Nechci dělat kšefty pro koryta jako SPOLU, tvrdí o opozičních koalicích Volfová

Koalice STAČILO!, která výrazně zabodovala ve volbách do Evropského parlamentu, bude mít v nadpoloviční většině krajů jako svoji součást i kandidáty ČSSD – České suverenity sociální demokracie. Proč tedy tato strana nekandidovala s KSČM, Svobodnými demokraty – sdružením nezávislých a Českou stranou národně sociální už v Evropských volbách? To je otázka pro statutární místopředsedkyni ČSSD Janu Volfovou…

Paní místopředsedkyně, již 1. května jste oznámili spolupráci s komunisty a ČSNS ve Středočeském kraji. Před dvěma týdny proběhla tisková konference STAČILO! i v Jihočeském kraji, kde je navíc součástí koalice znovu i SD-SN. Bude to trend celorepublikově?

Zdaleka již nejde jen o jižní a střední Čechy. V dalších pěti krajích jsme již podepsali koaliční smlouvy nebo jsme těsně před jejich podpisem. Je to Vysočina, Pardubický kraj, Jižní Morava, Zlínský a Olomoucký kraj. Samostatně jdeme v Moravskoslezském kraji, kdežto v Karlovarském bychom měli kandidovat v koalici s PRO.

Nebyla chyba, že se ČSSD a další menší levicové strany nepřipojily ke koalici STAČILO! již pro volby do Evropského parlamentu? Je pravděpodobné, že by z toho byl třetí mandát ke Kateřině Konečné a Ondřeji Dostálovi…

My jsme se snažili jednat tři čtvrtě roku před tím, než se vytvořila jakákoli koalice. Koneckonců jsme založili spolek Nespokojení v čele s Jiřím Paroubkem, který jsme zamýšleli jako širokou levicovou platformu. Vedli jsme diskuse i se členy SOCDEM a samozřejmě s komunisty. Ačkoli jsme se snažili, propojit skupinu se nepovedlo. Nemá cenu rozebírat proč. Eurovolby jsou pryč a my se soustředíme na krajské a senátní, které nás čekají již v září. Vznikají poměrně široké levicové koalice, za což jsem ráda.

Například ve Středočeském kraji měl původní název koalice být bez »STAČILO!«. Není to teď z vaší strany snaha přiživit se na úspěšné značce z eurovoleb?

S touto formou přišli kolegové z KSČM. Že chtějí do názvu právě osvědčené STAČILO! My jsme to respektovali a věříme, že společně navážeme na úspěšné volby do Evropského parlamentu. Nevidím důvod, proč nepoužít návrh našich koaličních partnerů.

Je šance, že se levice dokáže spojit i pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025?

Náš pan předseda dlouho tvrdí, že je potřeba, aby se levice spojila v jeden velký celek. Už proto zakládal před rokem a půl již zmiňovaný spolek Nespokojení. Myslíme si, že je správná cesta, aby se propojily levicové subjekty. Otázka je, zda se to skutečně podaří.

Nebylo by záhodno, aby byl blok ještě širší po vzoru koalice SPOLU, která sdružuje strany s hodně odlišným zaměřením? To znamená, aby se pro sněmovní volby k levici připojily například i národně konzervativní strany typu SPD či PRO?

Já se přiznám, že tuhle otázku neřeším. Nechci dělat kšefty pro koryta, jak tomu je v případě SPOLU. Nám levicovým, neparlamentním stranám jde o ideály, a pokud najdeme společný průsečík, rádi se spojíme. Ano, jde nám o to, aby zmizel fialový hnus a aby už nám nevládla pětikoalice, potažmo tříkoalice SPOLU. Při každém spojení se ale oddělí část voličů, kteří vidí řešení jen ve své straně. Přesto tvrdím, že naším cílem musí být vyhnat zoufalou liberální vládu, která poklonkuje Bruselu a Washingtonu. Průsečíky programu se mohou najít, a teď nemluvím za ČSSD, ale za Janu Volfovou. Nevěřím totiž, že se můžeme spojit s pravicovější SPD, spíš se ohlížím po levici. A mířím i směrem k SOCDEM, která by si měla uvědomit, že je potřeba se od zeleného šílenství vrátit k sociální politice.

Nespálili jste mosty tím, že jste se proti tradiční Sociální demokracii (SODEM) ostře vymezovali?

Nevím, kdo ty mosty pálil. My jsme byli dlouho vstřícní a v rámci spolku Nespokojení jsme nabízeli spolupráci všem levicovým subjektům. Reálné to bylo s lidmi, jako je Lubomír Zaorálek, nereálné s těmi, kdo chtějí akorát prodat Lidový dům.

Rád bych s vámi také probral tři aktuální témata, jež hýbou politickou scénou. Tím prvním je zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí…

Korespondenční volbu vnímáme jako nákup voličů ze strany pětikoalice. A jako snahu o prolomení Benešových dekretů, protože ze strany Sudetských Němců se může rekrutovat spousta hlasů jen proto, že tu žili něčí prarodiče. A to se samozřejmě týká i jiných oblastí.

Vždycky uvádím příklad ze Švédska, kde mám část rodiny, která je sociálně demokratického založení. Ale ve Švédsku sociální demokraté čtyřikrát prohráli, a jakmile přišly hlasy z ciziny, byli najednou vítězi voleb. Ani s těmi hlasy nemuseli manipulovat, čehož se bojím v našem případě. Zkrátka zahraničí rozhodlo o tom, kdo bude vládnout ve Švédsku. V době Bildta se to na počátku 90. let podařilo zlomit, protože navštívil velké diaspory v zahraničí, oslovil velké masy lidí žijících v emigraci a tehdy vyhrál volby.

Ale já nechci dělat kampaň v Rusku, v Číně nebo v Chicagu, kde máme české enklávy. Nechci, aby o situaci v České republice rozhodovali lidé, kteří zde nežijí, a tudíž na ně politický vývoj nedopadá. Oni budou spolurozhodovat například o zakotvení migrantů, přitom neponesou důsledky své volby. A zdůrazňuji, že největší nebezpečí korespondenční volby vidím v tom, že není tajná. A to je proti Ústavě České republiky!

Dalším žhavým tématem tohoto týdne je zvýšení koncesionářských poplatků, jak ho navrhuje přes nesouhlas parlamentní opozice pětikoaliční kabinet. Co o návrhu, který prochází prvním čtením, soudíte vy?

Kdyby Česká televize opravdu byla nestranná a veřejnoprávní, jak má dáno ve svém vínku, pak bych nebyla tolik proti. Ale vezměte si to, pane redaktore – já si ji platím ze svého, aby byli moji voliči manipulováni proti mně! A oni si ji platí, aby byli manipulováni proti svým názorům. Veřejnoprávní televize není veřejnoprávní, ale je v rukou několika málo lidí, kteří si myslí, že mají právo rozhodovat o veřejném mínění a určovat jeho podobu. Vždyť si jen vzpomeňte na debatu před volbami do Evropského parlamentu, kde byli předsedové všech pěti koaličních stran a hnutí, přičemž tři z nich kandidovali v jedné koalici. Proč tam tedy nebyli například předsedové dalších dvou stran z koalice STAČILO!…?  Byla to jedna velká manipulace!

A zvýšení poplatků? To je jen snaha nabalit další miliardy ve prospěch pravdoláskařských názorů. Nejde o žádné peníze, které by sloužily k veledílům v ekonomicky náročných inscenacích. Nic takového se netvoří, naopak se rozdávají funkce a role těm, kteří jsou kamarádi. Jde o okruh pořád stejných lidí a hlavně těch, co mají totožné názory. Pravdoláskaři, greendealoví fanatici, progresivisti, liberálové… Jiné názory jsou v České televizi i v rozhlasu tabu. Takže já si momentálně platím svého kata a dávám stále víc peněz, aby oprátka byla tvrdší a aby byl meč lépe nabroušený.

Velkou kritiku od našich čelních představitelů si vysloužil maďarský premiér Viktor Orbán, který před pár dny jednal v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jak jeho kroky hodnotíte?

Vnímám je jako kroky státníka, který chce chránit zemi před případnou válkou. Víte, když jdu vyjednávat, nemám záruku, že něco vyjednám. Ale když se o to ani nepokusím, automaticky jsem prohrál. Je potřeba vyslechnout si i jiné názory. Mluvit a jednat. A pokusit se zastavit válečné běsnění. V době starověkého Říma platilo, že když byly olympijské hry, musely utichnout všechny boje. A Orbán se nyní pokusil zajistit to nejlepší, co mohl. Porovnal názory všech znesvářených stran a já mu tleskám.

Stojím si za tím, že i kdyby se díky mírovým jednáním zachránilo deset lidských životů, je to nesmírně cenné. A já dodávám, že cenný by byl dokonce i jeden jediný zachráněný život!

Petr Kojzar