Má se na Kavčích horách vytvořit »stát ve státě« s vlastními pravidly?

Vládní novela zákona o České televizi a Českém rozhlasu, kterou začne v pátek projednávat Sněmovna, se snaží odklonit ČT od její reálné odpovědnosti vůči společnosti a tuto odpovědnost dále rozmělňovat. Pro iportaL24.cz to uvedl bývalý poslanec KSČM Jiří Valenta, který se mediální politikou a především otázkou televizních a rozhlasových rad v době svého působení ve Sněmovně podrobně zabýval.

Novela předpokládá, že členy rad ČT a ČRo budou vedle poslanců volit i senátoři. Zároveň počítá s tím, že počet členů Rady ČT se zvýší z 15 na 18, Rada ČRo by měla mít i nadále devět členů.

Další změna se týká organizací, které navrhují kandidáty na členy rad. Současná právní úprava stanoví, že návrhy mohou předkládat nejrůznější organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrh chce podle vlády zajistit větší reprezentativnost a věrohodnost navrhujících organizací tím, že stanoví časovou podmínku jejich existence minimálně deset let.

Novela také ruší kolektivní odvolatelnost rad. »Volit radní bude Poslanecká sněmovna a Senát a budou kladeny větší nároky na organizace, které mohou nominovat radní. Kandidáti budou potřebovat více praxe z oboru a Parlament už by neměl mít možnost odmítat výroční zprávu ČT a ČRo, takže nebude mít možnost rozpustit rady,« uvedl po schválení novely vládou Jiří Kučera ze správní rady Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Problematický je však podle něj bod, podle kterého Sněmovna volí 12 radních ČT a Senát šest. Na odvolání generálního ředitele by totiž stále stačilo jen deset radních volených Sněmovnou. Rady veřejnoprávních médií mimo jiné volí a odvolávají generálního ředitele nebo schvalují rozpočty a plány podniků.

Česká televize nemůže patřit vybrané kastě lidí

Valenta připomněl, že kontrolní činnost Radou ČT by měla efektivně probíhat po liniích hospodaření a činnosti, a to zejména z důvodu absence jiného druhu nezbytné společenské kontroly. »Je přece známo, že ani Nejvyšší kontrolní úřad nemůže do hospodaření ČT vstupovat, a mechanismy auditů, ať již externího či interních, jsou zcela formálního charakteru. Na Kavčích horách nelze vytvářet nový ‚stát ve státě‘ s vlastními pravidly, veřejnoprávní médium se musí chovat striktně dle zákona o ČT, a nikoliv po liniích klientelistických, či dokonce nepotistických vazeb. Vládou plánované zneprůhlednění odpovědnosti managementu ČT prostřednictvím paralýzy činnosti Rady ČT, formou fiktivního odpolitizování, směřuje ke snížení možnosti odvolání generálního ředitele radou,« uvedl.

Argumenty, že do výběru členů rady budou zapojeny rozličné společenské organizace a zmírní se tak politická volba, jsou podle Valenty zcela liché. »V konečném důsledku by přece nominanty opět volili poslanci a nově společně se senátory,« uvedl. Zapojení Senátu do volby členů rady považuje za zcela nevhodné. Rada ČT je doposud, nejen prostřednictvím schvalování výročních zpráv, odpovědna poslancům, a takto by to mělo podle Valenty i zůstat. Zcela bez logiky je podle něj to, že kdyby poslanci a senátoři členy rady do budoucna stále volili, tak by je nemohli ve své podstatě potom již nikdy odvolat. »Dotyční radní by si mohli po deset let dělat jen to, co se jim zlíbí, zejména když se současně navrhuje, že dokonce odpadne i obligatorní schvalování výročních zpráv Sněmovnou. Opět se tak musím vrátit k tomu, že se zde plánuje vytvoření jakéhosi ‚státu ve státě‘, který bude pod fiktivní kontrolou spřízněných,« dodal exposlanec.

Zároveň připomněl, že v tomto ohledu, si již dnes »ČT dělá, co chce, manipuluje veřejným míněním, nevyvažuje pluralitu názorů, a i za to pobírá generální ředitel plat a odměny vyšší než prezident republiky«. Není podle něj možné ještě více omezit efektivitu kontroly ČT, která hospodaří s ročním rozpočtem ve výši krajského města. »Česká televize nemůže patřit vybrané kastě lidí, navíc bez odpovídající společenské kontroly! Nemohu nevzpomenout na brutální odpor proti žádostem o zveřejnění platů klíčových zaměstnanců ČT, podle šéfa ČT ‚na to není naše společnost ještě připravena‘!« dodal Valenta.

Další krok k destrukci demokratických principů

Předlohu na dnešní tiskové konferenci kritizoval také poslanec Aleš Juchelka (ANO), který bude navrhovat její zamítnutí v prvním čtení. Novelu označil za paskvil. Navýšením počtu radních si podle něj chce koalice pohlídat to, aby, když má nyní většinu ve Sněmovně i v Senátu, mohla mít pod kontrolou volbu generálního ředitele ČT v příštím roce.

Zamítnutí novely považuje za nejlepší řešení také Valenta. Bývalému kolegovi Juchelkovi ale připomněl, že to byli právě poslanci ANO, kteří před několika lety chtěli zákon o ČT také novelizovat, a to ještě mnohem horším a hloupějším způsobem. »Navrhovali, aby členové rady byli voleni přímo vybranými společenskými organizacemi a politické strany, zastoupené ve Sněmovně, by si mohly své zástupce dosadit také, a to asi v počtu jedné třetiny členů rady,« připomněl Valenta.

Proti novele je i opoziční SPD. Podle poslance hnutí Jaroslava Foldyny novelou vláda usiluje o to, aby dostala pod svou kontrolu veřejnoprávní média. »Návrh nelze považovat za nic jiného než další krok k destrukci demokratických principů,« uvedl.

(jad)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy