Německé vládní strany straší dalšími deseti miliony uprchlíků, pokud nebude víc zbraní a peněz pro Ukrajinu

Nedostatek americké pomoci se pro Ukrajince stává stále větším problémem. Německá vláda nicméně předpokládá, že Ukrajina bude schopna udržet frontu až do konce roku 2024. Reportér Paul Ronzheimer v televizi WELT analyzoval, co bude nedostatek munice znamenat pro další průběh války.

V případě možného kolapsu Ukrajiny německá vláda předpokládá, že zemi opustí dalších přibližně deset milionů lidí. V tomto scénáři by se naprostá většina uprchlíků vydala do západní Evropy, přičemž jednou z cílových zemí by bylo Německo. WELT AM SONNTAG se to dozvěděl z bezpečnostních kruhů i od informovaných poslanců. Ministerstvo vnitra (BMI) a spolková policie na dotaz uvedly, že nechtějí dělat žádné prognózy ohledně vývoje migrace.

Podle organizace OSN pro uprchlíky UNHCR uprchlo z Ukrajiny od začátku války více než šest milionů lidí. Kromě toho jsou další miliony vnitřně vysídlených osob na samotné Ukrajině. Podle Spolkového ministerstva vnitra se v současné době v Německu nachází 1,1 milionu ukrajinských občanů, kteří do země přišli od roku 2022.

Ukrajina se v současné době potýká s problémy na několika úrovních. Na frontové linii je nedostatek vojáků a dělostřeleckých granátů, a proto se iniciativy dokázala chopit ruská armáda. Na domácí frontě probíhá mocenský boj mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a ukrajinským vrchním velitelem Valerijem Zalužným, který byl ve čtvrtek odvolán. Pokud jde o zahraniční politiku, problémem je nedostatečná pomoc ze strany Spojených států. Ve středu americký Senát odmítl legislativní balíček obsahující 60 miliard amerických dolarů na podporu Ukrajiny. Republikáni v čele s Donaldem Trumpem by mohli v blokádě pokračovat až do listopadových prezidentských voleb.

Zahraničněpolitický expert CDU Roderich Kiesewetter se domnívá, že odpovědnost Evropy za Ukrajinu je větší než kdy jindy. Podpůrné státy musí nyní vzhledem k americkému váhání výrazně zvýšit vojenskou pomoc. »Pokud nezměníme strategii podpory Ukrajiny, stane se nejhorší scénář masového exodu z Ukrajiny (…) V takovém případě je deset milionů uprchlíků poměrně nízký předpoklad,« řekl Kiesewetter v rozhovoru pro WELT AM SONNTAG. »Pokud EU nechce, aby počet uprchlíků vzrostl, musí Ukrajině pomoci hned.«

S tímto hodnocením souhlasí i výzkumník v oblasti migrace Gerald Knaus: »Pokud by Ukrajina prohrála válku, mohlo by do EU přijít mnohem více uprchlíků než deset milionů. Již nyní se jedná o největší pohyb uprchlíků v Evropě od čtyřicátých let minulého století. Ve srovnání s masovým exodem v souvislosti s válkou v Sýrii je to velký rozdíl. Turecko nyní uzavřelo své hranice se Sýrií a postavilo zeď. EU to v souvislosti s Ukrajinou neudělá«.

Po dlouhých diskusích se 27 států EU začátkem února dohodlo na novém balíčku peněz pro Ukrajinu. Podle dohody má do země do roku 2027 proudit finanční pomoc ve výši 50 miliard eur, z toho velká část ve formě půjčky. Michael Roth (SPD), předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu, varuje, že tyto peníze nemusí stačit. Pokud budou USA jako podporovatel nadále selhávat, bude muset posílit Evropa. »EU by v takovém případě měla zvážit společné zadlužení, a to zaprvé za účelem dlouhodobého financování ukrajinského rozpočtu a rekonstrukce, zadruhé za účelem ještě rychlejšího nárůstu evropské zbrojní výroby a zatřetí za účelem nákupu vojenského vybavení pro Ukrajinu, zejména munice, a to nejen v Evropě, ale i na světovém trhu,« tvrdí Roth.

Navzdory současným problémům na Ukrajině německá vláda předpokládá, že země má vojenské a finanční prostředky na udržení obrany a stability do konce roku 2024. Ruské síly jsou přitom nyní blízko ovládnutí klíčového města Avdijivka.

(cik)