Novák (SPD): Naše kampaň není za hranou. Vizuál umožní lidem všimnout si problémů, které se na nás valí

Kandidát SPD Vítězslav Novák má pro senátní volby na Praze 8 poměrně širokou podporu napříč vlasteneckými politickými subjekty. Věří proto, že když se povede zvednout k volbám nespokojené občany a posbírat protestní hlasy vůči současné vládě, povede se zlomit prokletí, jež hnutí předsedy Tomia Okamury v hlavním městě provází. V rozhovoru pro iportaL24.cz 51letý zastupitel Prahy 8 a realitní makléř hájí mj. kontroverzní kampaň hnutí SPD a jeho partnerů, která vyvolala i několik trestních oznámení. »Ta kampaň není vůbec za hranou!« oponuje Novák.

Kandidujete ve volebním obvodu číslo 23 – Praha 8. Není to ve vašem případě tak trochu boj s větrnými mlýny?

Je pravda, že v hlavním městě je naše značka od začátku preferencemi tak trochu postižená. Svým způsobem je pro nás Praha totéž, co byl historicky, v dobách největší slávy, Ústecký kraj pro TOP 09. Tam byli vždycky úplně marginální. A my v Praze od začátku bojujeme s pětiprocentní hranicí. Například první komunální volby jsme očekávali s nadějí, protože značka byla už zavedená po celé republice, a pak nám Praha vystavila hrozný účet. To bylo v roce 2016, kdy jsme měli v průměru 3,6 procenta. Bylo to obvod po obvodu a všude byla ta čísla stejně špatná. Pětiprocentní hranice zkrátka nedosažitelná…

Poslední volby jsme si polepšili, máme dokonce tři zástupce na pražské radnici a uspěli jsme v devíti městských částech. To byl důvod alespoň k malé radosti, že jsme se v preferencích rozrostli a že už nejsme v hlavním městě tak negativně vnímaní a nálepkovaní, i když to samozřejmě pořád trvá.

A co se týká Senátu, předloni jsme měli dobrou možnost dostat se do druhého kola, Milan Urban kandidoval na Praze 11 a v prvním kole skončil s výsledkem 13,34 procenta. Do druhého kola mu chyběla nějaká tři procenta, která mu vzali kandidáti postavení našimi spřátelenými subjekty de facto na poslední chvíli. Jeden dostal nějaká 3,5 procenta, druhý 2,5 procenta. Takže to bylo naprosto zbytečné! Tenkrát by to byl hezký signál, protože kdyby Praha poslala do druhého kola inženýra Urbana, zvedlo by to tady renomé. A zvedli by se i lidé ze židlí, protože by bylo jasné, že značka SPD má potenciál i v Praze. Ona ho má skutečně, jenom ho probudit…

A má ten potenciál i pro nadcházející senátní volby na Praze 8?

Pokud se to vezme vylučovací metodou a pokud zvedneme protestní hlasy proti současné politice, čili proti všem reprezentantům vládní pětikoalice – jak říkáme, proti asociální vládě – tak je jasně definované, které kandidáty nevolit. Jasně jsme to vyznačili i na našem volebním letáku. A pak tam zase tolik variant nezbývá. Pokud se nám podaří nashromáždit protestní hlasy, můžeme se dostat do druhého kola a zabojovat o senátní křeslo.

Důležité je, že kandiduji za koalici SPD a Trikolora, ale máme oficiální podporu i strany PRO, koalice STAČILO! a hnutí JaSaN. Myslím, že se povedla vyjednat široká podpora, teď jde o to, jak si povedu proti zavedeným pětikoaličním značkám.

Volební účast do Senátu bývá mizivá. Určitě se v kampani setkáváte s názory, že horní komora parlamentu je nepotřebná. Jak byste oponoval?

Musím zmínit jednu věc. Do Senátu jsem kandidoval v roce 2020 na Praze 9. Tenkrát ještě s rétorikou, že Senát je zbytečný.

Mezitím jsem za poslední tři roky dokončil právní vysokoškolské vzdělání, kde jsme samozřejmě měli na pořadu předmět ústavní právo a státovědu. Probírali jsme detailně veškeré legislativní procesy, v mnohém jsem se dovzdělal a dospěl k názoru, že Senát není nepotřebný. Je nedílnou součástí našeho právního systému a neumím si představit, jak by vůbec někdo chtěl realizovat rušení této komory parlamentu. Protože je pravda, že se jedná o legislativní pojistku. V běžných sněmovních volbách se vám může stát, že tady v šesti měsících zazáří nový politický subjekt, ať už ho někdo nazve populistický, nebo jakkoli jinak. Prostě může přijít marketingový projekt, který se náhle zjeví a zasáhne politickou scénu. V Evropě to vidíme velmi často! A od toho tady máme Senát, kdy se jednou za dva roky obmění jeho jedna třetina. Teď jde o to, aby lidé konečně pochopili, že ta legislativní pojistka funguje a že je potřeba k volbám chodit. Tím, jak má většina občanů zažité, že Senát je něco zbytečného, že je to drahý aparát, a proto volit nejdou, jen nahrávají zavedeným progresivistickým subjektům, jako je celá vládní pětikoalice. Oni si dokážou pod svá křídla vždy obstarat nějaké osobnosti, které mají reálnou šanci zasednout v Senátu, a to s podporou médií, v nichž mají veliký vliv. A progresivisté tím ovládnou Senát.

Teď jsme to viděli při schvalování korespondenční volby. To už nebyla žádná pojistka, protože vládní většina všechno, co přijde ze Sněmovny, jen formálně odhlasuje bez připomínek, a to v té nejhorší formě, co mohla projít.

Když jste zmínil korespondenční volbu, nedá mi to, abych se nezeptal na jednu akci z minulého týdne. Na demonstraci na Letenské pláni, na níž promluvil i váš stranický kolega Milan Urban, několikrát od řečníků z různých stran a hnutí zaznělo, že letošní podzimní volby jsou posledními svobodnými. Od roku 2025, kdy lze volit korespondenčně, tomu tak již nebude. Souhlasíte?

Posledními svobodnými volbami bych to nenazval. Ty volby nám ale ukážou, o kolik voličů se bude jednat. Nevěřím tomu, že potenciálně existuje půl milionu hlasů v zahraničí, spíš se klaním k tomu, co se posledně píše – uvádí se tak 100 tisíc hlasů.

Další věc ale je, že korespondenční volba odporuje principům našich voleb, které mají být přímé, rovné a tajné. Jde o princip, kdy volič musí přijít osobně odvolit a odevzdat hlasovací lístek, který zkrátka není manipulovatelný. Osobně ho dá do obálky a vhodí do schránky, protože se předtím prokázal u komise svým občanským průkazem, nebo náhradním dokladem, který je také evidovaný. Díky tomu představuje náš volební systém dostatečnou pojistku. Je možné, že někde proběhly drobné podvody, ale vždy v rámci jednotlivých komisí. Teď je otázka, jestli u korespondenční volby nebudou tendence k větším manipulacím. Neumím si technicky představit, jak někdo dokáže reálně zorganizovat to, že statisíce lístků půjdou poštou, a když to vezmu reálně, pak může v rámci jedné rodiny žijící v zahraničí jedna dominantní osoba odhlasovat za celou domácnost. A další problém vidím v tom, že Češi, kteří žijí v cizině dlouhodobě, jsou informovaní jenom z jednoho hlavního zdroje. Tudíž jim kolikrát uniká reálná představa našeho života tady. Informace mají hodně filtrované.

To jste mi trochu nahrál na smeč. Měli by vůbec mít Češi žijící dlouhodobě v cizině právo volit, když tu neodvádí daně a navíc daleko za hranicemi nenesou důsledek svého rozhodnutí?

To je těžké. Právo volit měli vždycky, teď se jen rozšíří jejich počet. Klauzuli, že neodvádí daně, na to aplikovat nelze. Pravda ale je, že ovlivňují životy lidí, co ty daně v České republice platí. Je to spíš na bázi morálního než právního aspektu.

Na druhou stranu se stačí podívat do minulosti, jak se ještě před sto lety volilo. Například když v 19. století bylo volební právo jen pro chlapy a pak byl ještě systém rozdělený podle různých skupin, kdy bohatší lidé, kteří odváděli do systému víc peněz, měli silnější hlas. Postupně se to narovnalo a nakonec se rozšířilo volební právo o ženy, a to všechno ještě před vznikem republiky. Spousta západoevropských zemí dalo volební právo ženám teprve někdy před 50 lety, takže my v Čechách jsme byli demokraticky hodně pokrokoví…

Ale chtěl bych zmínit ještě jednu věc, která mě na korespondenční volbě zaráží. A to je dělení jednotlivých mandátů. Koukal jsem, že třeba ve Francii mají v parlamentu přesně oddělený počet mandátů, o kterých rozhodují občané žijící v zahraničí. A když jsem to přepočítával na naše poměry, tak je to pořád menší číslo, než jaké budou ovlivňovat hlasy tady. A náš systém, kdy teď byly menším krajům odebrané mandáty, jež se předají do lidnatějších krajů, také nepředstavuje úplně rovné dělení. Je to zkrátka hrubou nití ušitá novela, která překrucuje Ústavu a která je šitá jen na míru těch voleb, co budou v roce 2025. Všechno je připraveno na to, aby ze zahraničí přišlo nějaké procento pro vládnoucí koalici.

Já se, když dovolíte, vrátím k volbám roku 2024, a čekají nás nejen ty senátní, ale zároveň krajské. A o SPD se hodně mluví v souvislosti s kontroverzními plakáty, na nichž nechybí chirurg tmavé pleti s nožem v ruce, Romové či »zombík« volící korespondenčně. Hnutí čelí i několika trestním oznámením. Co vy na to? Není ta kampaň poněkud za hranou?

Naše kampaň není vůbec za hranou! Je přesně taková, jaká má být, a já se s ní plně ztotožňuji. Upozorňuje na závažná témata, byť šokujícím způsobem, ale bez takového vizuálu by si lidé těchto problémů, které se na nás valí, možná ani nevšimli.

Máme tam plakát s chirurgem s nožem v ruce, který lidem připomene, že je tady přijatý nějaký migrační pakt. Běží, čeká nás a nemine. A možná to někoho zvedne a přesvědčí, aby se odklonil od těch, co tuhle hrůzu schválili. Aby si zkrátka uvědomil, že je to nejen špatně, ale že je to hodně špatně!

A když už se vezme migrační pakt, tak největší pokrytectví je, že všechno začala už Babišova vláda, a ta současná to jen dokončila. A ve finále to odskáčeme všichni. Protože jsme svědky už od roku 2015 a 2016, jak média plní titulky, že SPD straší nelegálními migranty, a přitom nikde žádní nejsou. Že u nás máme asi 30 migrantů. No a jaké jsou titulky teď? Policie zadržela nákladní vůz, v němž bylo 36 nelegálních migrantů.

Jediný kdo tady koná, je Policie České republiky, která jednotlivé pašeráky zachycuje a staví k soudu. Minulý týden byl článek, že uprchlická skupina skončila před soudem. Odsouzeno bylo téměř 20 členů gangu. K deseti až patnáctiletým trestům. Ale zase to udělala jenom policie! Naopak vládnoucí garnitura tomu všemu dává zelenou. Zatím to jsou jenom migranti, kteří jdou do vytoužené země, ale již brzo půjde o ty, kteří budou distribuovaní rovnou k nám. A jestli sem přijde zase nějaká obrovská vlna, tak to budou fakt desítky tisíc jako za rok. A nezapomeňte, že je tam ta slavná pokuta – vykoupení se 20 tisíci eury za jednoho nelegálního migranta. A ta navíc může být udělena i opakovaně. Takže pokud v jednom roce Česká republika konkrétního migranta nepřijme, tak nám ho direktivně můžou šoupnout v dalším roce. Což budou další peníze.

V Německu už zaznívají hlasy, že by země měla azylovou politiku přiškrtit. Že zvládnou maximálně 50 tisíc běženců, lépe řečeno nelegálních migrantů, ročně. A Německo je osmkrát větší než my a už přiznává, že nezvládá ani to, co se děje teď. Jižními cestami se pohybuje do Evropy nějakých 200 tisíc migrantů. Nevím, kolik jich může být u nás v příštím roce. I kdyby jich nebylo 30 tisíc, tak pět nebo šest tisíc je pořád slušné číslo. Dělá to pěkné malé městečko…

Hodně se o SPD mluvilo také v souvislosti s minulým čtvrtkem, kdy se na Václavském náměstí objevily vizualizace vaší kampaně v obrovských rozměrech. Měli jste natáčet volební video, ovšem obřími billboardy v centru Prahy se magistrát hlavního města, jak sám uvedl, cítil zneužit…

Slovo »zneužití« zní akorát z úst zdejších magistrátních radních, konkrétně Jiřího Pospíšila. Co je mi známo, tak v pátek po akci v budovách magistrátu někdo z řad Pirátů šílel a byl nepříčetný z toho, co se vlastně stalo. Ale v ten samý den k tomu vyšlo i oficiální stanovisko městské části Prahy 1, kdy tisková mluvčí konstatovala, že všechno proběhlo v souladu s oznámením o akci.

Byl to prostě standardní postup. Žádali jsme o zábor místa na natáčení volebního klipu. Osobně jsem i zmínil, jaký klip to bude. Že jde o volební klip SPD a konkrétní kampaň, včetně všech parametrů. Natáčení potřebuje místo, kde to celé proběhne, pak se vše sklidí a akce skončí. Takhle se to i uskutečnilo, přesně v souladu se záborem, který jsme měli od šesti od rána do jedenácti do večera. Sklízení dokonce proběhlo rychleji. Začali jsme balit už v pět odpoledne, protože jsme měli natočeno – a úspěšně. Splnilo to naše očekávání. Všechno jsme sbalili a uklidili. Akorát pak měli někteří politici potřebu křičet, nic víc. Nebylo to ale žádné obcházení či zneužívání. Akce proběhla v souladu s platnými předpisy a hlavně bylo vše do puntíku splněno. Neprobíhala žádná politická agitace, pouze se natočil volební klip. To je celé…

A co odpovíte na kritiku, která zaznívá z medií, že si SPD nevybírá krajská témata, ale řeší ta, co se nadcházejících voleb až tak netýkají? Viz třeba ta migrace?

Víte, ona ta celostátní témata jsou zároveň krajská, protože se těch krajů dotýkají. Migrace je zářným příkladem. Až to všechno přijde, budou právě kraje řešit, kde hledat dané obce a umístění pro migranty. Budou se s tím muset vypořádat právě oni, takže je to i krajské téma!

A navíc, velmi dobře si všímám, jak někteří zástupci pětikoalice křičí, co je a co není krajské téma, ale přitom akceptují hru, kterou tady rozdělala média. Ta pořádají k volbám diskuzi předsedů stran, což také není krajské téma. Předsedové stran jdou do prime timu a budou mít volební debaty!? Takže nahrávají tomu, co tu média předestřela – že krajské volby mají celostátní přesah. Je to svým způsobem vystavená nálepka vládní pětikoalice.

Řeč byla o uskupeních, která vaši osobu podporují v senátních volbách. Do těch krajských navíc jde SPD nejen po boku Trikolory a PRO, ale ve dvou krajích také se Svobodnými. Je to cesta pro národní scénu? A neměly by být koalice ještě širší, a to především s výhledem na parlamentní volby 2025?

Souhlasím, že by to měla být i cesta do budoucna, ale vždy je to jenom o tom, aby jednotlivé subjekty překonaly svá vlastní ega. Funguje tady takový syndrom budovatelů stran, kteří mají nereálné představy o svém potenciálu.

O tom jsme se v historii přesvědčili už několikrát. Zmíním například Rozumné. Petr Hannig je nekonečný kandidát do všech voleb, které se kde konaly. Bez možnosti se někde dohodnout. Já si ho pamatuju, když v roce 2017 přišel na volební štáb SPD. My jsme se poprvé dostali do Sněmovny a on tam svým způsobem dorazil s tím, ukázat »já jsem dostal jedno procento«. A tehdy to na mě působilo, jako že se nám vysmívá, že nám to procento vzal.

Takže je to všechno o dohodě. Ta vůle tam existuje! Teď jde o to, aby si kompetentní osoby jednotlivých subjektů opravdu uvědomily, co vlastně můžou nabídnout a jaké jsou jejich reálné možnosti. Ne že k nám v Praze přijde třikrát slabší subjekt a jediná představa zní: »Budu jednička na kandidátce do komunálních voleb«. Takové zkušenosti máme opakovaně.

Ale přál bych si do budoucna utvořit co nejširší spektrum jednotlivých subjektů. A co musím uznat, že je až neskutečné, jak dlouho pětikoalice, slepená ze všeho možného, funguje bez nějakého rozpadu. Navíc přes všechny ty jejich nezdary! Jak Piráti se čtyřmi poslanci uhráli dvě ministerská křesla. A nemluvím o tom aparátu, co mají na jednotlivých ministerstvech. To je až neuvěřitelné…

Petr Kojzar

FOTO – archiv Vítězslava Nováka