to stát má, a pan Stanjura si myslí, že na to má, protože vybírá nesmírně vysoké daně, ať už jde o DPH nebo spotřební daně, tak je to spíše symbolické poměrně drahé gesto,« řekl pro iportaL24.cz. Rozuměl by prý tomu, kdyby se rozhodlo, že se těžba prodlouží o několik let, protože s každou těžbou je zapotřebí určitá investice. »Bohužel, politika EU a ČR vůči Rusku nás dohání do situace, kdy se hledají možnosti, jak co nejvíce snížit dopady energetické krize. Pokud budou v této politice pokračovat, tak se to v žádném případě nemůže podařit a bude to stát hodně peněz jak stát, tak i daňové poplatníky,« shrnul Hojda.
Chybí analýzy, vyhodnocení vývoje ceny uhlí a investic
Prodlužovat těžbu vždy o krátký časový interval nepovažuje za vhodné ani Havlíček. Zaměstnanci podle něj už například počítali s předchozími termíny konce těžby. Kritizoval také to, že se od ustavení nové vlády nesešla Uhelná komise. Rozhodnutí o prodloužení těžby v dole OKD měly podle něj předcházet analýzy, vyhodnocení pravděpodobného vývoje ceny uhlí i možných investic.
Analýza by podle Havlíčka měla obsahovat informace, jak se bude pravděpodobně vyvíjet cena uhlí, jaké budou investice spojené s pokračováním těžby či zda se bude dále těžit pouze v Dole ČSM. »Nebo jestli by se ještě mohl otevřít Darkov, což by připadalo v úvahu, byť za určité investice,« doplnil.
Sikora uvedl, že obnovení těžby v dolech Darkov a ČSA nepřichází v úvahu, OKD tak počítá pouze se zachováním těžby v Dole ČSM. »Jsme finančně soběstační. Disponibilní prostředky OKD umožňují další přípravy, těžbu i případné útlumové práce z našich vlastních finančních zdrojů. Prodloužení těžby v roce 2023 navíc nevyžaduje žádná zvláštní povolení. O případném pokračování těžby v dole ČSM až do roku 2025 chceme rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku,« uvedl Sikora.
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí prodloužit těžbu uvítal. »Myslím, že to je jediné možné řešení. Budeme čelit problémům s dodávkami tepla domácnostem napojeným na centrální rozvod tepla. Ty jsou nyní závislé na teplárnách spalující uhlí,« řekl Vondrák. Dodal, že takových domácností je v kraji na 300 000. Sám o prodloužení termínu mluvil opakovaně. »Myslím, že je reálný rok 2025. S ohledem na to, co se děje a jaké jsou ceny energií, bude rozumné využít ještě zbytky nevytěženého uhlí. Nevíme, jaké budou ceny za plyn a zda vůbec bude,« řekl.
Mezi největší odběratele uhlí z dolů na Karvinsku patří podle Sikory společnost ČEZ, největším odběratelem je Tepelná elektrárna Dětmarovice, která ČEZ patří. Uhlí odebírá také společnost Veolia, Třinecké železárny nebo huť Liberty.
(jad, čtk)