Navýšení letošního schodku podpořila ve Sněmovně i opozice

AKTUALIZOVÁNO

Sněmovna dnes na mimořádném jednání schválila navýšení schodku letošního státního rozpočtu o 30 miliard korun. Vláda peníze potřebuje na odstraňování škod po povodních, které postihly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Poslanci návrh projednávali ve stavu legislativní nouze. Jeho vyhlášení podpořila také obě opoziční hnutí. Novelu zákona o státním rozpočtu podporovala, mají však podmínky. Vláda musí pravidelně informovat o tom, kam peníze půjdou.

Vyhlášení stavu legislativní nouze prošlo podle očekávání hladce, proti nebyl žádný z poslanců. Své rozhodnutí podpořit projednání novely ve stavu legislativní nouze obě opoziční hnutí avizovaly už na tiskových konferencích před začátkem jednání Sněmovny.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová připomněla, že novela navyšuje letošní deficit na 282 miliard korun a společně s mimorozpočtovou půjčkou ve výši 18 miliard korun bude Česká republika letos hospodařit s faktickým schodkem 300 miliard korun. To je o 11,5 miliardy vyšší schodek než v roce 2023. »Je to výsledek, který se blíží úrovni let 2020 a 2021, kdy byla naše země sevřena covidovými lockdowny a na přímou pomoc domácnostem a firmám se vyplácely stovky miliard korun,« uvedla Schillerová.

Zmíněným třistamiliardovým schodkem podle ní vládní strany definitivně ztrácejí právo hovořit o nezodpovědném hospodaření vlády Andreje Babiše, o astronomických schodcích nezodpovědných hospodářů ANO a o svých osvícených konsolidačních receptech a úspěších. Požadovaný deficit je podle bývalé ministryně financí přímým důsledkem špatného rozpočtu na letošní rok a nezodpovědného nakládání s rozpočtovou rezervou. »Přesto všechno dnes nastavíme vládní koalici vlídnou tvář. Obnova zdevastovaného území je totiž pro hnutí ANO na prvním místě, je dokonce důležitější než rozpočtová zodpovědnost,« zdůraznila Schillerová.

Zároveň představila usnesení, které dnes hnutí navrhlo. V něm mimo jiné žádá, aby se stát postavil čelem nejen k obnově veřejného majetku ale i k nejvíce postiženým domácnostem, a také, že musí pomoci i povodněmi paralyzovaným firmám a živnostníkům. ANO také žádá, aby 30 miliard, o které se deficit zvyšuje, bylo do poslední koruny určeno na řešení povodňových škod. »Abychom to pohlídali, budeme žádat vládu průběžně předkládat podrobné informace o jejich čerpání rozpočtovému výboru,« dodala předsedkyně poslanců ANO. V neposlední řadě musí být podle ní pomoc rychlá a efektivní. »Z tiskovek si nikdo zaplavený dům ani pole neobnoví,« konstatovala Schillerová.

Občané nemohou za zlodějny, které dělá současná vláda

Jednání nechtějí komplikovat ani poslanci opozičního hnutí SPD. »Nechceme v žádném případě blokovat rychlou a efektivní pomoc lidem zasaženým povodněmi. Máme však vážné výhrady ke způsobu řešení financování těchto škod, které zvolila vláda Petra Fialy tedy k dalšímu zvyšování deficitu státního rozpočtu,« řekl novinářům předseda hnutí Tomio Okamura. Vláda podle něj zbytečně vyplácí desítky miliard za Ukrajince, za předražené zahraniční nákupy např. stíhaček F-35, vyhazuje peníze na nepřizpůsobivé, zvyšuje sama sobě platy a nyní nemá peníze pro občany. »Nicméně pomoc občanům je pro SPD prioritou, občané nemohou za zlodějny, které dělá současná vláda, proto podpoří navýšení rozpočtu,« dodal Okamura.

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala připomněl, že mnoho kapitol státního rozpočtu bude mít na konci roku tzv. nespotřebované výdaje, které spadnou do rozpočtové rezervy. Právě ty by podle něj měla vláda použít na odstraňování povodňových škod. »Vláda by měla šetřit, a ne si půjčovat další peníze, to je takové turecké hospodaření,« uvedl Fiala.

Podobně jako ANO i SPD požádalo, aby vláda informovala Sněmovnu, kam těch 30 miliard opravdu půjde. Obává se totiž, že část z nich vláda použije na sanaci svého špatného hospodaření.

Schválení novely už dopoledne doporučil Sněmovně její rozpočtový výbor. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na něm mimo jiné zopakoval, že vláda uvolní jako první okamžitou pomoc postiženým povodněmi průměrně 40 000 korun na domácnost. Peníze pošle obcím, které rozhodnou o konkrétní výši pro konkrétní domácnost. Vláda také hledá způsob, jak pomoci domácnostem s vyššími výdaji na elektřinu, které budou souviset s potřebou vysoušet zatopené domy.

Ministr uvedl že kompenzace nákladů firmám, jejichž zaměstnanci nemohli jít kvůli velké vodě do práce, by se podle ministerstva sociálních věcí mohla týkat asi 80 000 pracovních míst. Náklady se podle odhadu pohybují kolem miliardy korun.

Schválený schodek se po schválení novely zvýší z 252 na 282 miliard korun. Peníze bude mít kabinet k dispozici ve vládní rozpočtové rezervě.

(jad)