Volby do horní parlamentní komory voliče netáhnou. Především v druhém kole je volební účast mizivá, a i to je důvod, proč bývá zpochybňována samotná legitimita Senátu. Právě její zvýšení je cílem návrhů na zavedení jednokolových voleb do Senátu, které se objevují téměř pravidelně v každém volebním období. Nyní takový návrh předložil předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
Ve volební novele, kterou tento týden vložil do sněmovního systému, Babiš poukazuje jednak na nízkou účast voličů v druhých kolech, volby by navíc podle něj byly levnější. »Volby do Senátu patří dlouhodobě k těm s nejnižší volební účastí. Zatímco v prvním kole voleb se účast voličů dlouhodobě pohybuje mezi 30 a 45 procenty, ve druhém kole to bývá necelá polovina tohoto čísla,« uvedl v důvodové zprávě.
Právě volební účast má podle Babiše na legitimitu volených reprezentantů lidu nezanedbatelný vliv, a to v přímé úměře. »Čím nižší volební účast, tím nižší úroveň (demokratické) legitimity zvolený kandidát požívá,« uvedl předseda ANO. Zavedení systému relativní většiny pro senátní volby by podle Babišova zdůvodnění předlohy posílilo v souvislosti s volební účastí legitimitu horní komory i zvolených kandidátů.
Lidé by nemuseli chodit k volebním urnám dvakrát s odstupem jednoho týdne a náklady na volby by se snížily podle předkladatelova odhadu o 80 až 120 milionů korun. »Návrhem se taktéž zmírňuje riziko polarizace soutěže mezi kandidáty i samotné společnosti ve volbách angažované, byť pasivně,« stojí v důvodové zprávě.
Babišova volební novela předpokládá, že senátorem by se stal kandidát, který by v prvním a jediném kole získal většinu odevzdaných platných hlasů, tedy který by byl takzvaně první na pásce. V případě rovnosti hlasů by rozhodoval los. Předlohu před případným projednáváním v parlamentních komorách nejprve posoudí vláda.
V letošních senátních volbách získalo ANO tři senátory, byť první kolo vyhrálo a mělo finalisty v 17 z 27 obvodů. Už v prvním kole získal mandát kandidát ANO Ladislav Václavec. Babiš volby komentoval tak, že výsledky druhého kola jsou pro hnutí zklamáním.
Zatraktivnit volby pro voliče
V minulosti pokusy o zavedení jednokolových voleb do horní komory neuspěly. V červenci 2019 prosazovali takový návrh, částečně inspirovaný australským modelem, komunističtí poslanci. Tehdejší předseda strany Vojtěch Filip uváděl, že v nynějším dvoukolovém systému doplácejí komunističtí kandidáti na to, že se proti nim spojí voliči ostatních stran.
»Výhodnost jednokolové volby spočívá v tom, že volby do Senátu se budou konat vždy zároveň s volbami do zastupitelstev krajů nebo do zastupitelstev obcí. Mělo by tak dojít i k vyšší účasti voličů a tím pak i k vyšší legitimitě Senátu. Zároveň se zatraktivní způsob volby pro voliče,« zdůvodňoval tehdy svůj návrh Filip.
Komunistická předloha předpokládala, že kandidáti by byli na rozdíl od nynějšího systému uvedeni podle abecedy na jednom hlasovacím lístku. Voliči by stanovili zapsáním čísla k jejich jménům pořadí, vybrat by museli nejméně tři adepty. Pokud by bylo kandidátů méně, museli by označit aspoň jednoho kandidáta, druhého by mohli »vykřížkovat«. Pokud by některý z kandidátů dostal největší počet hlasů v prvním pořadí, byl by zvolen. V případě rovnosti pořadí by se přihlíželo k počtu hlasů v druhém pořadí. Zvolen by byl uchazeč, který by jich obdržel nejvíce. »Oproti stávajícímu volebnímu systému navrhovaný způsob hlasování odráží více vůli voliče právě v určení pořadí jednotlivých kandidátů, tedy vybrat si více kandidátů s rozlišením míry jejich podpory vyjádřené právě pořadím,« uváděli komunističtí předkladatelé.
Sněmovna v tehdejším volebním období novelu poslanců KSČM neprojednala. Někdejší kabinet ANO a ČSSD se k ní postavil neutrálně.
Jednokolové volby podporuje i hlava státu
Obdobný návrh prosazovala o rok dříve skupina senátorů v čele s Jiřím Dienstbierem (ČSSD). Podle předlohy 14 senátorů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, Zelených i ANO měli lidé na jednom lístku stanovovat pořadí kandidátů a hlasy pro neúspěšné adepty se měly připočítávat úspěšnějším uchazečům. Horní komora ale novelu zamítla hlasy ODS, KDU-ČSL, ANO a části STAN i SEN 21. Do legislativního procesu se tedy předloha nedostala. Kritici někdejšího senátorského návrhu na zavedení jednokolových voleb podle australského modelu upozorňovali na to, že by lidé případně museli dát hlas i kandidátům, kteří by pro ně nebyli přijatelní. Poukazovali také na to, že navrhovaný systém je složitý a v Evropě se prakticky nevyužívá.
Po senátních volbách před dvěma lety uvedl také prezident Miloš Zeman, že by podpořil jednokolovou volbu do Senátu. O nezájmu voličů vybírat ve druhém kole ze dvou kandidátů podle něj svědčí dlouhodobá nízká volební účast. »Na druhé straně to nijak neubírá zásluhy lidem, kteří získali i s tou nízkou volební účastí důvěru voličů ve svém volebním okrsku,« řekl. Pokud by podle něj byly zavedeny jednokolové senátní volby, eliminovalo by se riziko z krajských voleb, kdy se proti vítězi spojili ostatní.
V nynějším systému má každý kandidát vlastní hlasovací lístek. V prvním volebním kole je zvolen ten, který dostane nadpoloviční většinu hlasů. Pokud takový uchazeč není, což je obvyklé, voliči vybírají ve druhém kole ze dvou kandidátů, kteří v prvním kole voleb získali nejvyšší počet hlasů.
Ke změně volebního systému je nutný souhlas obou parlamentních komor, nemohou se přehlasovat. Zákon o vzájemných vztazích Sněmovny a Senátu ale umožňuje, aby se komory na úpravě volebních i ústavních pravidel dohodly postupně.
(jad)