USA mají v Evropě nejméně 100 jaderných zbraní – a nové jsou na cestě

Federace amerických vědců (FAS) odhaduje, že na šesti leteckých základnách v pěti evropských zemích je rozmístěno přibližně 100 amerických jaderných bomb B61. A rozmístěny mají být nové a lepší.

Už v listopadu 2022 letectvo aktualizovalo svá bezpečnostní pravidla pro leteckou přepravu jaderných zbraní a povolilo letounům C-17A Globemaster III přepravu nových jaderných bomb B61-12.

Na základě této aktualizace, doprovázené školením a certifikací letounu a posádek, byl letoun C-17A schválen k přepravě nejnovější americké jaderné zbraně na základny ve Spojených státech a v Evropě.

Letouny C-17A 62. leteckého perutě na základně Lewis-McChord slouží jako Prime Nuclear Airlift Force (PNAF), jediná letka, která je oprávněna přepravovat jaderné hlavice vzdušných sil.

»Aktualizovaná směrnice letectva nepotvrzuje, jak se někteří nepřesně domnívají, že dodávky zbraní započaly již v prosinci. Dokumentuje však některé přípravy, které jsou k tomu zapotřebí,« upřesnili vědci.

V říjnu loňského roku server Politico informoval, že USA uspíšily zavedení B61-12 z jara 2023 na prosinec 2022. Dva nejmenovaní američtí představitelé uvedli, že USA o tomto harmonogramu informovaly NATO v říjnu.

Vysoký představitel Pentagonu však následně zprávu Politico odmítl s tím, že »na časovém plánu se nic nezměnilo. Nedošlo k žádnému urychlení kvůli nějaké ukrajinské krizi, B61-12 je ve stejném harmonogramu, v jakém byl vždy«. Ačkoli však úředník ministerstva obrany popřel, že by došlo ke změně harmonogramu, nepopřel, že přeprava začne v prosinci.

Plánovaná výroba B61-12 se opakovaně dostala do skluzu. Původně se plánovalo zahájení výroby v plném rozsahu na začátku roku 2019. V září 2022 Národní úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA) stále čekal na schválení zahájení výroby v plném rozsahu. Nakonec v říjnu 2022 NNSA potvrdila FAS, že se B61-12 vyrábí v plném rozsahu.

B61-12 je zamýšlena jako modernizace a případná náhrada všech současných jaderných gravitačních pum, včetně B61-3, -4, -7, a pravděpodobně časem i B61-11 a B83-1. Za tímto účelem kombinuje a zdokonaluje různé aspekty stávajících bomb: používá upravenou verzi hlavice B61-4 s několika variantami nižší a střední účinnosti (0,3-50 kilotun). Menší výbušnost (v porovnání s maximálními výbušnostmi B61-7 a -11) kompenzuje tím, že obsahuje naváděnou ocasní část, která zvyšuje přesnost, a omezenou schopnost pronikání do země.

»V tuto chvíli není známo, zda byly zahájeny dodávky B61-12 do Evropy. Pokud ne, zdá se, že se to blíží. Přitom k nasazení pravděpodobně nedojde najednou, ale postupně se rozšíří na další a další základny v závislosti na certifikaci a výstavbě jednotlivých základen,« upozornil FAS.

V současné době je podle FAS v pěti evropských zemích šest aktivních základen, na nichž se nachází přibližně 100 bomb B61 v podzemních systémech pro skladování a zabezpečení zbraní (WS3) uvnitř krytů pro letadla. FAS se přitom ve svých tvrzeních odvolává na návrh rozpočtu amerického letectva na fiskální rok 2024.

Sedmá základna v Německu (letecká základna Ramstein) je aktivní bez přítomnosti zbraní a osmá základna – RAF Lakenheath – byla nedávno přidána na seznam modernizovaných základen WS3. Revitalizace jaderných bunkrů v Lakenheath nemusí nutně znamenat, že se americké jaderné zbraně vrátí na půdu Spojeného království, zejména když ještě v prosinci 2021 generální tajemník NATO prohlásil, že »nemáme v plánu umístit žádné jaderné zbraně v jiných zemích, než které již máme…«. »Modernizace by však mohla mít za cíl zvýšit schopnost NATO přerozdělit bomby B61 v době zvýšeného napětí nebo je případně v budoucnu přesunout z Turecka,« dodal.

(cik)