Německý kancléř Olaf Scholz svým protějškům v EU řekl, že je plně odhodlán financovat Ukrajinu, ale nedávné rozhodnutí mocného německého ústavního soudu ztížilo splnění dalších výdajových závazků, informoval na základě uniklého dokumentu The Daily Telegraph.
V důvěrném »neoficiálním dokumentu« Berlín tvrdí, že Evropský mírový fond (EPF) by měl zohlednit miliardovou vojenskou pomoc, kterou Kyjevu věnoval na bilaterální bázi.
EPF poskytl Ukrajině od vyhrocení situace zbraně v hodnotě 4,5 miliardy eur a v rámci výcvikové mise EU cvičil 34 000 ukrajinských vojáků.
Podle dokumentu se nyní Německo snaží snížit částku, kterou dává do fondu Evropské unie na zbraně pro Ukrajinu ve výši 20 miliard eur. Dokument, který je nezávazným stanoviskem Německa, vyvolal v evropských metropolích obavy, že by kancléř Olaf Scholz mohl zhatit budoucí pokusy EU podpořit boj proti Rusku.
Ve zvláštním dokumentu, s nímž se seznámil deník The Daily Telegraph, pak Francie tvrdí, že EPF by měl zastavit dodávky zbraní ze zásob členských států a místo toho se soustředit na »společné nákupy« vojenské pomoci od evropských výrobců zbraní.
Francouzi byli již dříve obviněni, že »zpomalují« úsilí EU o dodání milionu dělostřeleckých granátů Ukrajině tím, že požadují, aby z tohoto programu měly prospěch pouze společnosti se sídlem v bloku.
Až dosud byl přitom jediným odpůrcem vytvoření válečného fondu na dodávky zbraní Kyjevu ve výši 20 miliard eur maďarský premiér Viktor Orbán.
Berlín ve svém dokumentu uvádí: »Vojenská podpora Ukrajině může být poskytována buď prostřednictvím finančních příspěvků do ukrajinského balíčku v EPF, nebo jako přímé dodávky vojenského vybavení na Ukrajinu.«
Dokument dodává, že »věcné příspěvky« by měly být »plně započteny proti dohodnutým příspěvkům členského státu do balíčku pro Ukrajinu«.
Tato formulace vyvolala obavy, že by Německo mohlo trvat na tom, aby byly dvoustranné příspěvky Kyjevu odepsány z EPF. Německo je přitom největší ekonomikou EU a přispívá čtvrtinou prostředků do EPF.
Minulý měsíc oznámil, že v roce 2024 zdvojnásobí svou vojenskou pomoc Ukrajině a podepíše se pod balíček ve výši osm miliard eur.
Německo si však často stěžuje, že členské státy bloku zneužívají systém EPF k tomu, aby na Ukrajinu posílaly staré zbraně a využívaly náhrady k modernizaci svých armád.
Odmítlo žádost Evropské komise o 100 miliard eur na doplnění společného rozpočtu EU, který je financován členskými státy.
Polovina peněz by byla vyčleněna na podporu Ukrajiny v příštích čtyřech letech, zatímco druhých 50 miliard eur by bylo použito na splácení společného dluhu a také na výdaje na migraci a zvýšení platů úředníků EU.
Scholz sdělil svým protějškům v EU, že je plně odhodlán financovat Ukrajinu, ale nedávné rozhodnutí mocného německého ústavního soudu ztížilo splnění dalších výdajových závazků.
Soud v Karlsruhe rozhodl, že jeho vláda porušila ústavní »dluhovou brzdu«, která stanovuje limit veřejných výdajů.
Vedoucí představitelé EU budou o revizi EPF jednat koncem tohoto měsíce, kdy se sejdou v Bruselu na posledním summitu Evropské rady v tomto roce.
Josep Borrell, nejvyšší diplomat EU, vytvořil 20miliardový fond na nákup zbraní pro Ukrajinu pro příští čtyři roky jako součást dlouhodobé strategie na podporu válečného úsilí. Několik evropských zemí se však před jednáním snaží tento fond výrazně omezit. Maďarsko například navrhlo »dobrovolné příspěvky« do EPF, aby se od projektu mohlo distancovat.
(cik)