Místopředseda PRO Vacek: Dojedeme ke »světlým zítřkům« do gulagu? A nebo najdeme společnou řeč? (II. část)

Ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) označil za karikaturu. Ruská federace je podle něj skutečně agresorem, nicméně udělala jen to, co Spojené státy v kaolici s Brity a ostatními v minulosti, kdy »bez jasného mandátu a souhlasu Rady bezpečnosti byly zahájeny vojenské operace v různých částech světa«. A kancelář prezidenta republiky a jeho kanceláře selhává. To mj. řekl v první části rozhovoru pro iportaL24.cz někdejší attaché na velvyslanectví v Oslo a konzul na velvyslanectví ve Vídni a v Tokiu, dnešní místopředseda strany PRO Petr Vacek. Dnes přinášíme druhou část interview – a jak sami jistě uznáte, neméně zajímavou a argumentačně hutnou…

Strana PRO se poměrně jasně vymezuje vůči pětikoalici. Uspořádali jste dvě stotisícové demonstrace v centru Prahy. Ale co dál? Protože nejde dělat dokola víceméně totéž…

Demonstrace je jen jedním z projevů činnosti. Ano, navenek je to jasně viditelný krok – nechci říct »signál«, nejsem Petr Fiala… Ale – proč demonstrace? Protože my jsme formulovali čtyři okruhy požadavků, které jsou jednoznačně v zájmu České republiky, jejích obyvatel a koneckonců i všech subjektů, včetně firem. Byly z oblasti bezpečnosti, svobody slova, zahraniční politiky a z oblasti ekonomiky. Jde o promyšlené komplexní požadavky, které jsme poslali 7. února vládě a vyzvali jsme ji k dialogu. My se chceme setkávat s vládou České republiky, s představiteli jednotlivých resortů, my chceme diskutovat, my chceme pomáhat a navrhovat řešení. Demonstrace jsou pouze projevem nespokojenosti, že tato vláda s naprosto nezdravým sebevědomím odmítá jakékoliv pokusy o dialog s odbornou veřejností. My jsme tento dialog nabídli. Byl velmi arogantně odmítnut. A co jiného zbývá, než potom ukázat sílu a podporu těchto požadavků tím, že se lidé shromáždí skutečně ve statisícových počtech a řeknou, že tento dialog chtějí. Že chtějí věcně diskutovat o záležitostech, které je trápí. Nic víc a nic méně. Vláda velmi nerozumně a hloupě tento dialog odmítá.

Dobře. Čili jaké budou další kroky? Větší zapojení odborů, jak to naznačoval váš předseda Rajchl?

My jsme na demonstracích představili petice, které v podstatě korespondují s obsahem našich požadavků. Tyto petice už mají dneska skutečně masivní podporu. Lidé je podepisují při všech možných příležitostech a jsou určeny k projednání v Poslanecké sněmovně, v petičním výboru. Jde o to, aby se poslanci mohli seznámit s jejich obsahem a aby je podpořili. To je další krok, který navazuje na naše demonstrace.

A já to řeknu ještě jinak, abych to upřesnil. Jádrem každé politické strany musí být každodenní činnost v terénu, práce s občany, výjezdy do regionů, diskuse, besedy. A nemůžete působit jako politická strana bez toho, abyste skutečně věděl, co si lidé myslí, co je trápí a co si přejí. A my to děláme de facto každý den. My se každý den v té politické práci setkáváme s lidmi, jezdíme do všech koutů republiky a je obrovsky přínosné vidět, jak lidé reagují na to, co děláme a co si přejí. To znamená, že se neomezujeme jenom na velké akce typu demonstrací, ale skutečně pracujeme každý den v terénu a soustřeďujeme se samozřejmě velmi intenzivně na nadcházející volby. To jsou volby do Evropského parlamentu a následně senátní a krajské volby, které nás čekají příští rok, a pochopitelně na volby do Poslanecké sněmovny, protože otázkou je, zda tato vláda vydrží až do řádných voleb, či zda jaksi uzná, že na to od prvního okamžiku nemá a to trápení sama ukončí a podá demisi. Na to musíme být také připraveni.

A k zapojení odborů. Ano, chceme zapojit i odbory. Je to velmi důležité. Vždyť odbory jsou od toho, aby samy hájily zájmy pracujících, byly ve fabrikách, v dopravě, ve službách a pokud bude třeba, tak i v ulicích, zkrátka všude tam, kde jsou lidé, kteří očekávají jejich pomoc. A my půjdeme s nimi. Teď mluvím ale o skutečných odborářích, ne o těch, kteří jsou ve skutečnosti jen vykrmenými psíky zaměstnavatelů, nebo se s ulízanou patkou a v drahém obleku fotí jako kandidát na prezidenta.

Když se podíváme na výsledky voleb, které daly mandát této vládě, nelze si nevšimnout následujícího: Přísaha – 4,68 procenta, ČSSD – 4,65, KSČM – 3,6, Trikolora – 2,76, a tak bychom mohli pokračovat. To jsou všechno »protifialovské« strany a hnutí, takže hlasy tolika občanů, kteří by tuto vládu rozhodně nepodpořili, propadly. Co udělat proti tomu, aby nevládní scéna nebyla tak roztříštěná? A jak to, že se naopak v rámci pětikoalice dokážou dohodnout natolik nesourodá uskupení?

Tak za prvé k vládní koalici. Petr Fiala a spol. se moc snaží vládnout, moc na tom lpí. Je to pro ně milovaná hračka. Samozřejmě na to nemají absolutně žádné schopnosti, kvalifikaci a zkušenosti. Dělají úplně všechno jen pro to, aby vydrželi až do konce. Je to čistě aritmetická záležitost. Oni mají v tuto chvíli podporu 108 poslanců a představa, že by kterákoliv strana z tohoto slepence vyvolala jednání o nedůvěře, je v tuhle chvíli nereálná. Nikoho z nás by před lety nenapadlo, že strana typu ODS nebo kterákoliv jiná, která se prohlašovala za konzervativní demokratickou stranu, bude vládnout s takovým útvarem, jako jsou Piráti, a nebude jí to vadit. Představa, kterou bych kdysi označil jako z říše pohádek, je dnes realitou. Neskutečné! Jinými slovy, oni udělají úplně všechno pro to, aby dovládli, protože jsou si vědomi toho, že příště už tu šanci nedostanou. Neexistuje vláda, která by měla tak nízkou podporu, jako má kabinet Petra Fialy v poločase svého mandátu.

A co se týče ostatních subjektů, jak jste je vyjmenoval, ano, souhlasím, že je tu problém určité roztříštěnosti na straně opozice, kdy spousta hlasů propadla a neprojevila se v počtu mandátů v Poslanecké sněmovně. Ale snahou strany PRO je skutečně oslovit co nejvíce občanů, potenciálních voličů a nabídnout jim program odborně fundovaný a realizovatelný. My neděláme to, že bychom nabízeli populistické sliby, že bychom svůj program psali, upravovali či korigovali podle nálad veřejnosti. Neděláme to, že bychom sledovali výzkumy veřejného mínění a podle toho, co si lidé okamžitě přejí nebo nepřejí, měnili naše fundamentální názory.

My jsme stranou, která vychází z tradic klasické politiky. To znamená, že formulujeme cíle a postupy, které jsou v zájmu této země a jejích občanů. Nevytváříme nerealizovatelná politická hesla, která by se možná v danou chvíli líbila, ale nejsou reálná. Snažíme se pro tu politiku získat úplně všechny skupiny. Ne, nebudeme kádrovat, nezkoumáme, jestli je někdo sympatizantem té či oné politické strany nebo hnutí. Každý, kdo souhlasí s naším programem a podporuje ho, je vítán. A máme masivní odezvu i ze strany členů ODS, což asi Petr Fiala nerad slyší a vidí. A proto je tak agresivní! Protože naši podporovatelé z ODS říkají »ano, toto jsou principy, kterým jsme kdysi věřili a které jsme kdysi podporovali. Ne tu ODS, která už se posunula někam úplně jinam. To už prostě není konzervativní demokratická strana. A my tyto základy vidíme u vás, my vám fandíme a podpoříme vás«. Znovu říkám, to je velmi pravděpodobně důvod nervozity Petra Fialy a spol. Proč asi nás takto nálepkuje? Protože ví, že se mu vlastní základna jeho sympatizantů a voličů začíná rozsypávat pod nohama.

Stejně tak chceme oslovit sympatizanty, členy, podporovatele a voliče všech ostatních politických stran a hnutí, jak jste je tady vyjmenoval. Jestli se budeme hádat o to, kdo bude sedět v rámci opozice v první třídě, kdo v druhé u okna nebo na polstrované lavici ve vlaku, jejž táhne úplně jiná lokomotiva a míří k »světlým zítřkům«, které bych však připodobnil ke gulagům, co pro nás připravují určití aktivisté, klimatičtí a jiní, kde budou brutálním způsobem popřena lidská práva a svobody, je to špatné. Jestli sedíme ve vlaku, který bude tažen touto lokomotivou a tento vlak může být Parlament České republiky, kde budeme mít pár míst, ale potáhnou to jiní tímto směrem, tak se vlastně bavíme jenom o tom, jestli do tohoto gulagu dojedeme v první, druhé nebo třetí třídě, anebo v připojeném dobytčím vagónu, ale tam dojedeme všichni, aniž bychom našli společnou řeč. A my ji musíme hledat! Stejně jako odvahu, abychom vše vysvětlili našim voličům, a sílu při hledání společného postupu a hlasu, abychom změnili daný směr a lokomotiva do tohoto klimatického či jiného gulagu nedojela. A to je naší povinností vůči občanům této země. To znamená, jestli se mě někdo ptá, jestli jsem připraven diskutovat a hledat společné myšlenky, a ne ty, co nás rozdělují, odpovídám jednoznačně »ano«. Je to naše povinnost.

S tím souvisí preference veřejného mínění. Kantar CZ vás dosud příliš neregistroval, ale naposledy vyrukoval s tříprocentním ziskem, který v České televizi okomentovali moderátoři jako zisk pro »hnutí PRO«. Co vy na to?

Hnutí? Jistě, oni o nás všichni velmi rádi hovoří, aniž by kdokoliv projevil jakékoliv znalosti. Já jim to nevyčítám, prostě každý jsme nějaký, ale pokud se zkrátka nechci zabývat fakty, tak nepracuji jako novinář, nedělám žurnalistiku. Jestli chci plácat, tak můžu psát něco jiného. A já je proto vyzývám, ať tito lidé dělají žurnalistiku, ať se seznámí s fakty, ať s námi diskutují o faktech, na to jsme samozřejmě připraveni, ale ať nevaří z vody nebo ze svých pocitů.

Co se týče Kantaru, ten nám poprvé přisoudil tři procenta. A pokud u něj máme tři procenta, pak je to ve skutečnosti minimálně dvojnásobek. To, že nás Kantar vzal na vědomí, čímž museli spolknout pořádně hořkou pilulku, je evidentní, že už nebylo jiného zbytí. Strana PRO je na politické scéně a nepochybně už by byla parlamentní stranou, pokud by se v této chvíli konaly parlamentní volby. Význam naší strany dál poroste. A oni ji museli vzít na vědomí. Právě tohle teď udělal Kantar.

Zmínil jste kritické postoje, které jste zastával spolu se svým okolím v době covidové. Ale teď rezonuje něco úplně jiného, co s tím ale úzce souvisí. V souvislosti s daňovou reformou se hovoří o tom, že podnikatelské subjekty byly nakrmeny v době pandemie, čili dostaly pomoc od státu, a když je teď ten stát v nouzi, měly by ony naopak pomoci jemu. Co vy na to? Je to rozumný argument?

Rozumný argument? Ne, naprosto hloupý! To je, jako byste někomu nechal shořet barák a pak mu nabídl stan s tím, že za to může být rád. No a že vám za ten nabídnutý stan bude do smrti sloužit.

Tady se zkrátka naprosto nesmyslnou politikou vyhodily desítky a stovky miliard v době tzv. pandemie. Já připomínám, že ani podle českých vnitrostátních předpisů nesplnily nikdy počty nemocných hranici epidemie. Pandemie je politická nálepka, která se tu rozšířila, kterou kdosi vymyslel a tvrdím, že to bylo brutální zneužití všeho ve prospěch určitých skupin a ve prospěch farma-byznysu a v neprospěch občanů, kteří byli zásadně a bezprecedentně omezeni na lidských právech a svobodách. Vyhodilo se 300 miliard korun za naprosto nesmyslná, nesystémová a chaotická opatření. Vyhazují se další stovky miliard na tzv. Green Deal, což je opět další ideologicky motivovaná nesmyslná politika, která nemá žádný reálný základ. A pokud já jako vláda podnikám takovéto úplně nesmyslné a ideově motivované kroky a tvrdím, že za to nemohu a že to způsobil někdo jiný, a tudíž se musí podnikatelé a živnostníci semknout, sjednotit a platit vyšší daně, pak je to opravdu od vlády stejně drzé, jako by vám vykradli byt a následně by vás ten zloděj politoval, že jste chudák, a ze svého lupu vám nabídl stokorunu, ať si jdete koupit párek v rohlíku a jedno teplé pivo.

Vláda je v tuto chvíli naprosto bezradná, hovoří o zvyšování daní podnikatelů, hovoří o zvyšování odchodu do důchodu, okrádá důchodce s tím, že mění pravidla pro valorizaci důchodů za pochodu, a tak bych mohl pokračovat. Je to čistý projev beznaděje a chaosu. Není to koncepce, není to nic. Pokud přiškrtím průmysl, podnikání a v podstatě celou fungující ekonomiku, tak nemohu očekávat větší výběr daní.

Vzpomeňme na windfall tax, čili daň z nadměrného zisku, kdy pan Stanjura prohlašoval, kolik toho vybere a jak nás to všechny zachrání. Ukazuje se, že vybere podstatně méně, pokud již vůbec něco. A že mu vzniká další díra iks desítek miliard, se kterou nepočítal. No proboha živého, jestli jste ministr financí a nedokážete si spočítat úplně základní parametry státního rozpočtu a možností výběru daní, pak prostě nemůžete dělat ministra financí. Nemáte na to. A to je jeden vedle druhého…

Petr Kojzar

FOTO – stranapro.cz a Facebook