Nešetřete na lidech, šetřete na zbraních! Vyzývá vládu ekonomka Yvona Legierská

První návrh státního rozpočtu na příští rok svědčí o tom, že nás čeká další vlna škrtů. Sníží se platy ve státní správě, valorizace plateb za státní pojištěnce se o rok odloží, o značnou část finančních prostředků přijde většina resortů. Výjimkou je obrana a ministerstvo práce. Veřejnost čeká zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví a sociálních službách, snížení rozpočtu ministerstva školství je jen mezikrok ke zpoplatnění studia na veřejnoprávních vysokých školách. V rozhovoru pro iportaL24.cz to řekla Yvona Legierská, ekonomka, bývalá náměstkyně ministra financí, členka spolku Nespokojení.

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá se schodkem 235 miliard korun. Co o tomto návrhu soudíte?

Současná česká vláda zasadila svými předchozími nekompetentními kroky tvrdou ránu veřejným financím. Ať je to neřešení energetické krize, inflace a až přehnaná angažovanost v pomoci Ukrajině včetně ručení za část jejich úvěrů, nákupy předražených zbraní. Výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu si vláda nechala nedávno schválit Parlamentem prostřednictvím zákona.

Podle návrhu je potřeba se připravit na další vlnu škrtů. Navrhovaný rozpočet počítá se snížením celkového objemu prostředků na platy ve státní správě, snížit by se měla i podpora výzkumu, vývoje a inovací nebo vybrané dotace, valorizace platby zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce by se měla odložit na rok 2025. Určitě to není konec škrtů. Jak tyto záměry na vás působí?

Strašák jménem Rusko a Čína zabírá na část obyvatel ČR. Budou tak kroky vlády v podobě připravovaného zákona o státním rozpočtu na rok 2024 přijímat bez reptání. Mnozí se však přizpůsobí jinak. Snížení platů ve státní správě může přinést útlum či dokonce rozvrat některých veřejných služeb, např. ve zdravotnictví, sociální péči, školství. Reakcí vlády pak bude zvýšení spoluúčasti občanů, tj. připlácení si k těmto službám. Co se týká dotací, jsme ve vleku bohatších zemí, které to s dotacemi u nich natolik přehání, aby zničily konkurenci v chudších zemích. Typickým odvětvím je zemědělství. Asi třicetiprocentní soběstačnost ČR je alarmující.

I když se neustále tvrdí, jak je v resortu školství málo peněz, právě tento resort přijde o nejvíc prostředků. Dostane o 29 miliard méně než letos. O nemalé částky však přijdou i další resorty, vyjma resortu obrany, který si polepší o 48 miliard, a práce a sociálních věcí, který dostane navíc 26 miliard. Je to podle vás v pořádku?

Vláda by měla méně zbrojit, snažit se o podporu mírových jednání v souvislosti s válkou na Ukrajině a nikoli tuto válku ještě podporovat dodávkami zbraní. Pak by nemusela meziročně snižovat rozpočet kapitoly školství. Možná je to jen mezikrok ke zpoplatnění studia na veřejnoprávních vysokých školách. Samozřejmě až po volbách v roce 2025, aby neztratila mladé voliče. Co se týká navýšení rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí, snad to tam tentokráte úředníci spočítali správně, tedy ve vazbě na vládou sníženou valorizaci důchodů a objem sociálních dávek.

Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun, někteří ekonomové i opozice ale předpokládají, že bude vyšší. Jaký je váš názor?

Jestliže za pět měsíců činí rozpočtový deficit více než 271 miliard korun, je zřejmé, že naplánovaný rozpočtový deficit pro letošní rok nebude dodržen. Premiér Fiala se v neděli nechal slyšet, že ve druhém pololetí se příjmy zlepší. Jmenoval platby daně z příjmů právnických osob, tedy firem, jimž zpracovává daňové přiznání daňový poradce či mají mít povinný audit účetnictví, dále příjem z dividend ČEZ či proplacených evropských dotací. I tak nebude naplánovaná výše deficitu dodržena.

Máte osobně nějaký odhad, s jakým deficitem letošní rozpočet skončí?

Odhaduji jej minimálně na 500 miliard korun. Ovšem jsou již ohlášeny i škrty v některých rozpočtových kapitolách pro letošní rok. Tedy s výjimkou rozpočtu ministerstva obrany.

Vláda minulý měsíc představila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Odmítá ho opozice i odbory. Změny podle nich zdraží životy občanům i firmám, vláda trestá pracující rodiny s dětmi, studenty a důchodce. Jak vy hodnotíte předložený balíček?

Ozdravný balíček se přetavil již do podoby návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, který projedná vláda. Jedná se o změny 57 zákonů v působnosti různých resortů. Mám pocit, že změn je v zákoně daleko více než v původně představeném vládním balíčku. Například prostřednictvím zákona o rozpočtovém určení daní se snižují daňové příjmy obcím a krajům ve velmi neprůhledné podobě. Vláda poslední dobou provádí změny důležitých zákonů polotajně se zkráceným projednáním v Poslanecké sněmovně. Chce se vyhnout publicitě a hněvu občanů.

Je zřejmé, že převážnou tíhu snížení rozpočtového deficitu z letošních 3,5 procenta HDP na 1,8 procenta v roce 2024 a 1,2 procenta v roce 2025 mají nést středně a nízkopříjmoví občané. To je jednoznačně viditelné ze struktury úprav příjmů a výdajů. Velkou chybou předchozí vlády s podporou tehdy opoziční ODS bylo zrušení superhrubé mzdy bez náhrady 100miliardového výpadku příjmů. Ty měly být nahrazeny jinými příjmy, např. vyšším zprogresivněním příjmů fyzických osob bez dopadu na nízkopříjmové ekonomicky aktivní občany.

Jestliže se dostaneme s podílem rozpočtového deficitu pod tři procenta HDP a sníží se inflace, vláda se již nebude ptát občanů, zda chtějí euro či nikoli. Přihlásí nás do tzv. dvouleté účasti v mechanismu ERM II. Počítají totiž s tím, že budou vládnout i po roce 2025, třeba s podporou amerických vojáků na našem území.

O čem podle vás svědčí to, že i když ministr financí Zbyněk Stanjura neustále tvrdil, že daně se zvyšovat nebudou, balíček s tím počítá?

Také premiér Fiala ujišťoval loni na podzim, že se daně zvyšovat nebudou. A hned po volbě prezidenta nastal opak. Zcela se změnila naše zahraniční politika a oni potřebují peníze – na zbraně, na válku. A bít se za ně a jejich zájmy mají odvedení občané od 18 do 60 let pod pohrůžkou pobytu ve vězení.

Souhlasíte se změnami ohledně daně z přidané hodnoty?

Změny sazeb DPH z dnešních 10, 15 a 21 procent na dvě sazby 12 a 21 procent jsou za situace, kdy úředníci ministerstva financí vyčíslili snížení daňového výnosu v ozdravném balíčku na 4,1 miliardy korun a v návrhu zákona na 2,3 miliardy korun, zcela nesmyslné. Snížení DPH u potravin z 15 na 12 procent nebude znamenat žádné snížení cen, neboť obchodníci ponechají ceny na stejné úrovni. Zvýšení cen při přeřazení zboží a služeb z nižší do vyšší sazby bude znamenat minimálně zvýšení cen o rozdíl procentních bodů sazeb.

Společně s tzv. ozdravným balíčkem vláda předložila i důchodovou reformu. Můžete ji okomentovat?

Změny ve výpočtu důchodu v neprospěch nastávajících důchodců a zvýšení věku pro odchod do důchodu, jež se týká čtyřicátníků a mladších – k tomu lze dodat jen jediné: Nešetřete na lidech, šetřete na zbraních! Princip průběžného systému je tu již od dob Bismarcka, používá jej většina zemí světa. Má v sobě významné prvky solidarity. To, co vláda připravila, není reforma, ale jen úprava parametrů stávajícího důchodového systému. Pokud mladí nechtějí jít do důchodu až v 68 letech, jak je navrhováno, nechť se pustí do protestů. Rodiče jim již cestičku umetat nebudou.

Odbory v reakci na balíček zřídily celostátní stávkový výbor. Neměly by být ve svých krocích razantnější? Je na místě podle vás vyhlášení generální stávky?

Divím se, že jsou odbory nebo vedení odborů v klidu. Mirek má asi Josefa v hrsti. U Moravce v neděli byl Josef velmi mírný až hodný. S takovým odborovým předákem se generální stávka dělat nedá.

Jana Dubničková