Dostupnost zdravotní péče je v Česku dlouhodobý problém. Zatímco dosud se výrazněji projevoval hlavně v okrajových částech regionů, nyní se s nedostatkem lékařů potýkají také velká města. Starší lékaři odcházejí do důchodu a ne za všechny se daří najít náhradu. Lidé si stěžují na nedostupnost stomatologů, praktických, dětských a ambulantních lékařů i oddalování plánovaných lékařských zákroků.
Situace se ještě zhoršila v důsledku pandemie nemoci covid-19. K tomu přibývá těch, kteří trpí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, a významně narůstá výskyt chronických onemocnění.
»Nedostatek lékařů a sester nemá nyní jednoduché ani rychlé řešení, protože polistopadové vlády buď nereagovaly vůbec, nebo pozdě, nedostatečně, popřípadě nekompetentně a chaoticky na stárnutí lékařů, nedostupnost některých zdravotnických profesí mimo velká města a také na hrozbu zvětšující se potřeby zdravotní péče v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. S tím souvisí i dlouhodobé podfinancování celého systému zdravotnictví,« uvedla pro iportaL24.cz bývalá poslankyně a odborná mluvčí KSČM pro oblast zdravotnictví Soňa Marková.
Jedním z důvodů je podle ní nízké procento hrubého domácího produktu, které ČR vkládá do zdravotnictví, a které je pod průměrem Evropské unie. Za nezbytné proto považuje systémově zvyšovat příjmy do veřejného zdravotního pojištění v podobě pravidelného automatického navyšování plateb za státní pojištěnce a také investovat veřejné finanční prostředky nejen do »betonu«, ale především do lidí. »KSČM předkládala tyto návrhy ve Sněmovně opakovaně už od roku 2016,« připomněla Marková.
Jen finance nestačí
Na druhou stranu ale podle ní pouhý dostatek finančních prostředků nepomůže k tomu, aby se pacienti dostali včas k potřebné kvalitní zdravotní péči. K tomu je potřeba provést řadu dalších kroků. »Je nutné zlepšovat podmínky a klást důraz na respektování životních potřeb pracovníků ve zdravotnictví, včetně souladu jejich pracovního a rodinného života,« uvedla. Při rozhodování mladých lékařů, zda půjdou mimo velká města, hrají podle ní roli možnosti vzdělávání pro děti, pracovní příležitosti pro manžela či manželku a také využití volného času. Za jedno z nejúčinnějších opatření považuje odstranění mnohatisícových rozdílů mezi platy a mzdami ve fakultních nemocnicích oproti krajským, zvlášť u zdravotních sester.
»Větší zájem o práci v regionech by přinesl i sdružený systém stipendií a cílených příspěvků z ministerstva zdravotnictví, od zdravotních pojišťoven, krajů a obcí. Je třeba plně vyslyšet dlouhodobé volání vysoce kvalifikovaných sester po posílení svého postavení v systému a zvýšení kompetencí,« doplnila Marková.
Nedostatek stomatologické péče by podle ní pomohlo řešit i zlepšení systému hrazení dentálních hygieny a posílení role dentálních hygienistů. V případě akutního a zdraví ohrožujícího nedostatku zdravotnických pracovníků by ministerstvu zdravotnictví a krajům mělo být podle Markové legislativně umožněno dočasné zřízení mobilních ordinací a zavedení povinnosti lékařů poskytnout zdravotní péči v regionu na nezbytně nutnou dobu.
»Nemělo by se také zapomínat na systémovou motivaci a výchovu ke zdravému způsobu života a klást důraz na prevenci. To je ale právě jedna z věcí, která je dlouhodobě zanedbávaná,« dodala Marková.
Praha bojuje s nedostatkem pediatrů
Za pravdu jí dávají i výsledky ankety, kterou v jednotlivých krajích provedla ČTK. Z ní vyplývá, že dostupnost péče začíná být problém nejen v okrajových oblastech, ale také ve městech.
Praha pociťuje nedostatek především praktických lékařů. Nejhorší je situace v oboru pediatrie. Už v roce 2017 podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky v Praze zavřelo o 12 ordinací praktických lékařů pro dospělé a děti víc, než bylo otevřeno nových. Důvodem je i vysoký věkový průměr lékařů. Dětským praktikům v Praze bylo v té době v průměru 58 let, 45 procentům nad 60 let a pětině v důchodovém věku nad 65 let. Situace se dál zhoršuje. V současné době je více než 60 let polovině z 230 dětských praktických lékařů v Praze, takže pravděpodobně do několika let odejdou do důchodu.
»V některých městských částech se nedaří místa obsadit. Praktičtí lékaři tam odcházejí do důchodu, aniž mají komu svou ordinaci předat,« řekla místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Hana Cabrnochová. Na magistrátu je podle ní uloženo přes 800 karet dětí, jejichž lékař skončil bez náhrady.
Situaci letos zhoršila vlna ukrajinských uprchlíků, z nichž velká část pobývá právě v Praze. Podle odhadů tam bylo v červnu kolem 30 000 ukrajinských dětí, na každou ordinaci by jich tedy připadalo průměrně více než sto.
Dostupnost lékařů ve středních Čechách se liší. Menší dostupnost praktického lékaře a zubaře mají lidé například na Rakovnicku nebo Mladoboleslavsku a v oblastech na hranici s jinými kraji. Zubní lékaři chybí nejvíce na Kladensku a Kolínsku. Nedostatek pediatrů, praktiků a zubařů je dlouhodobý problém v celém regionu. Středočeský kraj ve srovnání s ostatními regiony vykazuje největší rozdíly v dostupnosti zubních lékařů.
Radnice lákají lékaře na dotace
Problém s nedostatkem lékařů se některá města v Olomouckém kraji snaží vyřešit vlastními silami. Obyvatelé si stěžují hlavně na špatnou dostupnost zubních a praktických lékařů, kterých je v kraji málo a většina z nich nepřibírá nové pacienty. Radnice se proto na lékaře obracejí s různými pobídkami, zvažují možnost zavedení pojízdné ordinace a apelují na zdravotní pojišťovny.
Například přerovská radnice se rozhodla podpořit dotací 200 000 korun zubaře, který si ve městě otevře novou ordinaci. Přerovští zastupitelé už v dubnu schválili stejnou výši dotace také pro praktického lékaře, který by si chtěl v Přerově otevřít ordinaci.
Dotacemi řeší nedostatek lékařů také v Karlovarském kraji, který si na benefity pro zdravotníky připravil několik milionů korun. Podle hejtmana Petra Kulhánka (za STAN) si nově příchozí lékař může díky pobídkám přijít během několika let až na tři miliony korun.
Dotace kraj poskytuje prostřednictvím obcí, jež znají nejlépe podmínky na svém území. Menší obce mohou získat příspěvek 800 000 korun, větší 400 000. Díky této podpoře našlo nového lékaře už město Bečov nad Teplou nebo Jáchymov.
Podporovat chce kraj také studenty lékařských fakult. Na nový stipendijní program pro mediky hodlá rozdělit 1,5 milionu ročně. Studenti, a to již od prvního ročníku, by mohli na akademický rok získat až 150 000 korun.
Samosprávy toho příliš nezmohou
Královéhradecký kraj bojuje s nedostatkem lékařů především na venkově, kde se prohlubuje nedostatek praktických lékařů, zubařů, ale i pediatrů a dalších specializací. Samosprávy nemají dostatečné nástroje na to, jak situaci zlepšit.
Například v Žacléři na Trutnovsku shání už tři roky zubaře. Zatím se to nedaří, přestože radnice investovala do opravy zubařské ordinace, nabízí minimální nájem, služební byt a další výhody. Obdobná situace je i jinde na venkově v kraji. »Jsme daleko od větších center, takže s dostupností zdravotní péče je to tady bída. Je nedostatek praktických lékařů, pediatrů, ale i zubařů. Postupně stárnou, odcházejí a mladí nepřicházejí. V příštích několika málo letech se z toho stane katastrofa, nevidím žádné světlo na konci tunelu,« řekl starosta Broumova Jaroslav Bitnar (Volba pro Broumov).
Samosprávy toho podle něj příliš nezmohou. »Jestli si někdo myslí, že zubaře nalákáme na obecní byt, tak je na omylu. Samospráva je na to krátká, je to na ministerstvu zdravotnictví, je potřeba to řešit na celostátní úrovni,« dodal.
Vysočina se potýká s nedostatkem zubařů, dětských praktických lékařů i praktiků pro dospělé. Podle hejtmana kraje Vítězslava Schreka (ODS a STO) by pro region mohlo jedním z řešení být, když se medikům z Vysočiny umožní praxe v krajských nemocnicích, nikoli jen ve fakultních nemocnicích v místě studia.
Ostravsko nutně potřebuje zubaře
V Moravskoslezském kraji patří k nejhůře dostupným službám zubní péče. Zubní lékař chybí nejméně 80 000 až 100 000 obyvatel a někteří lidé nebyli na zubní prohlídce více než deset let. Některá města a obce se lékaře snaží přilákat různými pobídkami a vlastními silami tak vyřešit dlouhodobě trvající problémy.
Ke zvýšení počtu zubních lékařů by podle kraje mohlo přispět i otevření oboru zubní lékařství na Lékařské fakultě Ostravské univerzity, o jehož akreditaci nyní vysoká škola usiluje.
Ústecký kraj pravidelně vypisuje stipendia pro mediky, kteří se zavážou, že budou pracovat na severu Čech. Od roku 2015 v programu vyplatil přes deset milionů korun. Stipendium je 50 000 korun pro akademický rok. Absolvent musí pracovat v Ústeckém kraji tolik let, na kolik získal stipendium. Do programu Lékaři bylo od roku 2015 zařazeno 93 stipendistů.
Také nemocnice Pardubického kraje se potýkají s nedostatkem lékařů. Kvůli nedostatku zdravotníků musela například Chrudimská nemocnice od července uzavřít lůžkovou část interního oddělení a omezit provoz interní příjmové ambulance. S podobnými potížemi se před časem potýkala i Svitavská nemocnice.
Za končící lékaře chybí náhrada
Podobné problémy s nedostatkem zdravotnického personálu řeší i další kraje. Mezi hlavní problémy v Jihomoravském kraji patří stárnoucí pediatři a praktičtí lékaři nebo nedostatek zubařů.
Také ve Zlínském kraji na některých místech chybí za končící praktické lékaře pro dospělé náhrada. Z údajů VZP vyplývá, že Zlínský kraj nepatří mezi regiony s ohroženou dostupností zdravotní péče, přesto pojišťovna v kraji eviduje mírně zhoršenou dostupnost v případě gynekologů a porodníků.
Přestože České Budějovice mají relativně zajištěnou síť zdravotních zařízení, trápí je nedostatek pediatrů. Minimum je především dětských doktorů, kteří jsou ochotni sloužit lékařskou pohotovost. Menší města v Libereckém kraji jen těžko získávají praktické lékaře či zubaře, i když je lákají na benefity v podobě bytu či vybavené ordinace. S nedostatkem lékařů se tak potýká například sedmitisícový příhraniční Frýdlant na Liberecku, i když jsou zde schopni nabídnout jim byt či vybavenou ordinaci.
Tanvald neúspěšně nabízel mladým zubařům na rozjezd jejich praxe dotaci až 800 000 korun či byt.
Velmi obtížně shánějí nové lékaře za své dosluhující praktiky, zubaře či pediatry také menší města v příhraničí Plzeňského kraje. Většina z nich pracuje i roky po dosažení důchodového věku. Radnice jsou připraveny nabídnout novým lékařům byty, vybavení a modernizace ordinací i finanční příspěvky, přesto je pro řadu z nich téměř neřešitelný problém lékaře sehnat.
(jad)