Nová izraelská vláda v čele se staronovým premiérem Benjaminem Netanjahuem získala důvěru parlamentu. Vládu při dnešním hlasování podpořilo 63 z celkem 120 poslanců, informovala agentura Reuters. Nový Netanjahuův kabinet, který má nyní oficiálně složit přísahu, je podle agentury AFP nejpravicovější v dějinách země.
Hlasování o důvěře následovalo po vystoupení Netanjahua, který parlamentu představil program a složení svého kabinetu, po projevu končícího premiéra Jaira Lapida, který odchází do opozice, a po vyjádření zástupců jednotlivých frakcí. Kneset si rovněž do svého čela zvolil nového předsedu. Stal se jím bývalý ministr veřejné bezpečnosti Amir Ohana, který je prvním otevřeně homosexuálním politikem ve funkci. Pro poslance Netanjahuova Likudu zvedlo ruku rovněž 63 poslanců.
Netanjahu dnes mimo jiné oznámil jmenování bývalého ministra zpravodajských služeb Eliho Cohena do čela ministerstva zahraničních věcí. Joav Galant, vysoký důstojník a bývalý vojenský poradce premiéra Ariela Šarona, se stane ministrem obrany. Oba jsou členy strany Likud. Novým ministrem financí bude šéf strany Náboženský sionismus (RZ) Becalel Smotrič.
Den před složením přísahy zveřejnila nová izraelská vláda vedená premiérem Benjaminem Netanjahuem koaliční dohodu, v níž je vzhledem k účasti krajně pravicových stran i závazek rozšiřovat židovské osady na okupovaném Západním břehu Jordánu. Informovala o tom agentura AP. Budování dalších osad na území, které Izrael obsadil, považuje většina zemí za porušení mezinárodního práva.
Západní břeh, Golanské výšiny a východní Jeruzalém obsadil Izrael v šestidenní válce v roce 1967. Palestinci přitom chtějí, aby Západní břeh, kde nyní žije asi 2,5 milionu Palestinců a na 600 000 izraelských osadníků, byl jádrem jejich budoucího státu, jehož hlavním městem má být východní Jeruzalém.
Koaliční dohoda obsahuje i body, kterými vychází premiér vstříc ultraortodoxním partnerům, například štědrá stipendia pro studenty tóry, kteří se náboženskému studiu věnují namísto zaměstnání, napsala AP.
Končící premiér Lapid prohlásil, že nové vládě zemi předává »ve skvělé kondici, se silnou ekonomikou, s posílenými obrannými schopnostmi a silným odstrašením a s jedním z dosud nejlepších postavení ve světě». »Pokuste se to nezničit. Brzy se vrátíme,« vzkázal Lapid.
Netanjahův Likud, který s 32 mandáty vyhrál listopadové volby, má s krajně pravicovými a ultraortodoxními stranami většinu 64 křesel ve 120členném Knesetu. Ve vládě má být i tříčlenná krajně pravicová aliance, která je se 14 mandáty třetí nejsilnější silou v Knesetu a kterou tvoří Náboženský sionismus (RZ) Becalela Smotriče, Židovská síla (Ocma Jehudit) Itamara Ben Gvira a strana Noam Aviho Maoze. A dále mají být v kabinetu dvě ultraortodoxní strany – Šas Arieho Deriho (má 11 mandátů) a Jednotný judaismus tóry Jicchaka Goldknopfa (má sedm mandátů).
Kdo bude v Netanjahuově vládě?
- Arje Deri (63) – místopředseda vlády, ministr vnitra a zdravotnictví
Předseda ultraortodoxní strany Šas se stal ministrem navzdory verdiktu soudu. Ten ho v lednu uznal vinným z porušování daňových zákonů. Parlament ale v úterý schválil zákon, na jehož základě se Deri bude moci stát ministrem. Podle nového zákona mohou ministerskou funkci získat i lidé, kteří byli usvědčeni ze zločinu, pokud nebyli odsouzeni k trestu vězení. Deri si už v minulosti ve vězení odseděl skoro dva roky za braní úplatků ve funkci ministra vnitra. Rodák z Maroka je v parlamentu od roku 1992 a ve vládě poprvé zasedl již v roce 1988. Byl opakovaně ministrem vnitra, ale i ministrem hospodářství či rozvoje.
- Itamar Ben Gvir (46) – ministr národní bezpečnost
Šéf krajně pravicové Židovské síly povede dosavadní ministerstvo vnitřní bezpečnosti, má mu být nově podřízen i šéf izraelské policie, zatímco dosud policii vedl policejní šéf, který stanovoval její strategii po konzultaci s ministrem. Kneset ale v úterý odsouhlasí rozšíření těchto pravomocí ministra. Ben Gvir patřil ke stoupencům Meira Kahaneho, jehož strana Kach, vyznávající nadřazenost židovského národa, byla v Izraeli roku 1994 zakázána a ocitla se i na americkém seznamu teroristických organizací. V minulosti byl odsouzen za rasismus a podporu teroristické organizace a je znám nesnášenlivými výroky proti Arabům. Nyní tvrdí, že už není zastáncem vyhoštění všech Palestinců, ale pouze těch, které považuje za teroristy a zrádce. Jako osadník na Západním břehu Jordánu, který Izrael obsadil za války v roce 1967, se staví proti palestinské státnosti. »Změnil jsem se (…) Před 20 lety jsem říkal, že všichni Arabové by měli být vyhnáni, teď už si to nemyslím, ale nehodlám se omlouvat,« řekl nedávno v rozhovoru pro AFP v Tel Avivu. Jeruzalémský rodák, jeho předci přišli do Izraele z Iráku, vystudoval práva, v parlamentu je od roku 2021. Před soudy hájil často židovské radikály.
- Becalel Smotrič (42) – ministr pro Západní břeh Jordánu a ministr financí
Nové ministerstvo pro Západní břeh Jordánu vzniklo v rámci ministerstva obrany. Parlament v úterý odhlasoval, že lze jmenovat dva ministry pro stejný resort – opatření mělo umožnit, aby na ministerstvu obrany byl zřízen post ministra pro Západní břehu Jordánu. Západní břeh Jordánu je území okupované Izraelem a obývané asi třemi miliony Palestinců a půl milionem izraelských osadníků, podle dřívějších dohod se mělo stát součástí Palestinského státu. Izrael na území dál schvaluje budování izraelských osad, což většina zemí považuje za porušení mezinárodního práva. Becalel Smotrič podporuje výstavbu osad na Západním břehu i jeho anexi Izraelem. Rodák z mošavu na Golanských výšinách na hranicích se Sýrií vyrostl v osadě na Západním břehu Jordánu, jeho předci pocházeli s ukrajinského města Smotryč, jeho otec byl ultraortodoxní rabín. V parlamentu zasedá (za různé krajně pravicové formace) už od roku 2015, krátce byl v letech 2019-2020 ministrem dopravy.
- Joav Galant (64) – ministr obrany
Člen Likudu je bývalým velitelem jižního velitelství armády. V politice je od roku 2015, do roku 2019 byl členem centristické formace Kulanu, od té do by je v Likudu. Byl ministrem výstavby, imigrace a naposledy v letech 2020-2021 ministrem školství. Rodák z Jaffy, jeho matka pocházela z Polska a přežila holokaust. Galant vystudoval ekonomii a management na Haifské univerzitě. Vojenskou kariéru zahájil v roce 1977, kdy se stal příslušníkem elitního námořního komanda Šajetet 13. V armádě postupně stoupal, v roce 2002 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se vojenským poradcem premiéra Ariela Šarona, čímž se dostal do generálního štábu. V letech 2005-2010 byl velitelem jižního velitelství. Z této pozice se mimo jiné zapojil na přelomu let 2008 a 2009 do operace Lité olovo proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy, kterou naplánoval a řídil.
(cik)