Zahraniční politika Spojených států se stala hlavním tématem těchto prezidentských voleb, protože války v Gaze a na Ukrajině jsou stále nejen horkými tématy pro americké voliče, ale zůstávají i hlavním problémem pro bezpečnostní experty, kteří sledují geopolitické soupeře, jako jsou Rusko a Čína, napsal server Fox News.
Viceprezidentka Kamala Harrisová hraje podle serveru ve většině zahraničněpolitických otázek USA spíše vedlejší roli než prezident Joe Biden, což je typické pro každého viceprezidenta USA. Jaké byly její kroky?
Střední Amerika
Republikáni především kritizují její přístup k migraci. Harrisová, která v roce 2021 odcestovala do Guatemaly a poté v roce 2022 do Hondurasu, údajně nikdy nedostala za úkol zastavit překračování hranic. Harrisová měla pouze za úkol bojovat proti základním příčinám masové migrace ze severního trojúhelníku Střední Ameriky – Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru.
Během své cesty v roce 2021 vydala jedno z »nejsilnějších« poselství proti masové migraci, když uvedla, že Bidenova administrativa je odhodlána pomoci Guatemalcům najít »naději doma«.
»Chci jasně říci lidem v tomto regionu, kteří uvažují o nebezpečné cestě na hranici mezi Spojenými státy a Mexikem. Nepřicházejte. Nejezděte,« řekla.
Migrace přes jižní hranici se však za Bidenovy vlády drasticky zvýšila, v roce 2023 prudce vzrostla a v roce 2024 se mírně zpomalila.
»Podle objektivních měřítek nepřinesla žádnou změnu,« řekl Robert Greenway, ředitel Allisonova centra pro národní obranu v nadaci The Heritage Foundation, pro Fox News Digital. »Neudělala nic, aby změnila základní příčiny v Latinské Americe. Neměla tedy žádný vliv na imigrační krizi, která stále zůstává pro voliče hlavním tématem.«
Evropa
Vrcholní představitelé Bidenovy administrativy tvrdí, že se Harrisová intenzivně angažovala v důležitých geopolitických otázkách, jako je válka na Ukrajině, a ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že zahraniční politika je podle něj »silnou stránkou« Harrisové.
»Viděl jsem ji nejen po celém světě, ale viděl jsem ji při řešení nejkritičtějších zahraničněpolitických otázek naší doby v situační místnosti Bílého domu, v Oválné pracovně s prezidentem,« řekl Blinken minulý týden novinářům. »A podle mého pozorování je velmi silná, velmi efektivní a hluboce respektovaný hlas naší země po celém světě.«
Minulý měsíc Harrisová odcestovala do Švýcarska na »mírový summit« o Ukrajině, kde obnovila podporu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a americkému závazku čelit Rusku. »Amerika stojí na straně Ukrajiny nikoli z dobročinnosti, ale protože je to v našem strategickém zájmu,« uvedla.
Harrisová od svého nástupu do Bílého domu nejméně šestkrát navštívila Evropu, včetně Velké Británie, Německa, Polska, Rumunska a Francie, kde opakovaně obnovila americkou podporu Ukrajině a závazek Washingtonu vůči NATO.
Její postoj k NATO a Ukrajině se v případě listopadového vítězství v Bílém domě pravděpodobně nebude lišit od postoje prezidenta Bidena, avšak v čem se může od současné administrativy lišit, je její postoj k Izraeli.
Blízký východ
Válka v Gaze se stala nejrozporuplnějším politickým tématem v Demokratické straně a Harrisová ji hlasitě odsuzuje. Po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem 25. července Harrisová uvedla, že měli »upřímné a konstruktivní setkání«, během něhož »zopakovala svůj dlouhodobý a neochvějný závazek vůči bezpečnosti Státu Izrael«.
»Řekla jsem to již mnohokrát, ale je třeba to zopakovat: Izrael má právo se bránit a záleží na tom, jak to dělá,« uvedla. »S premiérem jsem také vyjádřila vážné znepokojení nad rozsahem lidského utrpení v Gaze, včetně smrti příliš mnoha nevinných civilistů. A dala jsem najevo své vážné znepokojení nad tamní neutěšenou humanitární situací.«
Bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo v rozhovoru pro Fox News obvinil Harrisovou, že mluví s pro-hamasovskými a propalestinskými voliči a také »nepřímo posílá vzkazy vedení Hamásu«.
Greenway, který během Trumpovy administrativy působil také jako zástupce asistenta prezidenta a vrchní ředitel pro záležitosti Blízkého východu a severní Afriky v Radě Bílého domu pro národní bezpečnost, uvedl, že očekává, že Harrisová bude »citlivější k palestinské straně rovnice a jejich přístupu k řešení konfliktu«. Neočekává se, že by se její postoj, pokud jde o Írán od Bidenova lišil.
Viceprezidentka cestovala na Blízký východ během svého působení ve funkci druhého nejvyššího představitele dvakrát, ačkoli obě cesty směřovaly do Spojených arabských emirátů.
Afrika
V březnu 2023 odcestovala Harrisová do Ghany, Tanzanie a Zambie, kde se setkala s vládními představiteli a obchodníky, protože USA chtějí posílit své bezpečnostní a hospodářské zájmy v Africe.
Bílý dům uvedl, že její cesta se zaměřila na úsilí o rozvoj »digitální ekonomiky, podporu přizpůsobení se klimatu a odolnosti a posílení obchodních vazeb a investic«.
Cesta Harrisové signalizovala snahu Bidenovy administrativy rozšířit geopolitické vazby na kontinentu, zejména v době, kdy se Rusko a Čína posilují vztahy napříč Afrikou.
Asie
Ministr obrany Lloyd Austin prohlásil, že jeho důvěra ve schopnosti Harrisové vést zahraniční mise pramení z její »zásadní« role, kterou sehrála během vrcholných obranných setkání. »Po celou dobu byla zásadním přínosem pro celý tým. To vím z toho, že jsem s ní seděl v jedné místnosti více než tři a půl roku,« řekl novinářům.
Pravděpodobně největším neúspěchem Bidenovy administrativy bylo podle serveru chaotické stažení z Afghánistánu, které mělo za následek smrt 13 amerických vojáků.
Zatímco Biden na sebe strhl hlavní tíhu kritiky, Harrisová v rozhovoru pro CNN v roce 2021 uvedla, že byla »poslední« osobou v místnosti s prezidentem před jeho rozhodnutím stáhnout všechny americké jednotky z Afghánistánu, což je přiznání, které by mohlo pro ní znamenat potíže v kampani.
Čína přitom zůstává v tomto volebním cyklu hlavním tématem. Harrisová během svého působení ve funkci viceprezidentky několikrát navštívila Asii, včetně cest do Japonska, Jižní Koreje, Indonésie, Thajska, Filipín, Singapuru a Vietnamu.
Během své první cesty do Asie ve funkci viceprezidentky se Harrisová zastavila v Indonésii, kde řešila otázky týkající se změny klimatu, infrastruktury a hospodářského růstu. Zasáhla však také do námořní bezpečnosti a »úsilí o dodržování a posilování mezinárodních pravidel a norem v regionu«, což bylo poselství namířené proti Pekingu.
Harrisová se zatím do Číny nevydala, ačkoli se v roce 2022 během summitu Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC) v Bangkoku krátce setkala s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Viceprezidentka se pustila do tvrdých řečí o Číně, obvinila Peking z »šikany« v Jihočínském moři a zaujala »de-rizikový« přístup s cílem dále oddělit USA od Číny.
»Nejde o to, abychom se stáhli, ale o to, abychom zajistili ochranu amerických zájmů a abychom byli lídrem, pokud jde o pravidla silničního provozu, na rozdíl od dodržování pravidel jiných,« řekla v roce 2023 v rozhovoru pro CBS.
»Jsme naprosto připraveni a zapojeni do toho, co je nezbytné k tomu, abychom mohli konkurovat.« Greenway si však nemyslí, že by Harrisová zaujala vůči Pekingu tvrdší přístup než Biden.
(cik)