Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii, stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje. Ve svém »Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023« to konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo financí se v reakci na nález vymlouvá na energetickou krizi a inflaci.
»Z hlediska většiny ekonomických ukazatelů nebyl rok 2023 dobrým rokem. V řadě z nich jsme zaostávali za průměrem EU. A i nejnižší míra nezaměstnanosti, kterou bychom na první pohled mohli vnímat pozitivně, v sobě skrývá velká rizika spojená se snižující se produktivitou práce,« zhodnotil loňské hospodaření státu prezident NKÚ Miloslav Kala.
Poukázal na to, že průměrná míra inflace dosáhla loni v České republice úrovně 12 % a byla tak druhá nejvyšší v Evropské unii. »Ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky a EU měla Česká republika výrazně vyšší inflaci v oblasti elektřiny, plynu a tepelné energie. Na meziročním růstu cen se nejvíce podílely náklady na bydlení a energie. Vysoké ceny energií měly negativní vliv na průmyslovou výrobu a stavební práce,« uvedl ve svém stanovisku NKÚ.
Druhá nejvyšší v EU byla i rychlost zadlužování Česka. Kala zdůraznil, že za poslední tři roky se veřejný dluh navýšil o dalších 50 % a loni přesáhl hranici tří bilionů korun.
Hrubý domácí produkt (HDP) ČR reálně poklesl o 0,3 %. Jedním z klíčových faktorů, které tento pokles způsobily, byla podle NKÚ nízká spotřeba domácností. »Jejich kupní síla byla výrazně oslabena rostoucími cenami,« konstatoval úřad. Dalším negativním faktorem výsledku HDP byl reálný pokles tvorby hrubého kapitálu o 6,8 %. To podle Kaly ukazuje na opatrnost investorů a firem v době ekonomické nejistoty, vysokých nákladů na energie a oslabující koruny.
Bez systémových změn se kondice veřejných financí nezlepší
Výstražnou kontrolkou pro český průmysl je podle Kaly globální přesun výroby automobilů do Číny a dalších asijských zemí. Prezident úřadu podotkl, že zatímco v Číně se loni vyrobilo o 17 % více motorových vozidel než v roce 2019, největší výrobce v Evropě Německo jich za stejné období vyrobil naopak o 12 % méně. V jiných zemích je pokles ještě markantnější – ve Španělsku o 13 %, ve Velké Británii o 25 % a ve Francii o 31 %.
Česká republika se podle Kaly dokázala udržet na své pozici díky přetrvávající konkurenční výhodě levné pracovní síly. Pokles výroby na tradičně silných evropských trzích ale ovlivňuje dodavatelské řetězce a v důsledku toho snižuje objem zakázek pro české výrobce automobilových komponentů. »Výstražněji už kontrolka pro český průmysl blikat nemůže. Globálním změnám se můžeme bránit jen velmi omezeně, a proto by byla namístě maximální rozpočtová obezřetnost a systémové reformy, které nám umožní být na ně připraveni. Nic takového se však neděje,« varoval prezident NKÚ.
Rychlost zadlužování ČR v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší v rámci zemí EU. Za tři roky se veřejný dluh zvýšil o dalších 50 %. Tento nárůst výrazně převyšuje průměr EU, který je na úrovni 14 %. K zadlužení Česka přispěly podle Kaly zrušení superhrubé mzdy a nové stanovení daně z příjmu fyzických osob, daň z nabytí nemovitých věcí nebo nedostatečná valorizace spotřebních daní.
Růst zadlužení představuje další zátěž pro státní rozpočet v podobě nákladů na obsluhu státního dluhu. Ty v roce 2023 dosáhly 68 mld. Kč, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období. »Zakládáme si na velký problém. Bez razantních a okamžitých systémových změn, které by zvýšily efektivitu státu, se kondice českých veřejných financí nemá šanci přiblížit alespoň evropskému průměru,« upozornil Kala.
Podle ministerstva financí loni státní rozpočet zatížily mimořádné výdaje na kompenzace v době energetické krize a vysoká inflace. »Vláda však také ve stejném roce přijala takzvaný ozdravný balíček, jehož cílem je dlouhodobá stabilizace veřejných financí. Dopady balíčku, který začal platit v letošním roce, se začínají v české ekonomice již projevovat, o čemž svědčí například průběžné výsledky státního rozpočtu,« uvedl Ondřej Macura z jeho tiskového oddělení.
(jad)
Demise!