Ne znamená ne. To je zásada, z níž vychází nová definice znásilnění, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna. Návrh připravený ministerstvem spravedlnosti mění vymezení znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Předlohu, kterou nyní projedná Senát, schválila Sněmovna hlasy všech přítomných poslanců.
Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. Změna zákona by měla přispět ke zvýšení ochrany obětí sexuálních trestných činů a k zefektivnění boje proti sexuálnímu násilí.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ocenil, že na změně se dokázala koalice s opozicí shodnout. »Novela byla přijata jednomyslně, což nebylo automatické. Bylo to proto, že jsme se dokázali domluvit na tom, aby text byl přijatelný pro všechny politické subjekty,« řekl po schválení novinářům. »Rád bych dal projednávání tohoto zákona jako příklad toho, jak se důležité věci projednávat mají,« uvedl ministr.
Na plénu Sněmovny zopakoval, že předloha do českého právního řádu zavádí princip »ne znamená ne«. Tím se Česko přiřazuje k dalším státům Evropské unie, které tuhle úpravu už mají.
Nesouhlas by podle novely oběť nemusela projevit pouze slovem, postačilo by gesto, pláč nebo zaujetí obranné pozice. Návrh počítá také s bezbranností oběti, kdy není schopná projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu, třeba kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání a zdravotnímu postižení.
Na děti do 12 let se nesahá
»To druhé, a to já považuju také za podstatné, byť to není tak úplně patrné, je zavedení hranice 12 let, která bude nezpochybnitelná, která bude spočívat v tom – na děti do 12 let se nesahá. To znamená, už se nebude zkoumat před soudy, zda ten či onen člověk do svých 12 let vnímal, nebo nevnímal, že jde o nějakou sexuální aktivitu,« uvedl Blažek.
Trestný čin znásilnění má nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky bude v trestním zákoníku zahrnovat nový samostatný čin sexuální útok. Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak má patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšíří o zneužití něčí tísně.
»Nemění se a nemůže se měnit to, že i tato trestná činnost musí být jednoznačně prokázána před soudem,« zdůraznil Blažek. Nejčastěji se znásilnění stává podle něho v domácnostech, dokazování proto může být složité.
Dvanáct tisíc znásilnění ročně
Zpravodajka předlohy Taťána Malá (ANO) věří, že novela povede ke zlepšení postavení obětí. »V České republice je 12 tisíc znásilnění ročně a pouze zlomek z nich je nahlášen. Jsem přesvědčena o tom, že tahle změna, povede ke zlepšení postavení obětí,« uvedla.
Malá zároveň vyzvala ministerstvo k osvětě o změně vymezení znásilnění. Stanovení věkové hranice bezbrannosti pak označila za splacení velkého dluhu.
Barbora Urbanová (STAN) považuje za důležité, že »Sněmovna vyjádřila vůli vyslyšet přeživší domácího sexualizovaného násilí a že jsme udělali velký krok k ochraně dětí«. »Děti mohou být v situaci, kdy si je nějaký sexuální predátor vyhlídne a systém je dostatečně nechrání,« dodala.
Klára Kocmanová (Piráti) novelu vnímá jako velký krok. »Podle průzkumu každá desátá žena je obětí znásilnění, každý třicátý muž je obětí znásilnění a až 70 procent obětí zažije zamrznutí. Další oběti se často nebrání ze strachu,« uvedla.
Michal Zuna (TOP 09) doufá, že se změní soudní praxe, kdy nyní je podle něho polovina hlášených případů znásilnění odložena a čtvrtina končí podmíněnými tresty.
Ke změně definice znásilnění přistoupilo v posledních letech 16 evropských států. Koncept »ano znamená ano« uplatňuje Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko. Koncept »ne znamená ne« platí v Lotyšsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Německu nebo Švédsku. Francie či Rakousko zůstávají u vymezení znásilnění založeného na násilí nebo pohrůžce.
(jad)
Platí stále, že důkazní břemeno nese žalující strana?