Miloš Zeman exkluzivně pro iportaL24.cz (II. část): Vládní balíček? Stačily by dva body místo šedesáti!

Včera jsme vám přinesli první část exkluzivního rozhovoru s bývalým prezidentem Milošem Zemanem. V něm jsme se vrátili do historie ke třem volbám hlavy státu, jichž se zúčastnil, ale rovněž došlo na hodnocení letošních voleb, z nichž vzešel jako vítěz Petr Pavel. Druhá část interview se naopak týká hlavních aktuálních politických témat dneška, ale i výhledu na příští volby, ať už parlamentní nebo prezidentské. Kriticky se exprezident vyjádřil například k chystané vládní důchodové reformě či tzv. konsolidačnímu balíčku, ale například také k osobě ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a neodpustil si ani popíchnutí směrem k ČSSD či KSČM, dvěma levicovým, dnes mimoparlamentním, stranám…

Domácí politikou nyní hýbe takzvaný konsolidační balíček. Už teď zaznívají kritiky, že jsou to vlastně jenom tupé škrty, přehazování peněz z jedné hromádky na druhou či že ani třeba snížení DPH na potraviny o tři procentní body nezlevní jejich ceny, když zároveň zvýšíme o dvě procenta DPH pro právnické osoby. Jak hodnotíte opatření z konsolidačního balíčku?

Já se domnívám, že konsolidační balíček – a už jsem to řekl několikrát – je tříšť vzájemně provázaných, asi šedesáti nápadů, které mají jeden společný jmenovatel, a sice, že jejich ekonomický efekt, tedy dopad do snížení deficitu státního rozpočtu, bude nižší, než se očekává, a sociopolitický dopad, tedy nespokojenost občanů, bude vyšší, než se očekává. A sám jsem navrhl, protože se opozici někdy vytýká, že nemá vlastní alternativu, dvě konkrétní opatření, která by výrazně snížila rozpočtový deficit, protože souhlasím s tím, že kritika má být doprovázena i vlastním alternativním návrhem.

Povídejte…

Zaprvé vrátit daně z příjmů fyzických osob na původní úroveň, protože zákon o jejím snížení měl platit podle důvodové zprávy pouze dva roky. A zadruhé v rámci rušení daňových výjimek zrušit slevu na poplatníka. Znáte Besídku zvláštní školy? Tam učitel, co se jmenoval Zelí, říká: »Nechci tu slevu zadarmo.« Tak přesně to je sleva na poplatníka. První opatření by přineslo 120 miliard rozpočtové úspory, druhé pak 80 miliard. A strukturální deficit je zhruba 200 miliard. Takže ano, bylo by to nesporně také nepopulární opatření, ale zahrnovalo by pouze dva body, nikoli šedesát. Ale na rozdíl od konsolidačního balíčku by deficit skutečně téměř vymazalo, což by ovšem vedlo ke snížení inflace a tedy ke zlepšení životních podmínek běžných občanů, na které ta inflace výrazně dopadá. Nezapomeňte, a to si také naši politici, kteří nejsou ekonomové – a podotýkám, že ani ministr financí nemá ekonomické vzdělání – neuvědomují, že nejdůležitější faktorem inflace je právě rozpočtový deficit.

Ano, mj. kvůli investicím. A právě s tím souvisí i chystaná důchodová reforma. Jak se na ni díváte? Protože vláda argumentuje tím, že slabší ročníky nebudou již v blízké době schopny »vydělávat« na důchody pro ty starší. Není lepším krokem udělat nějaká propopulační opatření, která by do budoucna pomohla, aby tento problém vůbec nenastal?

Bezesporu ano. To souvisí i s tématem rodinné politiky. Víte, parlament se teď právě má zabývat manželstvím pro všechny a také nepatrně zapomíná na to, že stejnopohlavní páry nejsou schopny plodit děti, takže tam asi propopulační opatření příliš nezaberou. Ale jinak si myslím, že především důchodová reforma není žádná reforma, je to pouze změna určitých parametrů.

Veřejnost je stále více kritická k pětikoaličnímu kabinetu. Všeobecně se má za to, že opoziční hnutí ANO za dva roky jasně vyhraje parlamentní volby. Ale zároveň je tam jeden otazník – že se nebude mít s kým spojit, nebo bude muset sáhnout po něčem, s čímž máte vy jako premiér zkušenosti z roku 1998, tedy po nějaké nové opoziční smlouvě…

Je několik variant. Můj názor spočívá v tom, že není důvod, proč by neměla existovat spolupráce Andreje Babiše a Tomia Okamury, nemají-li být oba obejití nějakou narychlo slepenou pětikoalicí nebo jinou iks-koalicí. To za prvé.

A za druhé – myslím si, že ne každá strana, která podporuje vládu, musí být sama nutně ve vládě. Vy sám jste zmínil opoziční smlouvu, kde nejsilnější opoziční strana toleruje menšinovou vládu za určitých podmínek. V případě opoziční smlouvy to byl požadavek ODS na průběžné snižování rozpočtového deficitu a tento požadavek jsem řádně plnil.

Zamíchat kartami nicméně můžou i tzv. malé strany, jež dnes jsou mimo parlament. Myslíte, že jednou z těch stran, která by překročila pětiprocentní hranici, může být i ČSSD? O víkendu má tato nejstarší strana v zemi sjezd v Plzni. Co od něj směrem k dalšímu politickému vývoji očekáváte?

Na můj vkus má sociální demokracie příliš časté sjezdy, ale volby se nevyhrávají četností sjezdů, ale výrazným zviditelnění se – zejména vedoucích představitelů této strany – což se bohužel poněkud nedaří. Já bych samozřejmě přál sociální demokracii, aby alespoň byla v Poslanecké sněmovně, ale záleží to na jejím pozitivním programu. Nestačí jenom kritizovat. A záleží to také na charismatu vedoucích představitelů.

Zeptám se tedy přímo. Mají vedoucí představitelé ČSSD charisma?

Chci být zdvořilý, a proto na tuto otázku neodpovím.

Na levici dochází i k vytváření nového hnutí. Vám velmi dobře známý, expremiér Jiří Paroubek založil spolek Nespokojení, jehož cílem je sjednotit levicové strany a hnutí u nás. Jeho členy či sympatizanty jsou i sociální demokraté, kteří vám kdysi byli blízcí, jako Michal Hašek, Zdeněk Škromach či Jana Volfová. Je to podle vás správná cesta, nebo vzhledem k aktuální situaci ve společnosti předem odsouzená k nezdaru?

Terminologicky bych upozorňoval, že hnutí ANO je Asociace nespokojených občanů, takže tento název není příliš originální. Jinak ale platí totéž, co jsem před chvílí řekl o sociální demokracii. Jiří Paroubek byl bezesporu člověk, který sice u některých lidí vyvolával antipatie, ale na druhé straně byl schopný manažer. Jestliže se mu podaří z toho hnutí nespokojených občanů vytvořit nějaký silnější politický subjekt, záleží nejenom na něm, ale i na lidech, jimiž se obklopí.

Chce se obklopit i lidmi z Komunistické strany Čech a Moravy. Jak vidíte budoucnost KSČM?

Naprosto stejně. To znamená, že nechci urazit paní Konečnou. Chci pouze upozornit, že předsedou strany nemůže být nikdy europoslanec, protože jste-li europoslanec, tak trčíte v Bruselu a nemůžete se dostatečně věnovat domácím záležitostem. Jinými slovy – byl byste kapitánem fotbalového týmu, který hostuje v zahraničí, zatímco zanedbává ligové zápasy.

A ještě jeden subjekt, když dovolíte, bych zmínil. Hodně se o něm mluví, a to je strana PRO Jindřicha Rajchla, která úspěšně svolává statisícové demonstrace. Jsou podle vás ty demonstrace k něčemu, když stejně o všem rozhodují volby? A může strana PRO ve volbách uspět a zamíchat složením Poslanecké sněmovny?

Demonstrace jsou vždy k něčemu, protože jsou minimálně indikátorem nespokojenosti občanů. Samozřejmě, aby tato strana PRO získala větší pozici, potřebuje vedle kritiky, tedy negativního programu, mít i pozitivní program. Je možná moje chyba, že jsem se s tímto programem dosud neseznámil, protože jsem ho nikde neviděl.

Je podle vás správně – i v této souvislosti – když se používají v médiích nebo i ze strany vládních představitelů slova jako dezinformátoři nebo dezoláti? Když už jste před chvílí zvolil sportovní terminologii, oplatím stejnou mincí, není to podle vás mimo fair play?

Na to jsem mnohokrát reagoval a vždy stejně. A sice tím, že jsem citoval jednu větu ze Smetanovy opery Braniboři v Čechách. Ta věta zní: »My nejsme lůza, my jsme lid.« Takže když o někom říkáte, že jsou lůza, chcimírové, desoláti a podobně, tak v podstatě kritizujete lid, a tím si kálíte do vlastního hnízda.

Nás teď dříve čekají jiné zajímavé volby, a to na sousedním Slovensku. V této souvislosti bych se rád zeptal na váš názor na výroky českého ministra zahraničí Jana Lipavského, který varoval před tím, co bude, když se Robert Fico stane premiérem. Je podle vás Fico skutečně takovým nebezpečím a přestanou se evropské státy na Slovensko dívat jako partnerský stát, jak se domnívá šéf české diplomacie?

No, jestli si dobře vzpomínám, tak paní Pekarová Adamová před maďarskými volbami vyzvala maďarské voliče, aby vyhnali Viktora Orbána, načež Viktor Orbán v těchto volbách drtivě zvítězil. Možná i díky paní Pekarové. Očekávám, že Robert Fico vyhraje slovenské volby spolu se stranou Petera Pellegriniho, což jsou dvě sociálně demokratické strany. A uznejte, že je to kuriozita. A možná, že se tak stane i díky výroku pana ministra Lipavského, kterému se přezdívá »bejby ministr«.

A nemůže oběma, jak říkáte, sociálně demokratickým stranám uškodit to, že prezidentka Čaputová posunula termín voleb až na září, místo června? Nabízí se paralela s tím, co se v České republice stalo v roce 2009…

Co přesně máte na mysli?

To, jak Ústavní soud změnil podzimní termín předčasných voleb na jaro 2010. Mezitím vládl úřednický kabinet a lidé zapomněli na kauzy předešlé pravicové vlády a tu novou pak znovu skládala ODS…

Domnívám se, že tady těch několik málo měsíců nerozhoduje. Lidé zase nemají tak krátkou paměť. Ano, kdyby šlo o odklad o několik let, tak bych souhlasil. Ale jde-li o odklad o několik měsíců, není to velký problém.

Zmínili jsme slovenské i české parlamentní volby, ale co ty prezidentské za pět let? Vidíte nějakou osobnost, která by se mohla postavit Petru Pavlovi? Nebo je to předčasná otázka, a tudíž hloupá?

Určitě to není předčasné. Ale odpověděl bych spíše obecně, nikoli tedy ad hominem, ale ad rem. Podívejte se, ať to bude kdokoli, bude to muset být člověk – muž či žena – který je už dnes dobře známý. Nevěřte tomu, že během pěti let se tady vynoří jako Fénix z popela nějaká nová, zázračná, skandály a aférami nepolíbená bytost andělského typu. A kdo z těch potenciálních uchazečů to bude, to ukáží dějiny. Ale že by to byl jakýsi nováček, to i po zkušenosti, kterou zde nyní máme – totiž že nováčci v politice zpravidla neuspějí – pokládám za téměř vyloučené.

Petr Kojzar

FOTO – iportaL24.cz/Martin Kalous