Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal dnes stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Upozorňuje v něm, že Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Zároveň se loni zařadila mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Kladně naopak kontroloři hodnotili nízkou míru nezaměstnanosti.
Podíl českého veřejného dluhu ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) se loni meziročně zvýšil o 4,2 procentního bodu, což bylo nejvíce ze všech zemí EU. »Zatímco dvacet zemí Unie dokázalo v roce 2021 meziročně své zadlužení k HDP snížit, to naše vzrostlo o více než čtyři procentní body,« uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Upozornil, že téměř 94 procent příjmů státního rozpočtu pohltily výdaje stanovené zákony a nezbytné pro chod státu (tzv. mandatorní a kvazimandatorní výdaje). Vládě tak zbývalo jen přibližně 95 miliard korun na řešení aktuálních ekonomických či sociálních problémů nebo na nastartování ekonomiky pomocí investic. Pokud nebudou provedeny kroky vedoucí k úsporám na výdajové straně státního rozpočtu, bude podle NKÚ nutné posílit příjmy státu.
Schodek státního rozpočtu loni dosáhl téměř 420 mld. Kč. »O více než 52 mld. Kč tak překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. A to přesto, že ekonomické restrikce související s pandemií covidu-19 v loňském roce nedosahovaly takové míry jako v roce 2020,« upozornil NKÚ.
Ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,3 %, zatímco unijní průměr byl o 2,1 procentního bodu vyšší. Pomaleji růst než Česko loni zaznamenaly pouze Slovensko a Německo.
Vyššímu meziročnímu růstu HDP zabránilo zejména meziročně výrazně horší saldo zahraničního obchodu. To na rozdíl od vysokých přebytků v předchozích letech skončilo v roce 2021 deficitem 1,5 mld. Kč. Důvodem byly vyšší ceny dováženého zboží, zejména ropy a zemního plynu, a nižší zahraniční poptávka.
»Na druhé straně si ČR i v roce 2021 udržela v rámci EU nejnižší míru nezaměstnanosti, a to 2,8 %,« uvádí NKÚ. Podíl lidí bez práce tak byl v Česku o 4,2 procentního bodu nižší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v unii.
Kontroloři také konstatovali, že hospodaření obcí a krajů skončilo v loňském roce v přebytku 41,3 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2020 to bylo o 27,3 mld. Kč více. Ke konci loňského roku měly samosprávy na účtech 367,5 mld. Kč, meziročně o 47,4 mld. víc. »Územní rozpočty potřebují určitou rezervu. Je však třeba se ptát, zda současné rezervy nejsou již nadměrné, navíc znehodnocované vysokou inflací,« upozornil Kala.
(ici, čtk)