Vládní pětikoalice má za sebou rok vládnutí. Objektivně třeba přiznat, že to nebyl rok jednoduchý. Ať už v důsledku vojenského konfliktu na Ukrajině, nebo s ním související energetické krize. Pravdou ale také je, že právě válka na východ od hranic Evropské unie a starost o ukrajinské migranty zaměstnávaly vládu Petra Fialy (ODS) především, přičemž zájem o vlastní občany tvrdě upozadila.
Sněmovnu po loňských volbách ovládly strany, které byly v předchozím volebním období v opozici. V opozici zůstalo pouze hnutí SPD, ke kterému se přidalo hnutí ANO. Vládě se díky pohodlné většině 108 poslanců letos podařilo získat důvěru, prosadit dva své státní rozpočty, jednu změnu již schváleného rozpočtu i dvě desítky zákonů v legislativní nouzi. Odolala také opoziční snaze o vyslovení nedůvěry. Sněmovna několikrát zažila kvůli rozsáhlým opozičním projevům i obstrukcím dlouhé jednání přes noc do následujícího dne. Přesto schválila 94 zákonů, z toho 22 ve stavu legislativní nouze. Proti předchozím, covidovým rokům si tentokrát stav legislativní nouze vyžádala vláda hlavně kvůli pomoci Ukrajině.
Senát zpět do dolní komory poslal tři návrhy s vlastní úpravnou a jeden zákon zamítl, prezident pak vetoval tři normy. Pokaždé ho sněmovna přehlasovala.
Válcovaná opozice
Vládní pětikoalice úspěšně využívá svou početní většinu a opozici tvrdě válcuje. Hnutí ANO například za celý rok prošel pouze jediný návrh, a to poslanecký návrh Radka Vondráčka k zákonu o střetu zájmů. Ještě hůře je na tom hnutí SPD, které neuspělo ani s jedním předloženým návrhem.
Opozice proto stále častěji využívala možnost obstrukcí. Blokovala například novelu takzvaného pandemického zákona, návrh na odklad účinnosti části nového stavebního zákona, snížení úhrad do zdravotnictví za státní pojištěnce, změny ve volbě členů rad České televize a Českého rozhlasu a koaliční novelu služebního zákona. Koalice po opozičních obstrukcích prozatím ustala v prosazování senátního návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby prezidenta a poslanců pro Čechy v zahraničí.
Hrozí omezování demokracie
Kvůli dlouhým a často i nočním schůzím se vedení dolní komory rozhodlo upravit harmonogram jednání. V novém systému má být pro debatu nad zákony víc času. V připravované novele jednacího řádu chtějí například časový limit pro řečníky s přednostním právem. »Pracujeme na řešení, které povede k tomu, že nebude možné donekonečna obstruovat nekonečnými projevy. Bude limit projevů řečníků s přednostním právem,« uvedl předseda klubu Pirátů Jakub Michálek.
Opoziční ANO a SPD s tím nesouhlasí. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala by časové omezení projevů poslanců s přednostním právem považoval za omezování demokracie. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová míní, že je to zejména věc komunikace. Podle Michálka je nutné zefektivnit také diskusi o programu schůze. »Každý bude mít možnost vystoupit pět minut na začátku jednacího dne k programu,« uvedl.
Absence levice je znát na přijímaných zákonech
Poprvé od roku 1989 nemá v dolní komoře své zastoupení levice a na projednávaných zákonech to je znát.»Občan se stává více závislým na dávkách, protože ani když dva lidé pracují a berou průměrnou mzdu, tak jim to nestačí na náklady spojené s domácností, a mohou se stát příjemci sociálních dávek, což jen více omezuje schopnost lidí využít svůj potenciál ve prospěch nejen vlastní rodiny, ale společnosti,« řekl před časem pro iportaL24.cz bývalý místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Ze Sněmovny se podle něj »vytrácí zejména profesionalita a schopnost vnímat širší rozměr politiky, a to zejména politiky důležité pro středně velkou středoevropskou zemi, jako je Česká republika«. »Nekriticky přijímáme úkoly od Spojených států amerických, jsme ochotni bez toho, aniž bychom hlídali vlastní zájem, platit jejich dluhy a přijímat zákony, které spíš omezují občana v jeho aktivitě a schopnosti něco vytvářet,« dodal Filip.
Podle politologa Zdeňka Zbořila vládní pětikoalice využila touhy občanů po změně chování politických stran k prohloubení příkopu mezi vládními stranami a opozicí.
»Naše životní úroveň je horší a horší, což je důsledek nejen politiky pětikoaliční vlády, ale především Evropské unie,« řekl pro iportaL24.cz předseda strany Domov David Tygr Ploc.
Zatím bez přeběhlíků
Na rozdíl od předchozích let se letos neuskutečnil žádný stranický nebo klubový přestup a všichni poslanci zatím hájí strany, za něž byli zvoleni. Sněmovnu neobměnily ani senátní volby, protože v souboji o křeslo v horní komoře neuspěl ani Milan Brázdil (ANO), ani Jiří Kobza (SPD).
Sněmovna letos absolvovala 45 schůzí během 95 jednacích dní. Devětkrát se poslanci sešli na mimořádné schůzi. V současném volebním období už obdržela Sněmovna celkem 208 návrhů zákonů, které jsou v různé fázi schvalování. Nejstarším neprojednaným návrhem je novela zákona o daních z příjmů, kterou poslanci SPD předložili v polovině loňského prosince. Opozici se nedařilo prosazovat její návrhy. Koaliční většina neumožnila schválení programů mimořádných schůzí, které opozice vyvolala.
Vyšší platy i sněmovní kaplan
Od příštího roku se poslanci s dalšími ústavními činiteli mohou těšit na vyšší platy. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou příští rok pobírat 274 800 korun a místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun. Nárůst u nich bude činit 31 000 korun a 22 100 korun.
Poslanci získají v příštím roce sněmovního kaplana. V lednu by ho měla vybrat sněmovní kancelář. Sněmovní kancléř Martin Plíšek již oslovil Českou biskupskou konferenci a Ekumenickou radu církví s žádostí o nominaci jednoho katolického a jednoho protestantského duchovního, sdělil ČTK mluvčí předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) Martin Churavý.
Poprvé v novém roce se poslanci sejdou v úterý 10. ledna na řádné schůzi. Už nyní je ale jasné, že na programu budou mít víc než stovku bodů k projednání.
(jad)
Bez levice je to cenzurovaná,militantní „démoška“…