Neparlamentní opozice v boji o Senát. Desatero nejzajímavějších jmen v osudí!

Senátní volby se kvapem blíží, první kolo se koná již za měsíc a týden. Vládní koalice očekává, že umocní svoji převahu v horní komoře Parlamentu ČR, opozice ji hodlá překazit. Je tu ale nejen ta sněmovní v podobě hnutí ANO a SPD, zajímavé kandidáty vysílají do volebního boje i neparlamentní opoziční subjekty. Vybrali jsme desatero jmen, jež nám přišla v tomto ohledu nejzajímavější, někdy svým zvukem, jindy subjektem, za nějž poněkud překvapivě kandidují…

Hynek Blaško

Populární generálmajor, jejž doprovází i pohnutý životní osud, kdy rukou pedofila přišel o malého syna, má pětiletou zkušenost z Evropského parlamentu, kam se dostal jako člen SPD. S hnutím Tomia Okamury se v roce 2022 rozešel a v červnu obhajoval svůj mandát jako superlídr široké vlastenecké koalice ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR – proti přijetí eura. Zvolen nebyl, nicméně návrat na výsluní plánuje po zářijových volbách. Do Senátu kandiduje ve volebním obvodu číslo 50 – Svitavy za hnutí Správná Volba (SpV). Pokud vám název nic neříká, pak vězte, že jde o pokračovatele Správné volby PRO Zdraví a Sport, jež kandidovala po boku strany Právo Respekt Odbornost do EP v koalici »PRO – Jindřicha Rajchla« a která na kandidátku dosadila kapitána olympijských vítězů z Nagana Vladimíra Růžičku.

Vojtěch Filip

Dlouholetý předseda KSČM, který na svou funkci rezignoval po volbách v roce 2021, ohlásil pokus o návrat do vysoké politiky. Bývalý 1. místopředseda Poslanecké sněmovny se bude ucházet o senátní křeslo ve »svém« obvodě – v Českých Budějovicích. Trochu překvapivě však nikoli pod značkou STAČILO!, která se dobře ujala v červnových volbách do Evropského parlamentu, ale pod tradiční zkratkou KSČM. »Kandiduji za KSČM, jsem jejím členem, to je suverénní součást STAČILO! a věřím, že mne subjekty v této koalici podpoří,« uvedl při oznámení své kandidatury Filip. »KSČM není historicky zatížená značka, od vzniku KSČM v roce 1990 se stačily zatížit úplně jiné značky, např. ODS, KDU ČSL, TOP 09, STAN a další, spojené s podivnými privatizacemi, neoprávněnými restitucemi, korupcí, slouhovstvím cizím zájmům, až po likvidaci aktiv státu,« připojil Filip. 

Leo Luzar

Dlouholetý poslanec KSČM byl místopředsedou této strany v letech 2008-2010 a potom znovu od podzimu 2021. Nebyl však zvolen na brněnském řádném sjezdu v roce 2022, v kuloárech se hovořilo o tom, že se rozkmotřil s předsedkyní komunistů Kateřinou Konečnou. Následně i vystoupil z KSČM, nyní však i s její podporou kandiduje do Senátu, a to jako nezávislý ve volebním obvodě číslo 71 (Ostrava-Město). Na půdorysu úspěšné značky STAČILO! jej po vzoru evropských voleb podporují i koaliční partneři Svobodní demokraté – Sdružení nezávislých (SD-SN) a Česká strana národně sociální. Protikandidáty Luzara jsou z opoziční scény například Martin Bednář (ANO), Marie Malcharová (SPD a Trikolora) či Liana Janáčková (Svobodní).

Tomáš Magnusek

Scénárista, herec a režisér sice není spojen s žádnou politickou stranou a oficiálně ho deleguje »TMS – Tomáš Magnusek do Senátu«, ovšem už v Zastupitelstvu města Náchod byl vždy velmi blízký sociální demokracii a starostovi Janu Birkemu a na jeho kandidátce byl dvakrát opakovaně zvolen. Hnutí TMS bylo oficiálně zaregistrováno v květnu tohoto roku a jeho hlavními představiteli je kromě Magnuska místopředsedkyně Helena Filipská. Šance na to, že bude tvůrce série o Bastardech zvolen do horní komory, je poměrně velká. Vždyť ve volebním obvodu číslo 47 jsou zaregistrována jen tři jména. Kromě Magnuska také stávající senátor Martin Červíček (ODS) a zástupce hnutí ANO Jan Borůvka. Dodejme, že starosta Birke (SOCDEM) je v Náchodě populární osobou a právě jeho podpora Magnuskovi může být klíčová…

Václav Ort

Bývalý místopředseda KSČM Václav Ort stranu opustil z osobních důvodů v roce 2021 a plánoval, že se již do politiky nevrátí. Konečně chtěl mít čas na rodinu a na koníčky, které dlouodobě zanedbával, navíc řešil i zdravotní záležitosti. Nakonec se však nechal zlákat nabídkou hnutí JaSaN, za nímž stojí mj. energetický expert a tradiční řečník na protivládních demonstracích v Praze Vladimír Štěpán či bývalý šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. »Myslím, že jsem udělal dobře, protože JaSaN je mi v současné době nejbližší politický subjekt,« prozradil v nedávném rozhovoru pro iportaL24.cz Ort, který kandiduje ve volebním obvodu číslo 38 – Mladá Boleslav. Tam je favoritem stávající senátor Raduan Nwelati (SPOLU), ale Ort by se měl na opoziční scéně poprat o hlasy především s poslancem SPD Jiřím Kobzou.

Josef Roušal

Podnikatel, expert oblasti zahradnictví a floristiky a zakladatel Krtkova světa byl již i blízko kandidatury na prezidenta republiky v roce 2023. Nakonec jen těsně nezískal potřebnou podporu senátorů, na něž se obrátil, a taky nyní sám do horní komory kandiduje. Do boje ho vysílá ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie, a to na Benešovsku. Zde by mu měli být silnými soky především exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) a bývalý hokejový brankář Dominik Hašek (za TOP 09). »Celý život pracuji maximálně poctivě, není mi lhostejný osud naší země a rád bych svojí další prací dosáhl co možná nejvíce ze 7 nej, kterými by se naše země mohla pyšnit,« uvádí Roušal na svých stránkách a vyjmenovává tato nej: nejférovější, nejklidnější, nejzdravější, nejvíce prosperující, nejvzdělanější, nejpracovitější a nejkulturnější.

Luděk Růžička

Známý právník a publicista, který píše své články mj. pro iportaL24.cz, a bývalý člen Volného Bloku a strany DOMOV založil v červnu nové hnutí Má vlast Čechy, Morava, Slezsko (ČMS). »Je pro nás naprosto nepřijatelné, aby byla Česká republika ovládána úzkou skupinou lidí se značným ekonomickým vlivem, který byl získán v období, jež odstartovala tzv. privatizace. Tento vliv uplatňují na chod parlamentních i neparlamentních stran, které pak jednají v jejich prospěch bez ohledu na zájmy České republiky,« uvedl bezprostředně po založení hnutí Růžička. A s cílem zamezit rozkrádání společnosti a korupci jde do boje o senátní křeslo i on sám, a to ve volebním obvodě č. 53 v Třebíči. Tam cílí na zvolení hned několik neparlamentních subjektů – například Švýcarskou demokracii zastupuje Jaroslav Turánek, a o něm hned vzápětí…

Jaroslav Turánek

Hnutí Švýcarská demokracie kandiduje ve čtyřech senátních obvodech (například jeho nejviditelnější postava Pynelopi Cymprichová se utká o křeslo v horní komoře parlamentu na Praze 12). Vysokoškolský pedagog, vakcinolog a imunolog Turánek je však nejzvučnějším jménem, a to s ohledem na fakt, jak se prezentoval v době pandemie covid-19, kdy bojoval proti vládním restrikcím a mýtům spojeným s novým typem koronaviru. I on se, stejně jako Roušal, rozhodl kandidovat v roce 2023 na prezidenta republiky, ovšem s uzávěrkou musel ooznámit, že se mu nepovedlo shromáždit dostatečný počet podpisů občanů. Současně však oznámil, že nehodlá rezignovat na snahu o zlepšení věcí veřejných, např. ve smyslu dopadů restrikcí proti covidu-19.

Robert Šlachta

Předseda hnutí Přísaha je jedním z nejaktivnějších kandidátů vůbec. Kampaň vede již od června, jako by si řekl »kuj železo, dokud je žhavé«. Na mysli tím samozřejmě máme úspěch jeho hnutí v koalici se stranou Motoristé sobě ve volbách do Evropského parlamentu, v němž bude mít zastoupení v podobě Filipa Turka a Nikoly Bartůšek. Šlachta uvádí, že kandiduje, protože chce současné vládě zabránit v dalším ožebračování lidí. »Tahle vláda je blbá. Okradla důchodce na valorizaci. Zrušila školkovné. Zvedla daně. Osekala slevu na manželku. Ale na nová ministerstva, kosmonauty a zvednutí svých platů, na to se vždy peníze našly. A to ani nemluvím o tom, jak přes všechny Dozimetry a kamarádkšefty rozkrádají tuhle zemi,« tvrdí Šlachta a dodává, že chce být »hlasem proti blbé vládě«. Jeho největším sokem bude ve volebním obvodu číslo 56 – Břeclav pravděpodobně stávající senátor Rostislav Koštial (ODS), zajímavým jménem je i exposlanec Zdeněk Koudelka (Trikolora).

Vladimíra Vítová

Předsedkyně Aliance národních sil (ANS) kandiduje do Senátu v Praze 4, kde obhajuje křeslo Jiří Drahoš (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti, STAN). V souvislosti s oznámením kandidatury překvapila Vítová svým postojem k horní komoře. Zatímco část veřejnosti považuje Senát za zbytečný, ona má opačný názor. »Myslím je pojistkou, když se schvalují různé zákony, a tak byl ostatně i koncipován. Problém Senátu je, že není plně využíván,« uvedla Vítová. »Mně osobně by se líbilo, kdyby byla jen jedna komora parlamentu – nikoli Poslanecká sněmovna, ale naopak Senát. Jednak se každé dva roky obmění o třetinu a jednak tam mohou kandidovat jen lidé nad 40 let. A připomínám, že ve starověkém Římě byla hranice ještě vyšší – 60 let. Jde o to, že lidé už mají životní zkušenosti,« připojila Vítová.

(pk)