V Německu se nedaří – alespoň takový dojem vyvolaly debaty o rozpočtu, které minulý týden proběhly v Bundestagu. V parlamentních debatách se opakovaně hovořilo o mimořádné době a mimořádných politických podmínkách, upozornila německá stanice Deutche Welle.
Podle vyjádření déle sloužících poslanců se nikdy nestalo, že by se najednou vyskytlo tolik velkých krizí tohoto druhu. Po pandemii koronaviru, která si vyžádala tolik úsilí od státu, ekonomiky i lidí, následovala bezprostředně válka Ruska s Ukrajinou, jejíž důsledky nyní ovlivňují prakticky všechny vládní resorty.
Pro vládu je nyní válka především geopolitickou a geoekonomickou realitou, jejíž důsledky je třeba řešit. Ministr hospodářství Robert Habeck musí stejně jako všichni ostatní ministři parlamentu sdělit, na co chce v roce 2024 vynaložit peníze. Šablonu spolkového rozpočtu přednesl ministr financí Christian Lindner, který je odhodlán masivně šetřit a co nejméně se zadlužovat. Šetřit musely prakticky všechny resorty, celkem 30 miliard eur oproti letošnímu roku. Výjimkou má být pouze rozpočet na obranu, přičemž se nemá škrtat ani v další podpoře Ukrajiny.
Pomoc Ukrajině je »v našem vlastním národním politickém zájmu«, řekl Lindner během svého projevu v Bundestagu. Ukrajinci podle něj bojují za »řád míru a svobody v celé Evropě«. Ve skutečnosti, dodal, byla další podpora Ukrajině již uzamčena v plánování rozpočtu na několik příštích let: »Ať se nikdo nenechá oklamat. Německo bude mít v této osudové otázce trvalou pozici,« slíbil ministr.
Od července 2023 plynuly z Německa na Ukrajinu od začátku války podpůrné platby ve výši přibližně 22 miliard eur. K tomu je třeba připočíst náklady na přijetí více než milionu ukrajinských válečných uprchlíků v Německu, které nesou především spolkové země a místní úřady. Podle OECD činí tyto náklady na jednoho obyvatele ročně přibližně 11 300 eur.
Prioritou je také obrana. Když na začátku války kancléř Olaf Scholz hovořil o »bodu obratu« v dějinách i v německé obranné politice, vyhlásil zvláštní fond pro armádu ve výši 100 miliard eur a slíbil, že do obrany budou investována 2 % HDP – v souladu s cílem NATO.
Tento zvláštní fond však bude do roku 2027 vyčerpán, což kancléř ví. »Již dnes je jasné, že nejpozději od roku 2028 budeme muset ze spolkového rozpočtu přímo financovat dalších 25 miliard eur, možná téměř 30 miliard eur pro Bundeswehr,« řekl Scholz v Bundestagu.
Finančních mezer je však více. Pro každý z roků 2025 až 2027 se hovoří o tom, že v celkovém rozpočtu bude třeba získat dalších pět miliard eur. A od roku 2028 bude muset Německo začít splácet další dluhy, které mu vznikly v letech koronaviru – odhadem 12 miliard eur ročně. A nejen to, od roku 2031 Německo plánuje začít splácet půjčky z Fondu pro stabilizaci energetického hospodářství.
Lindner to označil za ledovec, ke kterému republika směřuje. »Je naší povinností nečekat, až se nám ledovec z horizontu přiblíží až pod nos,« řekl. »Musíme změnit náš rozpočtový kurz hned.«
Celkový státní rozpočet Německa na rok 2024 činí zhruba 445 miliard eur, ale i ty je třeba nejprve vygenerovat. Země přitom nadále ztrácí ekonomickou sílu. Německo je vysoce industrializovaná země, která má stále energeticky náročný průmysl, řekl Habeck v debatě o rozpočtu: »Pokud odejde zhruba polovina energie z Ruska, pak dostanete vysoké ceny energie. A pokud polovina energie zmizí a musí se pořizovat za vyšší ceny, pak to samozřejmě tlačí na růst inflace.«
Rozpočet zatěžují také vyšší úrokové sazby. Spolková vláda na příští rok plánuje 37 miliard eur na obsluhu současných úvěrů, což je desetkrát více než v roce 2021. Hospodářská pomoc, kompenzace inflace, energetické dotace – stát během krizových let výrazně zvýšil svou zadluženost, upozornil Deutche Welle.
(cik)