Václav Hanzal, Zemědělské družstvo Kouty a Zemědělské družstvo Bernartice. To jsou Zemědělci roku 2022. Subjekty, které vyhrály hlavní kategorie, tedy pěstitel, chovatel a smíšená výroba. Výsledky 21. ročníku tradiční soutěže v Praze vyhlásil ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Vítězné zemědělce, kteří mu řekli, co je v současné době nejvíc trápí, informoval o připravovaných novinkách a pomoci.
Na zemědělství má stejně jako na jiné oblasti lidské činnosti vliv aktuální sociálně-ekonomická situace. Ještě víc v něm však hraje roli udržitelnost, tedy ohled na budoucí generace. V zájmu zemědělců přitom je, aby půda rodila co nejdéle, výnosy totiž ovlivňují ceny potravin a také finance majitelů i spotřebitelů.
»Zemědělská výroba a další související činnosti mají zásadní vliv na udržitelný rozvoj. Česká republika přitom patří k evropským zemím, kde nejvíc území zabírají venkovské oblasti. Tvoří zhruba 82 % rozlohy ČR. Nejen pro venkov je naprosto klíčové zemědělství, přináší totiž regionální produkty včetně potravin, zajišťuje nové a udržuje už existující pracovní místa, pomáhá lidem vytvořit vztah k půděa také udržet zdroje v území, čímžposiluje ekonomický potenciál regionu. Jsme si toho vědomi a také faktu, že na zemědělce dopadá energetická krize. Proto aktuálně – kromě dotačních programů v novém programovém období Evropské unie a národních zdrojů – chystáme spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí také snížení sociálního pojištění. A to v rámci programu na podporu zaměstnanosti v zemědělství na venkově,« řekl ministr zemědělství Zdeňek Nekula.
Výše plateb daní a sociálního pojištění má vliv na celkové hospodaření zemědělců. A právě ekonomické výsledky jsou hlavním kritériem hodnocení v soutěži Zemědělec roku 2022. Za výborným hospodařením Václava Hanzala, vítěze kategorie pěstitel, který se stará o 500 hektarů orné půdy v Ústeckém kraji, stojí především chmel. Lhostejná mu není ani udržitelnost.
»Do budoucna bych se chtěl víc zaměřit na přírodu. Už teď vysazujeme stromořadí, či aleje, chystáme také výsadbu remízků a jiných biotopů, tůňky a malé rybníčky. Trápí nás především byrokracie, mělo by jí být co nejméně. Každý nám slibuje, že bude nižší, neustále však narůstá, a to se týká celé Evropy. Doma v České republice mě zase nejvíc trápí rozdělení zemědělců na Agrární komoru a soukromě hospodařící rolníky či asociace. Soupeření mezi malými a velkými je přitom tak malicherné a nepřináší nic dobrého vůbec nikomu,« uvedl Zemědělec roku 2022 v kategorii pěstitel Václav Hanzal.
I pro Zemědělské družstvo Kouty, které se stalo Zemědělcem roku 2022 v kategorii chovatel, je velmi důležitá spolupráce a společenská odpovědnost. Kromě standarní rostlinné a živočisné výroby podnik z Vysočiny provozuje také bioplynovou stanici.
»V naší bioplynové stanici vyrábíme elektřinu na prodej i pro vlastní spotřebu, což se v době energetické krize skutečně hodí. Teplo používáme k vytápění všech našich budov a na sušení obilí, také ho dodáváme obecnímu úřadu, vytápíme kulturní dům a tři bytové domy. Už na tom je vidět naše spojení s místem, kde působíme, naše společenská odpovědnost. Chceme také a měli by to chtít úplně všichni, aby naši občané měli domácí potraviny. Sníží se tak uhlíková stopa, sníží platby do zahraničí a zvýší se domácí zaměstnanost,« řekl předseda představenstva Zemědělského družstvo Kouty Lubomír Pisk.
Na jednoho člena Zemědělského družstva Kouty, kterých je celkem 194, vychází v průměru 7,7 hektarů půdy. Podle Lubomíra Piska je důležité ukazovat zájem hospodařit spolu v jednom podniku tak, aby se zemědělství, které živí národ, znovu dostalo nahoru. Fakt, že aktuální náhled na zemědělství není příliš dobrý, potvrzuje a hlavně se ho snaží změnit k lepšímu také vítězný Zemědělec roku 2022 v kategorii smíšená výroba. Tím je Zemědělské družstvo Bernartice. Nachází se v Jihočeském kraji a hospodaří na 2600 hektarech.
»Za úspěchem našeho podniku stojí každodenní poctivá práce všech zaměstnanců, v posledních letech se nám daří investovat řádově dvojnásobek odpisů. V budoucnosti chceme zrekonstruovat farmu živočišné výroby a v nejbližší době zmodernizuje posklizňovou linku na obiloviny a na řepku. Myslím, že každý moudrý vladař by měl myslet na to, aby ti, co živí jeho lid, nezkrachovali. Bohužel se mi zdá, že se v poslední době hospodáři hodnotí hlavně podle toho, zda jsou malí nebo velcí, místo toho, aby se posuzovalo, zda jsou úspěšní, jestli umí hospodařit, zda se chovají šetrně k životnímu prostředí či dodržují zásady welfare u zvířat,« uvedl předseda představenstva Zemědělského družstva Bernartice Pavel Rozhoň.
Podle něj přitom v každé době platí to, co už říkali naši předci: »Je třeba používat zdravý selský rozum.« Stejně tak platí, že bylo, je a bude zásadní mít co jíst, aby to nebylo drahé, lidé na to měli a aby po nás něco zůstalo.
»V 80. letech minulého století jsme za potraviny dávali zhruba 30 – 40 % příjmů, sortiment byl však omezený. Letos jsme za daleko širší nabídku platili podle ČSÚ do 23,4 % příjmů. V zemědělství přitom pracují zhruba 2 % populace, v první polovině minulého století to bylo až 40 % lidí. Umožňuje to zvyšující se produktivita práce, moderní stroje a funkční systém výživy a ochrany rostlin. I zemědělce samozřejmě ovlivňuje současná sociálně-ekonomická situace. Nejen proto se třeba ošetřují pole ochrannými prostředky, bez nich by totiž až o 40 % klesla produkce obilovin a dvojnásobně by se zvýšily výkupní ceny. Je třeba si poctivě přiznat, že se za každým úkonem hledá ekonomická návratnost, což se týká veškerého podnikání,« řekl zemědělský ekonom a pořadatel soutěže Zemědělec roku Martin Sedláček.
Vítězové soutěže Zemědělec roku 2022 vzešli z hodnocení Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Posuzoval loňské hospodaření přihlášených firem na základě účetních výkazů za rok 2021. Akci pořádá Ministerstvo zemědělství, Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR, Českomoravský svaz zemědělský, Společnost mladých agrárníků ČR a vydavatelství Profi Press.
FYZICKÉ OSOBY
Ekofarma Babiny – rodinná ekofarma, chov, jatky, prodej bio masa i bio ovoce
Farmářka Jana Horová s rodinou zajišťuje produkci v souladu s velmi přísnými environmentálními požadavky na oblasti, kde se farma nachází. Jde o druhou a třetí zónu CHKO České středohoří. Ekofarma je jedním z příkladů, který ukazuje, že chov krav není hrozbou. Ke všemu přistupuje udržitelným způsobem, produkci i zpracování řeší s cílem být zákazníkovi co nejblíž. Farma má chov zvířat, prodejnu, jatka, bourárnu BIO masa, sady pro produkci BIO ovoce, moštárnu a sušírnu. Agroturistickým počinem je srub a aktivity pro návštěvníky i vzdělávací aktivity pro děti. Cílem farmy je dostat produkty na český trh, českým zákazníkům. Tedy aby se česká BIO produkce spotřebovala tam, kde byla vyrobena, model F2F je naplněn ze 100 %. Kromě trvalých travních porostů farma obhospodařuje i ornou půdu jako krmivovou základnu pro dobytek.
Statek Dvořák, chovatel nosnic – moderně, trendově a s láskou k nosnicím
Josef Dvořák navázal a rozvinul tradici rodinného hospodaření po svém otci. Rodinný podnik hospodařící na 20 ha zemědělské půdy se specializuje na moderní chov nosnic na podestýlce, tedy v souladu s welfare podmínkami. Statek Dvořák znamená mobilní kurník a volný výběh pro nosnice i obaly na vejce vyráběné jako směs papíru a trávy. Jeden mobilní kurník vlastní výroby je pro 250 nosnic, chovatel jich provozuje šest. Josef Dvořák také inicioval neziskovou organizaci Slepice v nouzi, snaží se propojit chovy nosnic a běžnou veřejnost s cílem výhodného odkupu nosnic pro vlastní účely, tedy pro vlastní zahrádky. Statek také provozuje 16 vejcomatů s cílem poskytnout zákazníkům čerstvá vajíčka 24 hodin denně.
Farma Dvory u Nymburka – tvorba krajiny na vlastních pozemcích
Farma Vladimír Pokorný hospodaří na 563 ha orné půdy a provozuje rostlinnou výrobu. Struktura pěstovaných plodin je ozimá pšenice (150 ha), jarní ječmen (84 ha), řepka (56 ha), soja (100 ha), žito množitelské (14 ha), mák (20 ha), kukuřice na zrno (60 ha) a špenát (30 ha). Farma je jedním ze dvou pěstitelů špenátu v České republice. Velkým tématem podniku je tvorba krajiny na vlastních pozemcích. Vznikly tři tůně o výměře 6,5 ha, 2,5 ha a 1,3 ha, zmeandrován byl potok Liduška, vysadilo se několik kilometrů alejí, vysazují se i větrolamy, k tomu se nejčastěji používají vzrostlé lípy s kořenovým balem. 75letého Vladimíra Pokorného dané aktivity moc baví. Dokonce se mu podařilo ze vzrostlých stromů vysázet logo firmy a tvary počátečních písmen vnoučat. Vzrostlá, stromová písmena jsou dobře patrná na fotografiích z dronů. Farma Dvory u Nymburka se snaží zkrášlit a zpestřit okolní krajinu a jak říká Vladimír Pokorný: „Není to ani tak o penězích, hlavně když se nám to to líbí!“.
PRÁVNICKÉ OSOBY
Pacov – moderně, s vědomostmi, s ohledem na vodu a krajinu
Všechny pozemky Selekty Pacov se nachází v povodí vodárenské nádrže Švihov. Podnik se tak snaží minimalizovat dopad zemědělské činnosti na tamní kvalitu vody. Proto například zatravnil údolnice, ochranné pásy. A se spolufinancováním z Operačního programu Životní prostředí realizoval dva vodohospodářské projekty s cílem zvýšit retenci vody v krajině a zvýšit biodiverzitu. Šlo o revitalizace toků K Cetorazi a Jetřichovská. Firma také popularizuje a osvětluje podstatu zemědělské produkce dětem a mládeži z okolních škol a školek. Mají možnost si prohlédnout provoz a dozví se, jak se rodí telata, chovají dojnice, získává mléko. Podnik také obnovil vysokokmenné sady starých odrůd – např. Panenské, Smiřické vzácné, Libernáč sloupenský či opravil historické objekty – špejchar, dvůr Hrádek.
Lupofyt – agronomický um a trvale udržitelný cit
Firma programově a dlouhodobě hospodaří s cílem dlouhodobé udržitelnosti s maximální šetrností k životnímu prostředí. Podle Pilotní studie Generelu vodního hospodářství krajiny České republiky hospodaří s vyrovnanou bilancí až mírným přebytkem organické hmoty v půdě. Pro udržení vody a prevenci eroze v krajině vytváří zasakovací pásy uprostřed honů, zatravňuje údolnice, vytváří travnaté pásy na krajích obcí, zatravňuje pásy kolem lesů a méně úrodné pozemky jako ochranu pro zvěř. Podnik udržuje meze kolem polních cest, polní cesty také rekonstruuje a opravuje. S obcemi, na jejichž katastru Lupofyt hospodaří, úzce spolupracuje. Podporuje vybrané projekty, a to finančně i materiálně. Jde například o dětská hřiště, spolky, kopanou, hasiče či hokejbal. Firma se také podílela na nákupu 2 sociálních automobilů, spolupracuje se základními i středními školami. Studenti 4. ročníku v něm absolvují dva dny s přednáškami o moderním řízení zemědělství a další odborné přednášky s praktickou ukázkou. Podnik se věnuje i vzdělávání studentů České zemědělské univerzity, umožňuje jim praxi. Lupofyt rovněž provádí polní pokusy a polní dny pro širokou veřejnost, prezentuje průběžné výsledky a stavy porostů, a to ozimé řepky i ozimé pšenice. Kromě toho s firmami Microsoft, Asahi a Prazdrojem realizuje unikátní projekt »PRO CHMEL«. S cílem zajistit stabilitu pěstování Žateckého poloraného červeňáku v Žatecké oblasti.
Zemědělské družstvo vlastníků Štichovice – pro lidi, obec a přírodu
Základní filozofie družstva vychází z tradiční zemědělské prvovýroby, zejména živočišné výroby a chovu kombinovaného plemene dojnic České strakaté plemeno. Rostlinná výroba produkuje krmiva pro dojnice a podporuje hlavní činnosti. ZDV provádí výrobu krmných směsí i pro okolní podniky. Z nezemědělských aktivit družstvo provozuje s cílem vyrovnat sezonní výkyvy např. nákladní autodopravu, provádí zemní práce a práce jeřábem. Také v oblasti prodává uhlí. V drobnějším rozsahu opravuje zemědělské stroje a provádí pořez dřeva, vyrábí pelety z odpadů po čištění obilovin a řepky. V družstvu, které se účelně diverzifikuje, pracuje 80 % ekonomicky aktivních obyvatel Štichovic. Díky tomu je v obci dlouhodobě nulová nezaměstnanost. Společenská odpovědnost podniku je u ZDV přirozeně velmi vysoká, většina obyvatel obce je totiž zároveň spolumajitelem a zaměstnancem družstva. Mezi družstvem a okolními obcemi existuje úzké sepětí včetně zájmových i společenských organizací. Společenskou odpovědnost ve Štichovicích tak spatřují ve všech oblastech, tedy parametrech ekonomických, sociálních, environmentálních, personálních, kulturních i co se týče služeb. Podnik proto hospodaří s respektem a pozitivním vztahem k životnímu prostředí, podporuje historii a kulturní dědictví či propaguje zemědělství a rozvoj venkova. Také přirozeně spolupracuje se samosprávami i občany a v neposlední řadě podporuje sport a vzdělávání.
(zmk)
FOTO – zemedelec.cz