Dnes ve 14 hodin se opět otevřou volební místnosti a lidé dostanou šanci rozhodnout o tom, kdo bude příští čtyři roky vládnout v obcích, městech a městských částech. Zároveň voliči rozhodnou o obměně jedné třetiny horní parlamentní komory. V 27 volebních obvodech dnes odstartuje také první kolo voleb senátních. Bez ohledu na výsledek senátních voleb je však jisté, že současná vládní koalice si v horní komoře udrží většinu, i když obhajuje dohromady 18 křesel z 27 nyní volených.
Volební místnosti budou otevřeny dnes od 14. do 22. hodiny a zítra od 8. do 14. hodin. Případné druhé kolo senátních voleb se koná za týden, v pátek 30. září a v sobotu 1. října ve stejných časech.
V demokratickém státě je právo volit jedním z nejdůležitějších lidských práv. Je to nástroj, kterým můžeme ovlivnit fungování a směřování ať už obce v komunálních volbách nebo státu ve volbách do Poslanecké sněmovny. O ty a také o volby prezidenta republiky bývá zpravidla mezi voliči největší zájem. Účast v komunálních volbách můžeme označit spíše za průměrnou, pokud ji ale srovnáme s účastí v senátních volbách, tak je docela slušná.
O Senát, navzdory jeho pravomocím a jeho roli při schvalování zákonů, nemají voliči příliš velký zájem. Proto se také senátní volby konají společně s komunálními anebo krajskými volbami, což alespoň pro první kolo zajišťuje jakž takž důstojnou účast. O druhé kolo voleb, které se již konají samostatně o týden později, je zájem voličů minimální. V roce 2020 činila volební účast v prvním kole 36,74 procenta a v tom druhém jen 16,74 procenta.
Proč jít k volbám?
Jednak proto, že máme Ústavou zaručené právo vybrat si demokraticky a svobodně své zástupce, čehož bychom si měli vážit. A pak nesmíme zapomínat, že každý hlas rozhoduje a nejde jen o heslo. Předem není nic dáno, nezáleží na průzkumech, o výsledku voleb rozhodujeme jenom my sami. Každý hlas se počítá. Často jsou výsledky, a především v komunálních volbách, tak těsné, že skutečně rozhodují jednotlivé hlasy. Jediné, co pro to musíme udělat, je zvednout se z gauče a jít do volební místnosti, správně vyplnit kandidátní lístek a vhodit ho do urny. Není to nic namáhavého, nic, co by nás mělo nějak vyčerpat. Navíc, jedině když půjdeme k volbám, máme právo jejich výsledky komentovat. Nadávat u televizní obrazovky nebo v hospodě u piva, rozdávat rozumy, jak to mělo být, je sice rozšířená česká vlastnost, ale pro to, abychom něco změnili, musíme také sami něco udělat. Jít volit. Nebrat tento akt jako povinnost, pro mnohé otravnou, ale jako výsadu moci spolurozhodovat o dalším dění v obci, ve státě.
Je na každém z nás, jestli necháme za sebe mluvit a rozhodovat lidi, kteří myslí na sebe, intrikují, jsou zapleteni v různých korupčních aférách, o nichž je známo, že předvolební sliby zůstanou v zapomnění okamžikem jejich zvolení, nebo lidi, kteří hledí na zájmy občanů, není jim lhostejné, jak žijí, zda za dobře odvedenou práci dostanou také odpovídající plat a nemusí potupně žádat o různé dávky, protože jinak by neuživili rodinu. O mnohém vypovídají programy politických stran či hnutí, ale víc asi záleží na zkušenosti, kterou s těmito uskupeními už volič má.
Podle opozice budou volby referendem o vládě
Volby do obecních zastupitelstev mají velký význam pro život v obcích. Desítky tisíc zastupitelů, kteří vzejdou z komunálních voleb, totiž rozhodují o obecních penězích a řeší konkrétní problémy obcí blízké každodennímu životu. Především v Praze a dalších velkých městech je objem prostředků, o kterých rozhodují zvolení zastupitelé, i dopad jejich rozhodování na život ve městě srovnatelný s leckterým ministerstvem.
Obecní volby jsou tradičně testem spokojenosti lidí s dosavadním fungováním radnic, kam většinou na vesnicích a v menších městech kandidují místní uskupení nestraníků. Ve větších městech a v senátních volbách, kde své zástupce mají více parlamentní strany, se podle expertů do výsledků zřejmě promítne současná situace poznamenaná inflací a růstem cen energií. V hlavním městě by se na výsledku mohla projevit také korupční kauza kolem pražského dopravního podniku. Podle opozice budou volby referendem o vládě Petra Fialy (ODS), o jejím setrvání nebo sesazení ale lidé rozhodovat nebudou.
Nejvíce křesel zastupitelů budou obhajovat lidovci
Ve hře o místa na radnicích vesnic a měst je 178 483 kandidátů, do městských částí kandiduje 16 799 lidí. Dohromady je tedy 195 282 uchazečů o zhruba 62 000 křesel obecních zastupitelů. Na jedno místo v zastupitelstvu tak připadají více než tři uchazeči.
Ze stran budou podle volebního webu nejvíce křesel zastupitelů v obcích a městských částech obhajovat lidovci. Před čtyřmi lety získali 3645 zastupitelů. Budou bojovat o vedení tří stovek obcí podobně jako ODS, která obhajuje kolem 2600 zastupitelů včetně pěti primátorů z 26. STAN i s partnerskými Starosty pro Liberecký kraj čeká obhajoba kolem 2750 křesel zastupitelů a dvou primátorů. TOP 09 bude v komunálních volbách obhajovat 484 křesel, Piráti 258 míst včetně křesla pražského primátora.
Opoziční ANO bude usilovat o znovuobsazení 1684 křesel včetně míst šesti desítek starostů a 14 primátorů. Za SPD bylo před čtyřmi lety zvoleno 161 zastupitelů. ČSSD čeká obhajoba 1955 míst zastupitelů včetně karvinského primátora, komunisté obhajují 1470 křesel.
O znovuzvolení usiluje 22 senátorů
V klání o Senát se utká 178 kandidátů. V průměru to je šest až sedm kandidátů na každý ze 27 obvodů. Největší výběr budou mít na Karlovarsku s 11 kandidáty. Poprvé v historii senátních voleb je jisté, že jeden senátor bude zvolen už v prvním kole. Na Orlickoústecku po odstoupení místostarosty České Třebové Josefa Kopeckého (ODS) totiž zůstali ve hře pouze dva kandidáti.
Stejně jako před dvěma lety se o znovuzvolení uchází 22 z 27 stávajících senátorů, jejichž mandát letos končí. Patří mezi ně čtyři z pěti členů nejužšího vedení horní komory – předseda Senátu Miloš Vystrčil a místopředseda Jiří Oberfalzer (oba ODS) a místopředsedové Jiří Růžička a Jan Horník z klubu Starostů. O prodloužení mise v Senátu usilují také předsedové čtyř z pěti senátorských klubů.
Nejvíce křesel bude obhajovat lidovecká frakce, a to sedm z 12. Devítičlenný klub ProRegion senátorů ANO a ČSSD bude obhajovat šest křesel, stejný počet obhajuje klub Starostů, který má nyní 24 členů. Klub ODS a TOP 09 bude obhajovat pět z 27 křesel, klub Senátor 21 a Pirátů dvě ze sedmi míst. Místo v Senátu uvolní Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz). S výjimkou klubu ProRegion volby neohrozí žádný z klubů v případě letošního neúspěchu všech jeho členů.
Klub ODS a TOP 09 má s minimálně 22 senátory nejnadějnější vyhlídky na to, že zůstane i po volbách nejpočetnější frakcí s právem opět nominovat předsedu horní komory. Starostové mají jistých 18 členů, lidovci pět stejně jako klub Pirátů a hnutí Senátor 21. Z frakce ProRegion by bez posil zůstali tři senátoři, bez klubové příslušnosti by byl jen Pavel Fischer (nezávislí).
Herec, kardiochirurg, žokej…
Do horní komory Parlamentu by se chtěli vrátit někdejší pražský senátor a herec Tomáš Töpfer, kterého koalice Spolu tentokrát nominovala v Brně, nebo bývalý rychnovský senátor Miroslav Antl (dříve za ČSSD, nyní za hnutí ANO), který kandiduje na Ostravsku. Koalice Spolu v Praze nasadila kardiochirurga Jana Pirka (navržen TOP 09) a nynější radní Hanu Kordovou Marvanovou (navržena ODS).
Na Jihlavsku je kandidátkou hnutí ANO proti Vystrčilovi Jana Nagyová, dříve Mayerová, která je s šéfem ANO Andrejem Babišem obžalovaná v kauze dotace na stavbu Čapího hnízda, a na Plzeňsku žokej Josef Váňa, který se před šesti lety neprosadil na Karlovarsku proti Janu Horníkovi (STAN). ANO vsadilo také na své primátory – pardubického Martina Charváta a ústeckého Petra Nedvědického (ANO).
K letošním kandidátům patří rovněž bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD), pražský exprimátor Tomáš Hudeček jako nezávislý či advokátka a někdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (NK). Senátory chtějí být také bývalí poslanci KSČM Hana Aulická Jírovcová, Leo Luzar a Jiří Valenta či exposlankyně a předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. O premiérový úspěch v senátních volbách pro SPD se pokoušejí poslanec Jiří Kobza nebo právník Zdeněk Koudelka, který je také kandidátem Trikolory a Moravanů. Mezi nejznámější kandidáty Pirátů, kteří na rozdíl od partnerů z vládní koalice mohou v senátních volbách jen posílit, patří bývalá předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová.
Lidé v izolaci hlasovat nemůžou
Průměrný věk kandidátů na senátora či senátorku je letos podle statistického úřadu 56,5 let. Bez politické příslušnosti je pak skoro 42 procent kandidátů, podobně jako při předchozích volbách v roce 2016 nebo při předloňské obměně třetiny horní komory.
V obecních volbách by mohlo hlasovat přes osm milionů voličů. Před čtyřmi lety mělo tuto možnost na 8,35 milionu lidí a využily ji čtyři miliony voličů, tedy 47,34 procenta. Letos mezi voliče budou patřit cizinci ze zemí EU, kteří mají v ČR trvalý či přechodný pobyt.
K senátním volbám mohlo před šesti lety v obvodech, kde se bude hlasovat i letos, přijít 2,78 milionu voličů. V prvním kole tuto možnost využilo zhruba 933 000 lidí (33,5 procenta), ve druhém kole zhruba 428 000 lidí (15,4 procenta).
Hlasovat na rozdíl od jiných typů voleb v uplynulých dvou letech nebude moci na 10 000 voličů, kteří jsou v nařízené izolaci kvůli koronaviru. Vláda kvůli tomu čelila kritice, že jim hlasování neumožnila. Loni při sněmovních volbách hlasovalo z domova do přenosné volební schránky kolem 1200 voličů v karanténě kvůli koronaviru, hlasování z auta využilo 1600 voličů.
(jad)