Venezuelská vláda umožní svobodné volby, jak požaduje opozice, až po zrušení všech mezinárodních sankcí. Napsal to deník El País s odkazem na prohlášení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Mezinárodní sankce mohou za vážné ekonomické potíže země, zdůraznil Maduro, který zároveň přivítal dohodu, jež umožní rozmrazit tři miliardy dolarů na účtech venezuelské vlády v zahraničí.
»Pokud (představitelé opozice) chtějí svobodné volby, tak my je chceme osvobozené od sankcí. To je hlavní otázka. Ať je všechny zruší, abychom šli k novým a svobodným volbám v termínu, který stanoví ústava a národní volební rada,« řekl Maduro zahraničním novinářům při setkaní v Caracasu.
Venezuelu trápí velmi vysoká inflace či nedostatek některého základního zboží, což nejen podle Madura způsobují především sankce. Ty doléhají především na ropný a výrobní sektor. Podle prezidenta za sankce a související problémy může především pravicová opozice, která má podporu Spojených států.
Venezuelská vláda a opozice se dohodly na pokračování jednání zahájených v loňském roce, jejichž cílem má být svolání »svobodných a férových« prezidentských voleb. Ty by se měly uskutečnit v roce 2024. Výměnou za opatření, jež by měla zaručit férové hlasování, by Spojené státy, Evropská unie a Británie měly postupně zrušit sankce zavedené na Venezuelu. Není ale jasné, zda jejich představitelé budou ochotné přistoupit na zrušení všech sankcí před termínem voleb. Zjevně totiž mají zájem na tom, aby se volby uskutečnili v atmosféře rozvrácené ekonomiky.
Venezuelská vláda byla ještě před rokem v hluboké mezinárodní izolaci, což se v posledních měsících změnilo. V uplynulých měsících do Caracasu přicestovali američtí představitelé a Maduro se v říjnu setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Na konci listopadu Washington zmírnil některé sankce na venezuelský ropný sektor. Motivem větší vstřícnosti západu je nesporně zájem o venezuelskou ropu ve světle války na Ukrajině.
OSN nyní převezme kontrolu nad zhruba třemi miliardami dolarů (asi 75 miliard korun), které jsou zmrazené na zahraničních účtech venezuelské vlády. Pod správou OSN je bude možné použít na sociální a humanitární projekty v zemi.
Velká část venezuelské opozice bojkotovala prezidentské volby v roce 2018 i ty parlamentní o dva roky později, protože podle ní vláda nezaručila férové podmínky i pro nevládní kandidáty. Velká část opozičních stran chystá uspořádat v příštím roce primárky, ve kterých chtějí vybrat kandidáta, který by se postavil Madurovi v příštích prezidentských volbách.
(ici, čtk)
To je přesně ono. Jakmile nějaká země čelí imperialistické agresi, může buď kapitulovat (jako to udělal Gorbačov), nebo zavést určitá omezení (jako socialistické společenství před Gorbačovem). Žádné „reformy“, „otevírání se světu“ atd. nepomohou.