AKTUALIZUJEME
Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. Vyplývá to z výsledků parlamentních voleb, které v noci na dnešek zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. V 577členné dolní komoře parlamentu tak bude mít koalice Spolu nejsilnější zastoupení, ale nikoli většinu. Ve srovnání s končícím volebním obdobím prezidentský blok ztratil zhruba 100 křesel.
Druhé místo podle údajů ministerstva v parlamentních volbách obsadila levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luca Mélenchona, která získala 131 křesel. K uskupení se ale zřejmě připojí alespoň část z 22 jiných levicových poslanců a také několik zástupců regionálních stran. Mélenchon v povolebním vyjádření uvedl, že jeho koalice NUPES uspěla ve svém cíli zbavit Macrona parlamentní většiny.
Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové skončilo na třetím místě s rekordními 89 křesly. Pro stranu se jedná o historický úspěch a poprvé bude mít sílu na sestavení poslaneckého klubu či k podání návrhu na vyjádření nedůvěry vládě. Předseda strany Jordan Bardella označil úspěch své strany za politické tsunami a uvedl, že z Macrona se stává »menšinový prezident«.
Na čtvrtém místě se umístila aliance pravicových Republikánů s centristickou stranu UDI, která může počítat s minimálně 64 mandáty. Právě o této alianci média nejvíce spekulují jako o možném vládním partnerovi prezidentského bloku. Členka Republikánů Rachida Datiová označila výsledky za »hořký neúspěch«.
Koalice Spolu v druhém kole obdržela zhruba osm milionů hlasů, NUPES pak 6,6 milionu hlasů. Třetí Národní sdružení dostalo 3,6 milionu hlasů.
To, že Macron ztratí kontrolu nad Národním shromážděním, signalizovaly již povolební prognózy zveřejněné v neděli, kdy se konalo druhé kolo francouzských parlamentních voleb.
Jako políček Macronovi označila odhady výsledků voleb například agentura DPA. Prezidentova schopnost pokračovat v reformách druhé největší ekonomiky eurozóny by nyní závisela na tom, zda se mu podaří pro svůj legislativní program získat umírněné strany mimo jeho koalici. Naposledy byl na podporu jiného než vlastního politického tábora odkázán v letech 1988 až 1991 prezident François Mitterrand. Jako možný »koaliční« partner se Macronovi podle DPA nyní nabízejí pravostředoví Republikáni.
Vládu však nyní čeká částečná personální obměna. Ve volbách totiž neuspěly tři ministryně, které podle ústavního zvyku podají demisi. Jedná se o ministryni zdravotnictví Brigittu Bourguignonovou, ekologické tranzice Amélii de Montchalinovou a moře Justinu Beninovou. Dalších 12 členů vlády, a to včetně premiérky Borneové, naopak ve volbách získalo mandát.
Ve srovnání s prvním kolem, jež se konalo před týdnem, byla účast v dnešním druhém kole už v poledne o něco vyšší – podle ministerstva vnitra přišlo k urnám téměř 20 procent voličů. Bylo to asi o půl procenta více než minulou neděli a více než v tutéž dobu předchozích voleb roku 2017 – tehdy hlas odevzdalo něco přes 17 procent voličů.
Právo volit má 48 milionů lidí. Volební místnosti byly otevřené do 18.00, přičemž ve velkých městech včetně Paříže nebo Marseille až do 20.00. Francouzi rozhodují o tom, kdo obsadí 577 parlamentních křesel. V prvním kole se rozhodlo o pěti poslancích, takže dnes šlo o 572 mandátů.
(cik, čtk)