Zdražování trápí celou Evropu, Česko nevyjímaje. Jsou rodiny, které se s tím zatím dokážou docela úspěšně poprat, nemalé procento obyvatel se však už nachází v kritické finanční situaci a sami ji už nemůžou zvládnout. I tady platí, ve dvou se to lépe táhne a mezi těmi, kteří drakonické zdražování výrazně pociťují, tvoří nemalé procento samoživitelky a samoživitelé.
Kvůli vysokým cenám a nákladům začaly zhruba tři čtvrtiny samoživitelek a samoživitelů šetřit na potravinách. Někteří samotní rodiče přestali svým dětem kupovat třeba ovoce a zeleninu. Kvůli nedostatku peněz si přibrali další práci či brigádu, omezili také výdaje na aktivity svých dětí. Situaci mnozí řeší půjčkami. Vyplývá to z průzkumů, které provedly Klub svobodných matek (KSM) a Asociace neúplných rodin.
Podle zjištění KSM, kterému on-line odpovědělo 1801 samoživitelek a samoživitelů, osmi procentům dotázaných nezbývá po úhradě nákladů na bydlení na měsíc ani tisícikoruna. Dalších 17 procent má od tisícikoruny do 2000 korun. Mezi 2000 a 3000 korun na měsíc zůstává 21 procentům odpovídajících rodičů. S více než 5000 korunami pak hospodaří necelá třetina respondentek a respondentů. Zhruba tři čtvrtiny samoživitelských domácností v posledních měsících musely snížit výdaje na potraviny. »Více než polovina samoživitelů přestala kvůli zdražování nakupovat papriky nebo rajčata, pomeranče nebo sladké pečivo. Jedna třetina nedosáhne kvůli cenám v obchodech na maso, uzeniny nebo máslo. Pro jednu pětinu jsou cenově nedostupné banány nebo jogurty,« uvedla šéfka KSM Dana Pavlousková.
Rodiče mají napjatý rozpočet
Podobné výsledky přinesl i průzkum Asociace neúplných rodin mezi 500 rodiči, kteří se zapojili do jejího programu VašeVýživné.cz. »Rodiče mají velmi napjatý rozpočet a pokud zaplatí bydlení a energie, pak jim na ostatní věci peníze nezbývají. Obecně lze říci, že raketový nárůst cen energií a současná inflace žene samoživitele do chudoby,« uvedla pro iportaL24.cz Dagmar Vogtová z programu VašeVýživné.cz. Dodala, že rodiny se nejprve snaží pomoc hledat u Úřadu práce, kde zjistí, na jaké dávky mají nárok a pak přichází na řadu neziskové organizace, které mohou pomoci s potravinami, hygienickými potřebami nebo třeba jednorázově finančně rodinu podpořit. Podle ní se na úřady práce stále častěji obracejí i rodiče, kteří o dávky dosud nežádali.
Z průzkumu vyplynulo, že zhruba tři čtvrtiny rodičů omezily nákupy oblečení a obuvi a dvě pětiny částku na zájmovou činnost a tábory pro děti. Celkem 55 procent samotných rodičů si v posledních třech měsících na pokrytí životních nákladů půjčilo. Nejčastěji získali peníze od příbuzných, přátel a známých. Zhruba 37 procent dotázaných uvedlo, že si našli další práci či brigádu. Celkem 23 procent požádalo o sociální dávky. Téměř pětina začala rozprodávat věci. Každý dvanáctý sólo rodič se obrátil na neziskové organizace. »Za první čtyři měsíce tohoto roku jsme na finanční pomoci samoživitelům vydali rekordní částku přesahující 3,3 milionu korun,« informovala Pavlousková. Dodala, že žádosti o pomoc se týkají pokrytí výdajů na bydlení a na potraviny.
Zvážit pravidelnou podporu rodin
Podle průzkumu Asociace neúplných rodin tři z deseti dotázaných uvedli, že nedostávají alimenty vůbec.Celkem 13 procentům bývalý partner či partnerka platí nepravidelně.
»Nejčastějším důvodem je nezájem o dítě, dále absence příjmů, ze kterých by rodič výživné hradil nebo má rodič pocit, že výživné dává matce/otci pro jeho potřebu,« uvedla Vogtová.
Velkou pomocí pro děti samoživitelů má být zákon o náhradním výživném, účinný od loňského července. Za neplatiče výživné na děti platí stát, který následně výživné vymáhá po dlužnících. Na nezaopatřené děti Úřad práce ČR vyplácí maximálně 3000 Kč měsíčně. Zákon se týká dle statistik přibližně 24 tisíc nezaopatřených dětí.
»Dle statistik ministerstva práce a sociálních věcí bylo za loňský rok od července do prosince vyplaceno 5800 žádostí v částce 36,3 milionu Kč. Vymahatelnost alimentů se moc neliší od vymahatelnosti jiných pohledávek. Pohybuje se okolo 30 procent. Náhradní výživné dostatečné určitě není, když je vypláceno pouze po dobu dvou let,« míní Vogtová. Doporučovala by orientovat se spíše na posílení vymahatelnosti práva tak, aby bylo možné nějakým prostředkem donutit neplatiče pracovat a ze mzdy odvádět výživné.
Situaci podle ní neřeší ani záměr vlády, aby domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého měly na dítě do 18 let nejpozději v srpnu dostat 5000 korun. Jednorázový příspěvek podle některých samoživitelek nepomůže »To nevyřeší situaci dlouhodobě. Pomůže to jen na pár týdnů a zase budeme tam, kde jsme,« uvedla jedna z matek.
»Tento příspěvek zvýší příjem rodiny v daném měsíci, otázkou je jestli neovlivní vyplácení dalších dávek. Lepší by bylo zvážit pravidelnou podporu rodin než jednorázovou,« míní Vogtová.
Záměr kritizují také odbory. Podle nich podpora míří i na domácnosti, které ji nepotřebují. Přichází také pomalu a její vyřizování může zahltit úřady. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by vláda mohla zvýšit nynější dávky podle růstu cen. Pokud by taková podpora potřebným nestačila, může se pak zavést příspěvek nový, míní šéf odborů.
Podle expertů na sociální problematiku by rodinám pomohlo zvýšení životního minima, zvýšení přídavků na děti, příspěvků na bydlení a daňové slevy na dítě převedené do bonusu.
Jana Dubničková