AKTUALIZOVÁNO
Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek se rozhodl rezignovat na svůj post. Potvrdil to dnes serveru Lidovky.cz, blíže to ale nechtěl komentovat. Část poslanců jak z opozice, tak i z vládních Pirátů vyzvala k jeho odvolání kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem, obviněným v korupční kauze Dozimetr.
Mlejnek v minulosti uvedl, že se s Redlem scházel v minulosti pracovně, ale že nemohl vědět, že bude Redl v budoucnosti stíhán. Schůzky se uskutečnily v době, kdy Mlejnek působil v obchodní společnosti a vyhledával pro ni nové příležitosti.
Mlejnek popřel, že by Redlovi předával informace z bezpečnostního prostředí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dříve uvedl, že důvodem k odvolání Mlejnka z čela zpravodajské služby by bylo nezískání bezpečnostní prověrky na úroveň přísně tajné.
»Jak jsem mohl vědět v roce 2012, v roce 2015 nebo v roce 2021, že pan Redl bude stíhán v kauze Dozimetr?« hájil před týdnem styky s Redlem Mlejnek na jednání bezpečnostního výboru Sněmovny. Tehdy ještě uváděl, že v září vládě předloží nový návrh priorit činnosti civilní rozvědky a že plánuje novou strukturu úřadu. Výboru ale řekl, že tato aféra neprospívá bezpečnostní komunitě a »nepřispívá klidu na práci«.
K výměně ředitele ÚZSI předtím vyzvala sněmovní opozice a následně také poslanecký klub Pirátů. Minulý týden jednaly o situaci kolem šéfa rozvědky sněmovní bezpečnostní výbor i komise pro kontrolu ÚZSI. Výzvy k odvolání Mlejnka však na výboru ani v komisi neprošly. Ve čtvrtek 1. září se sejdou poslanci na sněmovní schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS), a to právě kvůli aféře kolem Mlejnka a také kvůli složité hospodářské situaci, kterou kabinet podle opozice neřeší.
Rakušana to mrzí
Ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) mrzí rozhodnutí Petra Mlejnka rezignovat na post ředitele civilní rozvědky. Měl podle něj veškeré předpoklady, aby funkci vykonával dobře, což za poslední měsíc a půl dokázal svou prací. Mlejnka však chápe, tlak byl podle něj enormní. Premiér Petr Fiala (ODS) Mlejnkovo rozhodnutí ocenil. Očekává, že krok povede k zklidnění situace v oblasti, která je pro bezpečnost České republiky důležitá.
Šéf klubu Pirátů Jakub Michálek Mlejnkovo rozhodnutí ocenil. »Máme tu válku a energetickou krizi a musíme veškeré úsilí soustředit na to, abychom naši zemi tímto náročným obdobím zdárně provedli,« napsal na Twitteru. Pomoc očekává i od opozice.
54 dní ve funkci
• Mlejnek je v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) od letošního 8. července. Ve funkci nahradil Marka Šimandla, který odešel na vlastní žádost. Personální změny na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) odsouhlasila počátkem června vláda.
• Na začátku srpna informoval server Seznam Zprávy o pravidelných stycích mezi Mlejnkem a lobbistou Michalem Redlem, který čelí obvinění v kauze údajné korupce v pražském dopravním podniku Dozimetr. Mlejnek sdělil, že se s Redlem zná od roku 2012. Setkával se s ním údajně jednou až dvakrát ročně. V dané době pracoval Mlejnek ve firmě Techniserv, která dodává a instaluje technologické systémy a často se uchází o státní zakázky. Důvodem podle něj bylo to, že jako obchodník poptával zakázky pro svou firmu, ale žádnou jeho prostřednictvím nezískal.
• Opozice po zveřejnění informace začala požadovat odvolání ministra Rakušana. Například bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že pokud premiér Petr Fiala (ODS) neodvolá ministra vnitra a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana, vyvolá opoziční hnutí ANO v Poslanecké sněmovně hlasování o nedůvěře vládě. Babiš 18. srpna odeslal dopis předsedovi vlády, v němž vyzval k odvolání ministra Rakušana. Opozice později schůzi k vyslovení nedůvěry vládě vyvolala, konat se bude 1. září.
• Rakušan řekl, že pro své odstoupení z vlády nevidí důvod. Už dříve uvedl, že o stycích s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadily mu, protože vztah obou mužů byl pracovní. Zopakoval, že Mlejnek má bezpečnostní prověrku.
• Server Seznam Zprávy 11. srpna napsal, že podle jeho informací začala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) prověřovat podezření, že právě Mlejnek předával skupině kolem Redla citlivé policejní informace. Inspekce se proti těmto informacím ohradila a uvedla, že inspekce kvůli úniku informací v kauze Dozimetr šéfa rozvědky neprověřuje ani nevede trestní řízení, ve kterém by figuroval jako podezřelá osoba příslušník ÚZSI.
• Vláda na svém zasedání 17. srpna neshledala důvody k odvolání Mlejnka. Kabinet se šéfem ÚZSI diskutoval v důvěrném režimu. Podle premiéra Fialy vláda mimo jiné obdržela informaci, že Mlejnek sehrál pozitivní roli při objasňování kauzy Dozimetr. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, jejíž úřad vyšetřování kauzy Dozimetr dozoruje, řekla webům Deník N a Respekt, že nemá o Mlejnkově pozitivní roli v případu informace. Premiér později upřesnil, že Mlejnkova role v objasnění korupční kauzy Dozimetr byla před zahájením a mimo rámec trestního řízení. Zopakoval, že ministr Rakušan má stále jeho důvěru. Deník N uvedl, že Mlejnek vládě předložil čestné prohlášení svědka v kauze Dozimetr, podle kterého mu Mlejnek radil, že má jít na policii.
• Sněmovní bezpečnostní výbor 25. srpna nepřímo podpořil Mlejnka v čele civilní rozvědky. Na zasedání sněmovní komise pro kontrolu civilní rozvědky opozice nezískala dost hlasů pro výzvu k dočasnému postavení Mlejnka mimo službu.
• Česká televize 28. září uvedla, že jednota vládních stran v podpoře Mlejnka skončila, poslanecký klub Pirátů vyzval k jeho výměně. Předseda koaličních Pirátů Ivan Bartoš poté řekl serveru Deník N, že chce o Mlejnkovi ve vládě jednat, protože se na jednání bezpečnostního výboru a komise pro kontrolu civilní rozvědky ve Sněmovně objevily pro Piráty nové skutečnosti.
Kdo je Petr Mlejnek?
• Petr Mlejnek (1973) je bývalý voják, působil u výsadkového pluku v Chrudimi a také ve velitelské funkci u elitní 601. skupiny speciálních sil v Prostějově, kde dosáhl na pozici zástupce velitele speciálních operací. »Mlejnek nebyl jen vojákem. Byl poměrně úspěšným příslušníkem Vojenského zpravodajství,« řekl o něm ministr Rakušan v České televizi.
• Z Vojenského zpravodajství Mlejnek odešel v roce 2012. Poté se stal ředitelem jedné z divizí společnosti Techniserv, která se zaměřuje zejména na slaboproudé, bezpečnostní a IT technologie a v roce 2016 byl zvolen viceprezidentem Asociace technických bezpečnostních služeb AGA při Hospodářské komoře ČR.
• Server Aktuálně.cz letos v květnu napsal, že ve společnosti Techniserv v době Mlejnkova působení ve vedení firmy zasahovala protikorupční policie a tři manažeři firmy byli obviněni z korupce. Kauza se týkala zakázek ohledně síťové infrastruktury ČOI a také zakázky na stavební práce pro ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) z let 2015 a 2016. Městský soud v Praze obžalovaným manažerům letos v únoru potvrdil statisícové peněžité tresty. »Samozřejmě jsem o takových věcech nevěděl, dotyční ani nebyli mí podřízení. Techniserv má více divizí, z nichž jsem jednu řídil. Oni byli z jiné divize, nikdy jsem s nimi neměl nic společného,« sdělil Aktuálně.cz ke kauze Mlejnek.
• Mlejnek je devátým ředitelem ÚZSI. Od vzniku samostatné České republiky působili v čele civilní rozvědky Oldřich Černý (1993 až 1998), Petr Zeman (1998 až 2001), František Bublan (2001 až 2004), Karel Randák (2004 až 2006), Jiří Lang (2006 až 2007), Ivo Schwarz (2007 až 2014), Jiří Šašek (2014 až 2018) a Marek Šimandl (od roku 2018).
Dění na ÚZSI
• Úřad pro zahraniční styky a informace je zpravodajská služba, která zabezpečuje informace ze zahraničí důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů ČR. Rozpočet civilní rozvědky je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. Jejího ředitele se souhlasem vlády jmenuje a odvolává ministr vnitra.
• Rozvědka dlouho neměla vlastní kontrolní parlamentní orgán, na rozdíl od ostatních tajných služeb. Příslušnou stálou komisi založila Sněmovna až v lednu 2018 na základě novely zákona o zpravodajských službách.
• V posledních letech se o ÚZSI psalo například v souvislosti s podezřelým nákupem zařízení na odposlouchávání a lokalizaci mobilních telefonů zvaných Agáta. Civilní rozvědka podle informací deníku Právo koupila osm až devět zařízení za zhruba 90 milionů korun. Přesný osud této techniky není podle listu k dohledání; objevily se například nepotvrzené informace, že dvě třetiny z pořízených Agát měly skončit jako dar Egyptu.
• Kvůli fiktivnímu nákupu sledovacího zařízení, při kterém mohla tajná služba přijít o 200 milionů korun, je v současnosti stíhán bývalý náměstek ÚZSI Zdeněk Blahut, který v lednu 2018 na svou funkci ve vedení služby rezignoval a v srpnu 2019 byl obviněn. Později ho státní zástupce obžaloval z podvodu a zneužití pravomoci. Blahut s obviněním nesouhlasil, jeho stížnost proti stíhání ale zamítlo Nejvyšší státní zastupitelství. Loni v srpnu pražský městský soud vrátil případ policii k doplnění vyšetřování.
• Podle dřívějších informací týdeníku Respekt se obvinění Blahuta týká nákupu šesti speciálních odposlouchávacích přístrojů Agáta. Respekt uvedl, že nákup provázela řada podezřelých okolností. Nepodařilo se například prokázat, že je rozvědka či ministerstvo měly vůbec fyzicky k dispozici, resp. že je úřad někam poslal.
• Mlejnkův předchůdce Šimandl v čele služby ÚZSI nahradil Jiřího Šaška, kterého v květnu 2018 tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) postavil mimo službu. Zdůvodnil to snahou vyšetřit hospodaření této tajné služby s tím, že zjištěná pochybení jsou závažná.
(jb, čtk)