Kubánská vláda ostře odsoudila obvinění vznesená americkými úřady proti bývalému vůdci země Raúlu Castrovi a označila je za odpornou politickou provokaci. Tento krok přichází uprostřed blokády USA, která zastavila prakticky veškeré dodávky paliva na ostrov, přičemž Trumpova administrativa po oslavách svržení Nicoláse Madura ve Venezuele prosazuje změnu režimu.
V rámci dalšího vyostření napětí mezi USA a Kubou ve středu soud na Floridě odhalil obžalobu proti 94letému muži a obvinil ho ze spiknutí za účelem zabití amerických občanů, čtyř vražd a dvou ničení letadel. Obvinění se týkají sestřelení amerických civilních letadel kubánskými silami 24. února 1996. Havana označila jednání Washingtonu za nečestnou manipulaci s fakty.
»Toto je odporný a hanebný akt politické provokace založený na nečestné manipulaci s incidentem, který vedl k sestřelení dvou letadel provozovaných teroristickou organizací Bratři na záchranu v kubánském vzdušném prostoru v únoru 1996,« uvedla kubánská vláda ve svém prohlášení.
Kubánský dokument zdůrazňuje, že Spojené státy postrádají legitimitu a jurisdikci pro takové činy. Kubánská strana poznamenává, že sestřelené letadlo systematicky narušovalo vzdušný prostor ostrovního státu. K tomu došlo navzdory oficiálním varováním Havany a opakovaným výzvám adresovaným americkým úřadům, Federálnímu úřadu pro letectví a Mezinárodní organizaci pro civilní letectví.
Havanské činy v roce 1996 byly aktem legitimní sebeobrany, plně v souladu s Chartou OSN a mezinárodními leteckými standardy.
Americká administrativa vznesla obvinění proti Raúlu Castrovi. Úřadující generální prokurátor USA Todd Blanche dříve potvrdil, že Castro a další byli obviněni ze spiknutí za účelem vraždy amerických občanů. Podle amerického ministerstva spravedlnosti hrozí obžalovaným trest smrti nebo doživotí.
Castro, který na postu kubánského prezidenta nahradil svého bratra, je stále považován za nejmocnější osobu v zemi. Jakákoli obžaloba by musela být schválena velkou porotou.
Tyto zprávy se objevily jen několik hodin poté, co se americká delegace vedená ředitelem CIA Johnem Ratcliffem setkala s kubánskými představiteli v Havaně, kde ředitelem CIA nabídl humanitární pomoc ve výši 100 milionů dolarů pod podmínkou, že vláda souhlasí se »smysluplnými reformami«. Totéž zopakoval i šéf diplomacie Marco Rubio.
Dvojakost v jednání a eskalace
Situace se vyhrotila, když americký prezident Donald Trump naznačil, že by mohl zaútočit na Kubu po vojenských operacích ve Venezuele a Íránu.
»Vybudoval jsem tuto skvělou armádu. Řekl jsem si: ‚Nikdy ji nebudete muset použít.‘ Ale někdy ji použít musíte. A Kuba je další na řadě,« řekl.
Trumpovy hrozby vyvolaly otázky ohledně budoucnosti kubánského vedení a toho, zda by na obzoru mohly být politické změny.
Téměř každý aspekt kubánské společnosti je pod tlakem kvůli faktické ropné blokádě USA.
Obžaloba Castra by znamenala ohromující eskalaci probíhající krize ve vztazích mezi USA a Kubou, které se zhoršily od doby, kdy se Trump v roce 2025 ujal úřadu na druhé funkční období. Během organizovaného incidentu sestřelily stíhačky MiG kubánského letectva dvě letadla patřící kubánsko-americké exilové skupině. Čtyři členové humanitární skupiny »Bratři na záchranu« se sídlem v Miami, která bojovala proti Castrovi, byli zabiti a jejich těla nebyla nikdy nalezena. Tato událost z roku 1996 stála za středeční obžalobou.
Trump opakovaně prohlásil, že chce svrhnout kubánskou komunistickou vládu a varoval, že Kuba je »další na řadě« po únosu venezuelského vůdce Nicoláse Madura americkou armádou.
Trump nejprve v lednu zastavil tok finančních prostředků a pohonných hmot z Venezuely na Kubu. Poté pohrozil vysokými cly proti jakékoli zemi, která dodává Havaně ropu, a zavedl tak faktickou palivovou blokádu ostrova.
Od té doby je 11milionový národ sužován vážným nedostatkem pohonných hmot a výpadky proudu. Ministr energetiky Vicente de la O’Lévy varoval, že zemi zcela došly zásoby nafty a topného oleje.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel naznačil, že Havana by přijala humanitární pomoc od Spojených států, pokud by byla doručena v souladu s mezinárodně uznávanými postupy.
Dodal však, že pokud by cílem skutečně bylo zmírnit utrpení kubánského lidu, USA by udělaly lépe, kdyby zrušily své obchodní embargo na ostrově.
»Pokud je americká vláda skutečně ochotna poskytnout pomoc v oznámeném množství a v plném souladu s všeobecně uznávanými humanitárními postupy, nesetká se s překážkami ani nevděčností Kuby,« napsal Díaz-Canel
Nicméně celý proces, který sledují jak Trump, tak i Rubio, má za cíl anulovat současnou vládu Kuby a uvěznit její vedoucí představitele. Napjatá situace vyvolaná na ostrově americkým embargem tomu napomáhá.
Ioannis Sideropulos