Odboráři ve školství zvažují stávkovou pohotovost

Vláda nevyhověla požadavkům školských odborů, aby do základní složky platu neboli tarifu pedagogických pracovníků šlo 80 procent z částky, o kterou se v roce 2023 navýší platy. Podle rozhodnutí kabinetu Petra Fialy by celá částka měla putovat do odměn, což se odborářům nelíbí. Někteří z nich proto vyzývají ke stávce učitelů.

Státní rozpočet na rok 2023 počítá s navýšením na platy pedagogů o čtyři procenta. Vláda ve středu rozhodla, že celá částka by měla putovat do odměn. Někteří členové Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství proto vyzývají ke stávce učitelů.

»Oslovíme organizace, potažmo naše funkcionáře, ihned po Novém roce. Konečné rozhodnutí (zda odbory vyhlásí stávkovou pohotovost) je na kolektivním orgánu, tedy na předsednictvu,« řekl ČTK předseda školských odborů František Dobšík. Středeční rozhodnutí vlády označil za zklamání. Kabinet podle něj nerespektoval doporučení tripartity, rozhodl v rozporu se svým prohlášením a ignoroval petici odborářů, kterou odbory vládě adresovaly. Odboráři proto chtějí navrhovat jimi preferované rozdělení peněz znovu v roce 2023.

»Peníze na splnění našich požadavků jsou. Je to jen o tom, najít tu politickou vůli. Tarify by se tak mohly zvednout třeba k prvnímu březnu (roku 2023),« řekl.

Už dříve odboráři uváděli, že jimi navrhované rozdělení peněz je adekvátní současnému zvyšování cen spotřebního zboží. Pouze nárokové tarify podle nich zaručí, že tuto část peněz nebude možné použít na zaplacení jiných výdajů.

Rozhodnutí vlády kritizují také asociace učitelů

Předseda Unie školských asociací ČR CZESHA Jiří Zajíček označil rozhodnutí vlády za nešťastné. Rozdělení částky mezi tarify a odměny by podle něj neznamenalo pro stát žádné peníze navíc oproti tomu, co schválila vláda. Pro pracovníky ve školství by ale bylo navýšení tarifů výhodnější, řekl.

Za jeden z důvodů označil mimo jiné to, že výše nadtarifní složky učitelského platu souvisí s naplněností třídy, v níž pedagog učí. Pedagog ve třídách s nižším počtem žáků nebo studentů je tak odměňován nižší částkou než ten, který působí ve třídě, kde se učí okolo 30 lidí. Méně dětí ve třídách je podle Zajíčka třeba ve vesnických školách nebo na některých učebních oborech.

Růst platů v nadtarifní složce platu je podle Zajíčka méně výhodný než navýšení tarifů i pro ředitele škol. Totéž uvedl i prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. »Nezvýšení tarifní části platu pedagogům bude mít negativní dopady především na platy ředitelů,« uvedl.

Výdělek ředitelů je složený z více položek. Dostávají částku danou platovými tabulkami a náleží jim příplatky za vedení školy a další činnosti. Platový výměr a výši odměn určují zřizovatelé škol, tedy obvykle obce a kraje. Už nyní podle Zajíčka nastávají situace, kdy ředitelé dostanou menší odměny než řadoví učitelé. V příštím roce lze tak očekávat, že nepoměr bude pokračovat.

Podle informačního systému o průměrném výdělku veřejný sektor zaměstnával letos v prvním pololetí 651 200 lidí. Průměrný plat činil 43 093 korun hrubého. Odměny, příplatky a náhrady tvořily celkem 30,3 procenta výdělku.

(jad)