Spolkový sněm dnes schválil tzv. velkou reformu sociální podpory v nezaměstnanosti, která má lidem bez práce poskytnout za mírnějších podmínek více peněz. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU reformu přirozeně kritizuje jako příliš shovívavou a nemotivující a hrozí, že ji příští pondělí zablokuje ve Spolkové radě zastupující německé spolkové země.
Připomeňme, že česká vláda nyní naopak zvažuje na základě návrhu Národní ekonomické rady vlády a potažmo ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky podporu v nezaměstnanosti omezit.
Německo se nyní řídí systémem sociální podpory v nezaměstnanosti známým jako Hartz IV, pokud ale souhlas vysloví i Spolková rada, přejde od ledna na takzvaný občanský příjem. Tak navrhovanou dávku nazývají vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).
Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který je zároveň šéfem parlamentní opozice, označuje reformu vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze za špatnou. Občanský příjem považuje za předstupeň základního nepodmíněného příjmu, ke kterému podle něj Scholzova vláda postupně směřuje. Merz jako kompromis navrhuje zachování přísnějších podmínek současného systému Hartz IV, ve kterém by ale příjemci dostávali více peněz než nyní. To však vláda odmítá.
Základní nepodmíněný příjem je teoretickým návrhem systému sociálního zabezpečení, ve kterém by všichni lidé bez jakýchkoli podmínek dostávali od státu každý měsíc stejné peněžní dávky. Tento systém, který je ve světě prozatím ve fázi experimentů, by nahradil všechny stávající nabídky sociální podpory. Naopak občanský příjem je v Německu názvem nového systému sociálního zabezpečení v nezaměstnanosti. Současný systém Hartz IV je pojmenovaný po jeho autorovi, někdejším personálním šéfovi Volkswagenu Peteru Hartzovi.
Merzův návrh označil sociálnědemokratický ministr práce Hubertus Heil jako překvapení, protože CDU/CSU si v minulosti stěžovala, že rozdíl mezi občanským příjmem a příjmy ze zaměstnání není dostatečně velký. »Z hlediska politiky trhu práce by to ale bylo krátkozraké, proto chceme zásadní reformu,« řekl Heil.
Systém Hartz IV, zavedený vládou sociálních demokratů a Zelených v roce 2005, snížil a zkrátil podporu v nezaměstnanosti a nutí nezaměstnané přijímat i hůře placenou práci, jinak jim hrozí, že o část peněžité pomoci přijdou. Podle nového modelu bude možnost sankcí kvůli nespolupráci s úřady práce a jobcentry výrazně omezena, zejména v prvních šesti měsících nezaměstnanosti. Příjemci občanského příjmu budou nově dostávat 502 eur (12 200 Kč) měsíčně, pokud žijí sami. V případě stávajícího systému je to 449 eur (11 000 Kč).
Opozice reformě vyčítá nedostatečnou motivaci nezaměstnaných k hledání nové práce. Na to poukazuje i šéf poslanců Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt. Ten se také domnívá, že občanský příjem podpoří sociální turistiku, tedy zneužívání německého sociálního systému. Heil i kancléř Scholz takové hodnocení odmítají a tvrdí, že nový systém lidem poskytne jistotu a nabídne šance a že zároveň nebude založen na nedůvěře.
Podobně jako konzervativní unie CDU/CSU se k návrhu občanského příjmu staví protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. Poslanec AfD Norbert Kleinwächter v debatě před hlasováním prohlásil, že vládní návrh není žádnou reformou sociálního státu, ale jeho urážkou. »Občanský příjem pomůže jen těm, kteří pracovat nechtějí, je proto asociální,« řekl. »Kdo nebude mít chuť pracovat, tak se mu nic nestane,« dodal. Podle Heila ale budou muset lidé i s občanským příjmem počítat s právními důsledky, pokud na schůzky na úřadu práce a na pracovní pohovory chodit nebudou.
Kritická je i strana Levice, která ale reformu vnímá jako nedostatečnou. »Občanský příjem se jen málo liší od Hartzu IV,« řekl poslanec Levice Dietmar Bartsch. SPD má ale opačný názor. »Občanský příjem je největší sociální reformou za posledních dvacet let,« prohlásil sociálnědemokratický zákonodárce Martin Rosemann.
Zda se reformu podaří prosadit, bude jasné v pondělí. To o ní bude hlasovat Spolková rada, ve které konzervativní unie hrozí blokádou.
(ici, čtk)