Nová studie našla souvislosti mezi odpoledním spánkem a demencí

Nová studie zjistila, že pocit ospalosti během dne může znamenat vyšší riziko pozdějších kognitivních problémů, upozornil server CNN.

»Pokud se vám ve vyšším věku stává, že jste během každodenních činností ospalí, možná byste to měli považovat za víc než jen nepříjemnost – únava totiž může naznačovat, že jste vystaveni vyššímu riziku vzniku onemocnění, které může vést k demenci,« zjistila podle serveru nová studie.

Podle studie zveřejněné ve středu v časopise Neurology se u 35,5 % účastníků, kteří pociťovali nadměrnou denní ospalost a nedostatek elánu, vyvinul syndrom motorického kognitivního rizika ve srovnání s 6,7 % lidí bez těchto problémů.

Syndrom motorického kognitivního rizika neboli MCR se vyznačuje pomalou rychlostí chůze a stížnostmi na problémy s pamětí u starších lidí, kteří ještě netrpí demencí nebo pohybovým postižením. Riziko vzniku demence se u osob s tímto syndromem, který byl poprvé popsán v roce 2013, více než zdvojnásobuje.

»Předchozí studie prokázaly souvislost mezi poruchami spánku a rizikem demence,« napsala serveru první autorka studie Victoire Leroyová, odborná asistentka geriatrické medicíny v univerzitní nemocnici v Tours ve Francii.

»Zjištění vztahu mezi dysfunkcí spánku a rizikem MCR je důležité, protože včasná intervence může nabídnout nejlepší naději na prevenci demence,« uvedli autoři.

Zjištění vycházejí ze 445 dospělých osob, které byly v průměru ve věku 76 let a byly rekrutovány z newyorského okresu Westchester pro studii Central Control of Mobility and Aging, která hodnotí kognitivní procesy a mozkové mechanismy regulující mobilitu ve stáří. Účastníci chodili na běžeckých pásech, aby bylo možné zaznamenat jejich počáteční chůzi, a poté byli v letech 2011 až 2018 každoročně hodnoceni.

Autoři studie také každoročně shromažďovali údaje o vzpomínkách účastníků na kvalitu a množství jejich spánku v období dvou týdnů předcházejících hodnocení. Konkrétně tým zjišťoval podrobnosti v rámci sedmi složek Pittsburghského indexu kvality spánku: subjektivní kvalitu spánku, dobu potřebnou k usnutí, délku spánku, efektivitu spánku (poměr celkového počtu hodin spánku k celkovému počtu hodin v posteli), poruchy spánku, užívání léků navozujících spánek a denní dysfunkce, jako jsou problémy s udržením bdělosti při činnostech nebo pocit menšího nadšení pro práci.

Během sledovaného období trvajícího v průměru zhruba tři roky se u 36 účastníků vyvinul syndrom motorického kognitivního rizika. Ve srovnání s »dobrými« spáči měli »špatní« spáči jen mírně vyšší riziko MCR. Když však autoři posuzovali sedm složek spánku odděleně, pouze denní dysfunkce byla spojena s 3,3krát vyšším rizikem MCR.

Výsledky studie mohou pomoci lékařům a pacientům, aby byli otevřenější k otázkám na spánkový režim a aby se při stanovení včasné diagnózy více zaměřili na rychlost chůze, uvedl Richard Isaacson, ředitel výzkumu v Institutu pro neurodegenerativní onemocnění na Floridě.

Syndrom motorického kognitivního rizika je nově identifikován, takže odborníci se musí ještě hodně učit, než budou moci podrobně vysvětlit, co ho způsobuje a jak ovlivňuje organismus, uvedl Isaacson. Situaci komplikuje i to, že dosud chybí »definitivní patologické biomarkery« pro MCR, uvedl Isaacson.

»Spánek hraje roli při ‚čištění‘ neurotoxinů nahromaděných v mozku. Kromě toho předchozí studie prokázaly větší akumulaci proteinů spojených s Alzheimerovou chorobou u osob s nedostatkem spánku,« upozornila Leroyová.

Lidé, kteří mají potíže se spánkem, by si měli promluvit se svými lékaři, zvážit vyplnění spánkového dotazníku a prodiskutovat, zda by jim nepomohla domácí nebo nemocniční spánková studie, doplnil Isaacson.

»V současné době existuje mnoho léčebných postupů, a to jak lékových, tak nelékových, které mohou pomoci v závislosti na přesně zjištěném problému,« dodal. »Léčba poruch spánku by měla přinášet dividendy po mnoho let, dokonce i desetiletí, na celkové zdraví mozku a prevenci demence.«

(cik)