Ministerstvo kultury (MK) rozdělovalo peníze na záchranu a obnovu kulturních památek, aniž stanovilo cíle, kterých chce touto podporou dosáhnout. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontrola se týkala peněz, které MK rozdělovalo v letech 2019 až 2022. Celkově šlo o 2,6 miliardy korun z šesti programů, které resort rozdělil mezi 7457 projektů.
Kontroloři odhalili nedostatky i v hodnocení projektů, které bylo podle nich v některých případech netransparentní a neúměrně dlouhé. »NKÚ odhalil řadu nedostatků v tom, jak MK k obnově památek přistupovalo. Resortu například chyběly konkrétní cíle a plány týkající se obnovy památek, ministerstvo ale také například neplnilo opatření a úkoly, které si často samo stanovilo,« uvedl NKÚ v dnes zveřejněné zprávě. Kvůli absenci stanovených cílů nelze podle úřadu vyhodnotit, zda byly využity nejlepším možným způsobem. Jde o podobný problém, na který NKÚ upozornil už při podobně zaměřené kontrole v roce 2017.
Ministerstvo v reakci uvedlo, že cíle jsou jasně a zcela logicky od počátku stanoveny, je to záchrana hmotného kulturního dědictví a kompenzace za omezení vlastnického práva vlastníkům kulturních památek. Vyhodnocení památkových programů každoročně zveřejňuje.
Resort podle NKÚ jednal v rozporu s vlastními rozhodnutími a úkoly. Kontroloři poukázali na to, že ministerstvo například plánovalo s ohledem na omezené množství peněz určených na záchranu a obnovu kulturních památek stanovit si jasné priority a podpořit zásadní projekty. To se ale podle nich v praxi nestalo a resort peníze naopak rozděloval po menších částkách mezi co nejvyšší počet zájemců. »To ve svém důsledku vedlo i k prodlužování doby oprav,« uvedl NKÚ.
Přípravu zákona ministerstvo vzdalo
Ministerstvo si také stanovilo úkol navrhnout novou právní úpravu, která by nahradila stávající zákon o památkové péči, platný od roku 1987. Návrh zákona, který ministerstvo kultury připravilo v roce 2015, ale schválen nebyl a ministerstvo od té doby s novým návrhem nepřišlo. »V době kontroly na něm nepracovalo a tento úkol jen odkládalo a přenášelo do nových koncepčních dokumentů,« informoval NKÚ.
Ministerstvo v reakci na nález uvedlo, že v průběhu let začaly práce na právním předpisu na úseku územního plánování a stavebního práva, který je s problematikou památkové péče provázán. »Za této situace ministerstvo kultury, kdy poskytlo zásadní součinnost při formulování nového stavebního zákona a zásadním způsobem byl v této souvislosti novelizován zákon o státní památkové péči, jasně deklarovalo, že nebude připravovat nový památkový zákon,« vysvětlil resort.
NKÚ se také zaměřil na samotné hodnocení projektů. Zjistil, že vyřízení žádostí bylo komplikované a časově se protahovalo. Resort žádosti vyřizoval fyzicky v listinné podobě, což byl jeden z důvodů průtahů. V krajním případě celý proces od podání žádosti do poskytnutí příspěvku trval i jeden a půl roku.
Hodnocení a výběr konkrétních projektů byly podle NKÚ u tří programů ze šesti netransparentní. Nebylo například jasné, jak a na základě jakých kritérií ministerstvo jednotlivé projekty posuzovalo, což vytvářelo netransparentní prostředí a nerovné podmínky pro uchazeče.
(jad)