AKTUALIZOVÁNO
Projednávání vcelku bezkonfliktního daňového balíčku zkomplikoval postup vládních poslanců. V dnešním druhém čtení návrhu jich hned několik předložilo pozměňovací návrhy, které se týkaly zavedení daně z takzvaných neočekávaných zisků, tedy tzv. windfall tax. Opozice takový postup kritizovala, vláda podle ní pokračuje v chaosu.
Daňový balíček mimo jiné zvyšuje od příštího roku limit pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva miliony korun. Stejně tak by se měl zvýšit i limit pro využití paušální daně. Místo nynější jedné sazby paušální daně by ale platila tři pásma.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pátek vložil do sněmovního systému pozměňovací návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků. S příjmy z nové daně počítá již návrh státního rozpočtu na příští rok. V ten samý den k jeho návrhu vznesli svůj pozměňovací návrh koaliční Piráti. Zatímco Stanjura chce novou daň až od příštího roku, předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek navrhuje, aby se vztahovala již na mimořádné zisky za letošní rok. S odvoláním na legislativní radu vlády uvádí, že by to nebylo retroaktivní, což by jinak bylo nepřípustné. Michálek chce také snížit sazby z navrhovaných 60 na 40 procent. Navrhuje také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky.
Příjmy z daně mají podle ministra financí sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.
Michálek nakonec ve Sněmovně oznámil, že Piráti svůj pozměňovací návrh neuplatní. Vedl je k tomu apel ministra financí Stanjury i premiéra Petra Fialy (ODS), aby daň nezačala platit už za letošní rok. »Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty, proběhlo k tomu jednání předsedů stran. A proto my jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a ten návrh na start už v tomto roce, v roce 2022, nebudeme načítat na tomto jednání Poslanecké sněmovny,« popsal Michálek.
Postup koaličních poslanců ve Sněmovně ostře kritizovala opozice. Předsedkyni poslanců ANO Aleně Schillerové vadí, že ministr financí vyměnil klasický proces, který by měl takto závažnou změnu provázet, načtením pozměňovacího návrhu. »Poslaneckým návrhem se má vytvořit úplně nová kategorie daně,« uvedla. Změna podle ní měla projít alespoň zkráceným legislativním procesem.
Za kuriózní pak považuje fakt, že ve Sněmovně se sešly k mimořádné dani dva pozměňovací návrhy z dílny vládní koalice s naprosto odlišnými parametry. »Je to klasický příklad chaosu. Je to nekompetentní politika,« prohlásila bývalá ministryně financí.
Rovněž opoziční hnutí SPD považuje »nestandardní způsob projednání daně«, za nevhodný. Odpadá tím podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře připomínkové řízení i možnost opozice řádně připravit úpravy, neboť na to má řádově hodiny. Opatření přitom bude mít podle něj zásadní dopad na ceny zboží a služeb pro občany a firmy.
Na systémové korekci daní není shoda
Podle ekonomického experta KSČM Jiřího Dolejše však koalici nic jiného, než přistoupit k tomuto nestandardnímu kroku, nezbývalo. »Mimořádná daň je připravovaná na poslední chvíli a pokud na tom má být postavený státní rozpočet na příští rok, který se zítra začne ve Sněmovně projednávat, tak ani jinak postupovat nemohli,« řekl pro iportaL24.cz. Je předpoklad, že Sněmovna bude státní rozpočet schvalovat v období těsně před Vánoci, a je tak potřeba, aby také zákon zavádějící mimořádnou daň byl v té době v podstatě ve finále.
Dolejš zdůraznil, že zavedení mimořádné daně je mimořádný a dočasně omezený krok, nejedná se o nějakou systémovou korekci daní. Na to podle něj jednak není čas, ale především na tom není shoda ve vládní koalici. »Na druhou stranu bychom systémovou korekci daní potřebovali, protože veřejné finance jsou vážným způsobem nabourané předchozím vývojem,« dodal komunistický expert. Připomněl, že také řada nezávislých nebo dokonce pravicových ekonomů vládě opakovaně říká, že s daněmi bude muset něco dělat.
Pokud jde o daň z mimořádných zisků, Dolejš zdůraznil, že jde o krok, který v podstatě jenom pomáhá zachránit rozpočet na příští rok. Debata je podle něj poznamenaná tím, jak je tento návrh konstruovaný a zda přinese ten efekt, který se od něj očekává. Ministerstvo financí počítá s přínosem do rozpočtu ve výši 85 miliard korun.
Takový výnos ale nelze podle opozičního hnutí SPD očekávat. Místopředseda hnutí Radim Fiala míní, že příjmy by mohly být poloviční, což by vedlo k dalšímu zvýšení schodku rozpočtu. »Nevybere se to, co by se vybrat mělo,« prohlásil. Obává se, aby to ve skutečnosti nezaplatili čeští občané.
Přenesou banky zátěž na klienty?
Podle Dolejše je problém v tom, že česká vláda chce mimořádnou daň zavést také na bankovní sektor. »Tomu se české banky usilovně bránily s tím, že jejich zisky nejsou nečekané ani mimořádné a chtěly mimořádnou daň nahradit dohodou o naplnění investičního fondu. Ta dohoda nevznikla a banky jsou součástí toho návrhu, což je samozřejmě konfliktní věc a pochopitelně to provází problémy,« uvedl Dolejš. Jeden z problémů je nastavení, to znamená, kterých bank se to má týkat. Zdanitelným základem je určitý vývoj zisku za uplynulé období, zdaňovány by měly být banky, které jsou dostatečně velké a dosahují určitého zisku. »S tím KSČM určitě nemá problém, dlouhodobě jsme říkali, že banky u nás vydělávají tolik, že by měly platit víc a neodvádět to všechno svým mateřským centrálám,« vysvětlil Dolejš.
Druhý problém vidí v tom, že banky vyhrožují, že budou vykazovat zisk jinak. Přistoupí na takzvanou optimalizaci zisku, tím ho de facto sníží a v konečném důsledku odvedou méně peněz, než kolik ministr financí předpokládá. Podle Dolejše je na ministerstvu financí, jak bude schopno této takzvané optimalizaci čelit.
V neposlední řadě se Dolejš obává toho, že banky tu mimořádnou zátěž přenesou na klienty. »Buď budou muset klienti víc platit anebo budou hůř dostupné bankovní produkty, což znamená, že banky budou obtížněji pomáhat při úvěrování investic firmám. Doufám, že tohle nenastane, protože investování v době, kdy hrozí recese, bude nesmírně důležité,« shrnul Dolejš.
Ještě v průběhu dnešního odpoledne se ve sněmovním systému objevily další dva nové koaliční pozměňovací návrhy, a to od poslanců TOP 09. Předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Předseda Jakob se stranickým kolegou Michalem Kučerou také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.
Navrhli také, aby do mimořádné daně spadaly pouze ty nebankovní firmy, u nichž podíl tzv. rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků překročí 50 procent celkového čistého obratu.
Neuvážené, bezohledné a hloupé výroky koaličních poslanců
Opozice neuspěla s návrhem na debatu k vládním vyjádřením o plánovaném zavedení daně z mimořádných zisků. Schillerová a lídr SPD Tomio Okamura poukazovali na to, že výroky části koaličních zástupců o platnosti daně už pro letošní rok způsobily propad akcií některých firem o desítky miliard korun.
»Neuvážené, bezohledné a hloupé,« komentovala Schillerová výroky místopředsedkyně Pirátů a Sněmovny Olgy Richterové a předsedy KDU-ČSL a ministra práce Mariana Jurečky o tom, že daň z mimořádných zisků má platit už pro letošní rok. Okamura mluvil o nekompetentní a chybné komunikaci vlády a o diletantismu. »Způsobujete škodu v desítkách miliard korun,« prohlásil. Koaliční poslanci projednání nového bodu s názvem Komunikace vládní koalice a ovlivňování burzy, jak jej navrhla Schillerová, neumožnili.
Poslanci začali o daňovém balíčku jednat dnes zhruba v půl třetí, odhlasovali si, že jednání bude pokračovat i po 19., 21. a 24. hodině.
(jad)