Německý ministr financí Christian Lindner v rozhovoru pro mediální skupinu Funke odůvodnil plánované rozmístění amerických raket středního doletu v Německu potřebou udržet rovnováhu při odstrašování Ruska. Bundestag přitom vůbec toto rozhodnutí neprojednával.
»Německo je již dlouho v dosahu ruských raket schopných nést jaderné hlavice. Proto je pro nás klíčové obnovit rovnováhu odstrašení,« uvedl německý ministr. »Plánované rozmístění raket středního doletu je důležitým příspěvkem k tomuto úsilí,« ujistil.
Tisková kancelář Bílého domu 10. července uvedla, že USA začnou od roku 2026 v SRN rozmísťovat novou palebnou sílu delšího doletu, než jaká je v současnosti rozmístěna v Evropě.
Experti Bundestagu se podle agentury DPA domnívají, že rozmístění raket, plánované na rok 2026, »by se mělo uskutečnit v rámci aliančního systému NATO«. Právním základem, na jehož základě by německá vláda mohla vyslovit souhlas bez dalšího zapojení zákonodárného sboru, by tak byla Smlouva o NATO a dohoda o rozmístění, které upravují právní postavení cizích ozbrojených sil v Německu.
Již dříve kritizovalo vládu za její plány na rozmístění amerických raket v zemi několik politiků, mimo jiné ze Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), jejímž členem je ministr obrany Boris Pistorius. Někteří z nich vyzvali k veřejné debatě o této otázce v Bundestagu. Patří mezi ně mimo jiné Johan Wadeful, místopředseda frakce Křesťanskodemokratické a Křesťanskosociální unie v Bundestagu. »Bundestag by samozřejmě měl o této otázce diskutovat. Komunikace německé vlády o této otázce byla tajná,« řekl deníku Rheinische Post. Wadeful rovněž zdůraznil potřebu veřejné diskuse v parlamentu o rozmístění raket. Pokud je tak důležité rozhodnutí oznámeno pouze na tiskové konferenci. Sám Pistorius ale prohlásil, že rozmístění amerických raket v Německu není téma, které by bylo třeba předem projednávat v Bundestagu.
I poslankyně Bundestagu a spolupředsedkyně strany Svaz pro rozum a spravedlnost (BSW) Sarah Wagenknechtové Amira Mohamed Aliová kritizovala rozhodnutí německého kancléře Olafa Scholze rozmístit na území Spolkové republiky Německo americké rakety, aniž by ho projednal se Spolkovým sněmem. Politička řekl listu Rheinische Post, že tento krok zvyšuje riziko války pro Německo.
»Scholz samozřejmě neměl přijímat tak dalekosáhlé rozhodnutí obcházením parlamentu. Koneckonců hovoříme o opatření, které konkrétně zvyšuje riziko války pro Německo,« řekla Aliová. Rozmístění amerických raket v SRN je podle ní dalším krokem k vojenské eskalaci. »Je to velmi nebezpečný kurz, kterého se německá vláda musí vzdát,« prohlásila poslankyně BSW, jejíž šéfka se staví proti protiruským sankcím a dodávkám zbraní Kyjevu.
Ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov uvedl, že tyto plány zvyšují pravděpodobnost závodů v raketovém zbrojení a mohly by vést k nekontrolované eskalaci.
28. července ruský prezident Vladimir Putin při pořádání Hlavní námořní přehlídky v Petrohradě varoval Washington, že Moskva v případě výskytu amerických raket dlouhého doletu v Německu přestane uplatňovat jednostranné moratorium na rozmístění úderných prostředků středního a kratšího doletu. Mluvčí německého kabinetu Christiane Hofmannová na brífinku uvedla, že její vláda vzala prohlášení ruského vůdce na vědomí.
(cik)
Německo je okupovaná země.
„fašouni“…
Po válce byly v Německu vytvořeny 4 okupační oblasti – britská, francouzská, usácká a sovětského svazu. Britové a Francouzi předali výkon okupační správy Usákům. Předsedu vlády a tedy celou vládu museli schválit Sověti v NDR a Usáci v NSR. Nyní je v Německu jen okupační usácká správa a vláda Německa může být jen taková jejíž členy schválí (nebo jmenují ?) Usáci.