Německé firmy pokračují v podnikání v Rusku – z dobrých důvodů

Rok po zahájení války na Ukrajině je v Rusku stále aktivních více než tisíc společností z EU a zemí G7 – a také německé společnosti jsou stále na místě. Německý magazín Focus se ve svém článku ptá: Mohou po válce sloužit jako stavitelé mostů, nebo válku jen aktivně prodlužují?

Dokonce i lidé, kteří celý život prosazovali nuance v jednání s jinými lidmi a národy, přestali rozlišovat. »V tomto konfliktu existuje černá a bílá, oběť a pachatel,« říká bývalý spolkový prezident Joachim Gauck s tím, že v tomto případě se jedná o »čerou a bílou«. »A vše mezi tím je zakázáno,« dodává.

Německý byznys se této hry na »buď a nebo« nerad účastní. Veřejně mlčí, ale potichu mnohé podniky ukazují pasivní rezistenci vůči západní sankční politice, která je ochotna spálit všechny mosty v porozumění (a obchodu), píše Focus,

Podle Univerzity v Sankt Gallenu bylo na konci roku 2022 v Rusku z různých důvodů stále aktivních 1284 společností ze zemí EU nebo G7. Z toho 250 z Německa. Tyto společnosti podle magazínu mohou sloužit jako základy, z nichž lze později opět stavět mosty.

Jako příklad může sloužit společnost Merck. Zdravotnický koncern zůstává v Rusku z »morální povinnosti«, říká generální ředitelka společnosti Merck Belén Garijo. Merck v Rusku stejně jako jinde ve světě nabízí »personalizovanou medicínu pro závažná a život ohrožující onemocnění. Ukončit tam naše aktivity by znamenalo opustit naše pacienty. To nemůžeme udělat.«

Vedení společnosti Merck se proto rozhodlo omezit podnikání v Rusku »na základní zdravotnické služby«, aby mohlo i nadále pomáhat pacientům. Před válkou činil podíl prodeje skupiny v Rusku a sousedních zemích méně než 1,5 procenta.

To společnost Beiersdorf, výrobce spotřebního zboží (Nivea, tesa, Hansaplast) se podle svého chce z Ruska dlouhodobě stáhnout. V sázce jsou zhruba tři procenta celkového prodeje. Na začátku března 2022 byly obchodní aktivity značek La Prairie a tesa v Rusku ukončeny.

Společnost Beiersdorf tam však zůstane i nadále s omezeným sortimentem výrobků. Rozhodnutí zůstat v Rusku »nebylo přijato lehce«. Společnost Beiersdorf nechtěla nechat místní zaměstnance na holičkách, podpořit »základní potřeby spotřebitelů s redukovaným sortimentem« a »minimalizovat riziko ztráty práv ke svým značkám«.

Düsseldorfská skupina Henkel vyrábějící kosmetiku a lepidla se již v dubnu 2022 rozhodla »ukončit podnikání v Rusku«. Tak zní ale pouze prohlášení určené veřejnosti. Ve skutečnosti však Henkel v zemi stále působí. Podnikání v Rusku bylo na začátku roku 2023 převedeno na samostatnou společnost pod názvem LAB Industries a nyní se hledá nový vlastník. Proces prodeje bude podle firmy »dokončen v průběhu prvního čtvrtletí roku 2023«.

Společnost Henkel vlastní v Rusku jedenáct závodů. Jejich uzavření by bylo těžkou ekonomickou ranou. Společnost působila v Rusku 30 let. Na úrovni koncernu činil podíl prodeje v Rusku před vypuknutím války přibližně jednu miliardu eur, což odpovídalo asi pěti procentům (tehdejšího) prodeje koncernu.

Osivářská a farmaceutická společnost Bayer v přímé reakci na začátek války »zastavila veškeré výdaje v Rusku a Bělorusku, které nesouvisejí se zajišťováním nezbytných produktů«.

To znamená: žádné propagační aktivity. Žádné investiční projekty. Žádné zahájení nových obchodních aktivit.

Ale také to znamená: civilnímu obyvatelstvu budou nadále nabízeny nezbytné zdravotnické a zemědělské produkty – například produkty pro léčbu rakoviny nebo kardiovaskulárních onemocnění, zdravotní produkty pro těhotné ženy a děti a osivo pro pěstování potravin.

Představenstvo, stále pod vedením Wernera Baumanna, vidí »etickou povinnost« pokračovat v tomto podnikání. Vidí se jako poskytovatel služeb pro ruské obyvatelstvo – a ne jako účastník války.

Existují také německé společnosti, které chtějí v Rusku dlouhodobě zůstat zcela aktivní. Například velkoobchodní gigant Metro. Jeho představenstvo »pečlivě« zkoumalo – a nakonec padlo rozhodnutí »zachovat« podnikání v Rusku.

Argumentem je odpovědnost za 10 000 zaměstnanců a mnoho zákazníků, kteří »u nás nakupují potraviny«. A samozřejmě svou roli pravděpodobně sehrál i odbyt: V posledním finančním roce, který skončil v září 2022, dosáhlo Metro v Rusku obratu téměř tří miliard eur. Provozní zisk (Ebitda) činil 231 milionů eur.

»Politici si vytvořili umělý svět jednoznačnosti, zatímco podnikatelé a manažeři, zejména v době války a krize, obývají stinnou sféru nuancí, a tedy svět nejednoznačnosti. Tam lidé spolupracují i nespolupracují. Lidé mluví a pochybují, ale nestřílejí. Politici je nakonec budou následovat. Vrátí se ze svého černobílého světa do pestrobarevného světa skutečné reality. Bertolt Brecht však věděl, že to může trvat dlouho: ‚Žádný pokrok není tak obtížný jako návrat k rozumu,‘« konstatuje Focus.

(cik)