Koaliční vláda Petra Fialy (ODS)se schovává za rozpočtovou odpovědnost, přitom rozvrací funkční systém zdravotnictví. Její jednání je pro občany České republiky krajně nezodpovědné. V reakci na návrh vlády snížit platby za státní pojištěnce a na vládní návrh jejich valorizace to uvedl předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel.
Vláda rozhodla o snížení platby za státní pojištěnce od července o 400 korun, měsíční platba státu by tak měla klesnout ze současných 1967 Kč měsíčně na 1567 Kč. Kabinet by tak chtěl ušetřit zhruba 14 miliard. Příští rok by měl začít fungovat automatický valorizační mechanismus, který by začínal na 1878 korunách měsíčně.
Zdravotnické odbory varují, že schválení tohoto návrhu bude mít velmi vážné negativní dopady do systému českého zdravotnictví.
Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové se na letošní úroveň platby za státní pojištěnce podle návrhu vlády na jejich valorizaci dostanou až v roce 2025. To je podle odborů pro české zdravotnictví velmi špatné, zvláště při současném vývoji ekonomiky, kdy nastává enormní růst cen prakticky všeho, a kdy je do těchto kalkulací zapotřebí započítat i problémy s uprchlíky z Ukrajiny, kteří budou rovněž čerpat peníze státu. Podle odborů to znamená reálný pokles výdajů na zdravotnictví.
Postup vlády kritizuje také expertka KSČM na zdravotnictví Soňa Marková. »Vypadá to, že má tento návrh být spíše fíkovým listem, kterým se pravicová vláda snaží zakrýt nahotu svého dlouhodobého záměru snížit veřejné finanční prostředky do systému zdravotnictví a nahradit je těmi soukromými z už tak čím dál prázdnějších kapes pacientů. Vláda tak naprosto cíleně hazarduje s kvalitou a dostupností lékařské péče v situaci, kdy za sebou máme covidové roky s vysokými výdaji a další nás ještě pravděpodobně čekají,« uvedla před časem pro iportaL24.cz. Fakticky tak podle ní dochází ke snížení státních peněz do systému veřejného zdravotního pojištění v době, kdy zároveň raketově roste inflace a provozní náklady. »Zdravotní pojišťovny ale nebudou mít z čeho navyšovat úhrady za péči, kterou pacienti budou potřebovat,« míní Marková.
Vracíme se o několik kroků zpět
Kriticky se k vládním krokům vyjádřila také místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD). »S valorizací jako takovou samozřejmě souhlasíme, nicméně vláda přichází s návrhem po tom, co tyto platby snížila o 400 Kč, v příštím roce by tedy platba měla činit 1878 Kč, což je ještě méně, než byla původní částka před snížením. Je teda hezké, že vláda přichází s valorizací, ale příští rok bude ještě mnohem méně peněz, než bylo letos plánováno a pojišťovny budou muset opět sáhnout do svých rezerv,« řekla poslankyně pro iportaL24.cz. Podle Maříkové reálně hrozí zhoršení péče. »To, jak se za poslední roky platby státu navyšovaly, aby se péče zlepšila a zdravotnictví nebylo podfinancováno, tak teď se prakticky vracíme o několik kroků zpět. Může dojít k tomu, že zdravotnická zařízení budou vzhledem k tomu, že pojišťovny nebudou mít prostředky, péči nějakým způsobem omezovat,« dodala Maříková.
Odbory kritizují také to, že zdravotní pojišťovny pro příští rok navrhují navzdory dvouciferné inflaci jen čtyřprocentní růst úhrad za péči. »To je skutečně málo,« uvedla Žitníková. Připomněla, že zdravotnický systém se bude muset postarat o nemocné ukrajinské uprchlíky. Zároveň upozornila, že covid nezmizel, a že na podzim můžeme očekávat jeho další vlnu. Zdravotnictví také podle ní po dvou letech covidu musí řešit odložené operace, zanedbanou preventivní péči a další závažné dopady pandemie. Čekání pacientů na odložené operace se podle Žitníkové protáhlo na mnoho měsíců, někde i na dva a půl roku, několikanásobně se prodloužily čekací doby také na důležitá vyšetření a léčbu. Načež hrozí, že koncem roku se budou zákroky a léčení znovu odkládat, a zároveň i to, že pacienti z finančních důvodů nedostanou příští rok nejmodernější léky a nebude jim nabídnuta nejmodernější léčba.
Podle Engla se vláda schovává za rozpočtovou odpovědnost, přitom rozvrací funkční systém zdravotnictví a její jednání je pro občany ČR krajně nezodpovědné.
Hrozí další prohloubení personálních problémů nemocnic
Odbory se obávají, že nemocnicím z nižších úhrad kvůli inflaci zbyde méně peněz než dřív. »Nemocnice si zdražení a inflaci nemohou do svých výstupů zakalkulovat,« uvedl Engel. Vůbec se podle něj nemluví o růstu platů zdravotníků, přestože inflace dopadá na reálnou hodnotu jejich příjmů.
Podle Žitníkové tak hrozí další prohloubení personálních problémů nemocnic. »V nemocnicích chybí přes 3000 všeobecných sester, chybějí lékaři, sanitáři a další zaměstnanci všech zdravotnických i nezdravotnických profesí. V nemocnicích se kvůli chybějícím zaměstnancům zavírají oddělení nebo jejich části, což zhoršuje dostupnost zdravotní péče,« uvedla.
Podle místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Jany Hnykové se omezování financí do zdravotnictví projevilo i v tom, že nejsou peníze na rehabilitační a lázeňské programy pro zdravotníky za jejich práci v době covidové pandemie. Proto také zdravotnické odbory požadují, aby byl tento dotační titul vypsán i pro letošní rok. Engel připomněl, že šlo o částku ve výši jedna miliarda korun, která ale nebyla zdravotníky vyčerpána, a peníze byly vráceny zpět do státního rozpočtu.
Systém veřejného zdravotního pojištění je financován z odvodů na zdravotní pojištění zaměstnanců a podnikatelů a platby státu za děti, seniory, nezaměstnané, vězně a v současné době také nepracující uprchlíky z Ukrajiny. Pro letošní rok byla měsíční částka za ně stanovena na 1979 Kč měsíčně, tedy při počtu 5,9 milionu asi na 140 miliard korun. Vláda rozhodla o snížení této platby od července o 400 Kč.
Celkově se příjmy veřejného zdravotního pojištění odhadují pro letošní rok na 420,6 miliard korun a pro příští rok 432,7 miliardy. Loni bylo hospodaření schodkové a dorovnané z rezerv zdravotních pojišťoven. Svaz zdravotních pojišťoven (SZP), který sdružuje šest menších pojišťoven mimo VZP, upozornil, že pro stabilitu systému by v příštím roce bylo vhodné, aby bylo hospodaření vyrovnané.
Jako vyrovnaný sestavuje svůj zdravotně-pojistný plán pro příští rok i VZP. Nabídka pojišťoven na čtyřprocentní růst v příštím roce podle mluvčí VZP Viktorie Plívové zajišťuje udržení finanční stability poskytovatelů zdravotní péče včetně eliminace části nákladů ovlivněných inflací. Navyšování nad čtyři procenta by podle největší zdravotní pojišťovny bylo fiskálně nezodpovědné.
(jad, svo)