Výsledky ministra práce Mariana Jurečky jsou tristní. Ministerstvo pod jeho vedením se doslova vozí po důchodcích, na jejichž úkor chce snižovat deficit rozpočtu a dluhy, které tato vláda nasekala, dělá absolutně protirodinnou politiku a přístup ke zdravotně postiženým občanům je doslova odpudivý. V rozhovoru pro iportaL24.cz to řekla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD). Ministr si od ní vysloužil známku »nedostatečně« bez možnosti reparátu a opakování ročníku.
Vláda provádí výrazné změny, které se týkají jak současných, tak i budoucích důchodců. Změny by měly podle ministra práce Mariana Jurečky vést ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti. Je podle vás důchodový systém v takovém stavu, že hrozí jeho neudržitelnost?
Obecně tomu tak není. Průběžný důchodový systém, kde se důchody vyplácejí převážně z aktuálně vybraných odvodů na důchodové pojištění, je ve standardním státě, který není postižen hlubokým rozkladem, ekonomickou krizí a masovou nezaměstnaností, udržitelný prakticky vždy. I proto, že v obdobích, kdy výdaje důchodového systému převažují nad jeho příjmy, lze výplatu penzí dofinancovat z jiných rozpočtových příjmů, hlavně daňových. V současné době činí výdaje na důchody cca třetinu výdajů státního rozpočtu, takže o tom, že by na ně nebyly peníze, nemůže být ani řeči. Navíc nejde o žádné milodary a bezdůvodné sociální dávky, ale o svého druhu výplatu pojistného plnění občanům, kteří si své důchody za desítky let poctivě odpravovali a takzvaně si na ně předplatili. A dle mého názoru jsou stát a společnost povinny jim ve stáří (popř. v invaliditě u invalidních důchodů a po ztrátě partnera či rodičů u pozůstalostních důchodů) zajistit důstojný život v podobě důstojných a zvyšujících se důchodů.
Hlavním krátkodobým problémem našeho důchodového systému a jeho současného negativního salda je vysoká inflace, kvůli které musely být opakovaně vypláceny mimořádné valorizace důchodů. Kdyby vláda v koordinaci s centrální bankou důsledně bojovala proti inflaci, byl by takzvaný důchodový účet v přebytku, jako v období do roku 2019, před epidemií koronaviru. Přičemž samozřejmě dalším důležitým předpokladem stability důchodového systému a důchodového účtu je nízká nezaměstnanost, respektive vysoký podíl plátců důchodového pojištění na produktivním práceschopném obyvatelstvu, který zajistí dostatečné příjmy důchodového systému prostřednictvím pojistných odvodů.
A v neposlední řadě jsou velice důležitým faktorem mzdy. Ty jsou u nás, nejen ve srovnání se západní Evropou, velice nízké. Platí jednoduchá rovnice – čím vyšší mzdy, tím vyšší výběr pojistného na důchodové pojištění bez nutnosti zvyšovat jeho sazby. Tohle všechno zároveň neznamená, že se nemáme snažit o dlouhodobou stabilizace a udržitelnost důchodového systému, respektive, že nemáme pracovat na jeho posilování. Právě naopak – stěžejní je provádět silnou prorodinnou politiku a činit opatření na podporu porodnosti v pracujících rodinách, což je klíčový pilíř programu SPD, a zajistit tak do budoucna dostatečný počet plátců důchodového pojištění.
Jsou tu ale také opatření, jejichž efekt může začít fungovat poměrně velmi rychle. Která to jsou?
Jednak je to reforma systému exekucí, hlavně zvýšení nezabavitelného minima ze mzdy a odstranění finančního a dalšího břemene zpravování exekučních srážek pro zaměstnavatele, což oboje brání standardnímu zaměstnávání osob v exekuci – a pak je také nutné výrazně motivovat, například odpuštěním daně z příjmu či razantnímindividuálním zvýšením důchodu ty občany, kteří chtějí dobrovolně pracovat i po dosažení věkové hranice pro vznik nároku na odchod do starobního důchodu. Mimochodem, to, že většina osob v exekucích pracuje mimo klasický trh práce, stojí stát na sociálních odvodech asi 12 miliard korun ročně.
Jedním z argumentů vlády je odchod do důchodu silných ročníků, tzv. Husákových dětí, za 12–15 let. Tyto silné ročníky mají také děti, je to vidět na problému s jejich umísťováním do školek a škol, za nějakou dobu budou v aktivním životě. Nejde tak trochu o lež ze strany vlády?
Jak už jsem naznačila, jde hlavně o manipulaci ze strany vlády a o to, že neříká celou pravdu a straší občany budoucími problémy důchodového systému, aby před nimi zdůvodnila hanebnost opatření, která nyní činí a plánuje učinit ohledně změn některých parametrů tohoto systému. Mám na mysli především zvyšování věku pro odchod do důchodu, snižování poměru důchodu k předchozím příjmům jejich příjemců při jejich výpočtu, snižování řádných valorizací, rušení mimořádných valorizací či zpřísnění podmínek pro nárok na odchod do předčasného starobního důchodu i zhoršení podmínek pobírání tohoto typu důchodu a snížení jeho poměru oproti předchozím pracovním příjmům ve srovnání se současným stavem.
Ústavní soud bude projednávat návrh na zrušení části vládní novely o zkrácení červnové valorizace penzí. Podnět podepsalo 71 poslanců opozičního hnutí ANO, vaše hnutí se chtělo k podnětu připojit. Mrzelo vás, že ANO konalo na vlastní pěst a vás ke spolupodpisu nepřizvalo?
Ano, mrzelo. A nikoli z důvodů stranické nebo osobní ješitnosti, ale hlavně proto, že ústavní stížnost podepřená dvěma poslaneckými kluby, a to nejen početně, ale i argumentačně, protože my bychom ke stížnosti hnutí ANO připojily i naše odborné a právní analýzy, proč byla vládní novela protiústavní, by měla vyšší váhu a vyšší šanci na úspěch.
Co vy osobně vládní novele vytýkáte? Jaké to bude mít podle vás dopady na důchodce?
Novele vytýkám její protiústavnost a asociálnost. Vláda o snížení červnových mimořádných valorizací rozhodla až dlouho poté, co byly jasně splněny a známy podmínky pro její závaznou výši dle zákona, čím vláda narušila zásadu legitimního očekávání adresátů příslušné právní normy, v tomto případě příjemců důchodů. Protiústavní bylo i zneužití stavu legislativní nouze a zkráceného legislativního jednání o této novela a několikeré porušení zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny při jeho projednávání.
Asociálnost novely spatřuji v tom, že mimořádná valorizace důchodů je nástroj na obranu důchodců před dopady inflace – hlavně těch nízkopříjmových. To bylo postupem Fialovy vlády pošlapáno a důchodce s průměrným důchodem tak jenom letos přišel tímto až o 7000 korun. A v následujících letech přijde ještě o mnohem více, protože základ jeho důchodu bude v důsledku vládního opatření zhruba o 1100 korun nižší, než měl být – a tudíž pro něj bude nižší i každá další valorizace důchodu.
Ke zmírnění propadu důchodového systému a snížení zadlužování má přispět i vládní novela, která již prošla úvodním kolem projednávání a mj. zavádí zpomalení řádných valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Co o těchto změnách soudíte?
Jsou pro mě nepřijatelné. Snížení řádné valorizace přispěje k propadu a zaostávání vývoje výše důchodů vůči průměrným mzdám, a tedy k jejich reálnému poklesu. A zpřísnění podmínek pro předčasné důchody prakticky znemožní tento nástroj využít širokým skupinám občanů, kteří celý život tvrdě a těžce pracovali, nejen lidem s vysokoškolským vzděláním. Uznávám, že předčasný důchod nesmí být vyšší a výhodnější než řádný důchod, ale to lze učinit jednou jednoduchou úpravou jeho výpočtu – a nikoli, jako to činí vláda, zavádět tři další zpřísňující podmínky – zkrácení doby, o kterou lze do předčasného důchodu odejít dříve než do řádného z 5 na 3 roky, prodloužení doby odvádění důchodového pojištění pro vznik nároku na předčasný důchod z 35 na 40 let a zákaz valorizace zásluhové složky důchodu osobám v předčasném starobním důchodu.
Já naopak navrhuji, abychom umožnili osobám v předčasném důchodu přivydělávat si ještě i v klasickém pojištěném zaměstnaneckém poměru, což dnes nelze, a to do výše 75 procent aktuální minimální mzdy měsíčně. Což by bylo pro všechny strany rozumné a výhodné řešení, a ještě by posílilo příjmy státního rozpočtu. Navíc je úplně nesmyslné nejprve legislativně upravovat podmínky pro předčasný důchod a až poté přijmout novelu zákona definující možnost dřívějšího odchodu do nekráceného starobního důchodu příslušníkům náročných profesí. Logické a přirozené by bylo opačné pořadí – tento vládní postup vyvolá jen chaos, dohady, přetíží pobočky České správy sociálního zabezpečení a možná povede následně i k různým správním a soudním sporům.
Novela obsahuje také nahrazení nynějších pravidel mimořádných valorizací penzí v podstatě dočasným příspěvkem. Jaký to bude mít na důchody dopad?
Zásadně negativní. Jednak bude tento dočasný příspěvek při jakékoli výši inflace vždy nižší, než by byla nynější klasická mimořádná valorizace. Ale hlavně povede k trvalému snížení důchodů a tempa jejich růstu, protože se – na rozdíl od mimořádné valorizace – nestane trvalou součástí důchodu. A klidně tak může i docházet k situacím, kdy na začátku ledna určitého roku, až bude tento dočasný příspěvek důchodcům odebrán, a proběhne řádná valorizace, bude celková výše jejich důchodu nižší, než předtím.
Jak se díváte na návrh, který mění věk odchodu do důchodu? Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Souhlasíte s tím?
Ne, jde o nesmyslné sociální inženýrství a nehumánní záležitost. Dobu pobírání důchodu nelze zprůměrovat a určit od stolu, to je až směšné a nedůstojné. A hlavně – věk odchodu do důchodu musí být stanoven jasně, pevně a pro každého předvídatelně, na úrovni 65 let. A to proto, že doba dožití ve zdraví, což je v této souvislosti mnohem podstatnější parametr než průměrná délka dožití, je už desítky let neměnný, na úrovni 62-63 let. Takže hranice 65 let je plně dostačující.
Jaký věk odchodu do důchodu prosazuje SPD?
Pro příslušníky náročných profesí 60 let, pro ostatní 65 let s možností odchodu do předčasného důchodu od 60 let a pro občany, kteří 45 let odváděli důchodové pojištění, ihned po splnění této doby.
Kabinet Petra Fialy schválil také novelu, která přináší změny státní podpory penzijního připojištění. Zvýší se práh pro čerpání státního příspěvku i maximální výše příspěvku a u nových smluv se prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Jak se na tento návrh díváte?
Tento návrh ničí třetí dobrovolný pilíř důchodového spoření a penzijního připojištění a je demotivující. Poškodí hlavně občany s nižšími příjmy, protože zvyšuje minimální hranici měsíční úložky pro nárok na státní podporu z 300 na 500 korun. My bychom naopak podpořili i úložky nižší než 300 korun měsíčně, abychom do tohoto systému přivedli nové lidi, hlavně mladé, nízkopříjmové pracující či rodiče s více dětmi, kteří jim spoří na důchod.
Souhlasíte s tím, že státní příspěvky již nebudou vypláceny střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod? Ministerstvo argumentuje tím, že smyslem podpory je motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl.
Ne, tito zodpovědní lidé si, dokud mohou, spoří na pozdější fázi svého stáří. To, co jim hodlá udělat vláda, je jednak velmi diskriminační opatření – a hlavně opatření, které může ohrozit stabilitu třetího důchodového pilíře a dluhopisového trhu, před čímž varuje Asociace penzijních fondů, protože zde reálně hrozí odchod stovek tisíc plátců z tohoto systému poté, až přijdou o státní podporu.
Novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii, takže lidé budou moci investovat i do rizikovějších produktů. Doporučili byste jim to?
Já jsem poslankyně, nikoli finanční poradkyně a agentka investičních a podobných společností. Ale vážně – tento produkt zavání tím, že byl doslova vylobbován vládním poradenským zázemím, které do velké míry tvoří manažeři a analytici velkých bank, jež mají zájem o vlastní profit skrze nástroje tohoto typu se státní podporou. Není zrovna košer, když vláda zavádí nový produkt s velkorysou daňovou podporou a jiné, standardní a zaběhlé ruší – viz. penzijní a stavební spoření a omezení jejich podpory. Cui bono? Ptám se…
Vláda slibovala výrazné zvýhodnění pracujících důchodců. Zdá se, že k ničemu takovému nedojde. Co o tom soudíte?
V debatách o tzv. důchodové reformě zazněl záměr, že by vláda chtěla těmto občanům odpustit platbu zaměstnanecké části sociálního pojištění. Ale žádný takový legislativní návrh zatím není na stole. Ale i kdyby byl, je to marginální opatření, které k dobrovolnému prodloužení doby pracovního uplatnění důchodců v masovém měřítku rozhodně nepovede. My bychom preferovali odpustit těmto lidem celou daň z příjmu a individuálně jim zvyšovat výměru důchodu, citelným způsobem, například za každý měsíc takovéto práce navíc po dosažení důchodového věku.
Od příštího roku by se měl podle rozhodnutí vlády navýšit rodičovský příspěvek o 50 tisíc korun. Je to podle vás dostatečné?
Vládní návrh je doslova hanebný. Nejenže rodičovský příspěvek zvyšuje pouze o 50 000 korun, což ani zdaleka nepokrývá růst inflace od posledního zvýšení tohoto příspěvku v roce 2020. Já navrhuji zvýšení o 100 000 korun. Vláda ale hlavně přiznává toto zvýšení pouze u rodičovského příspěvku pro rodiny s dětmi narozenými po 1. lednu roku 2024. To je nepřijatelná a asociální diskriminace rodin jen na základě data narození dítěte. Stejně tak nepřijatelné je i zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku ze 4 na 3 roky. V době, kdy absolutně nemáme dostatek kapacit v předškolních zařízeních, kdy pobyt dítěte ve školce lze mnohdy zajistit jen za cenu vysokých nákladů a kdy vláda současně ruší školkovné – tedy daňovou slevu na náklady pobytu dítěte ve školce, jeslích nebo dětské skupině. Na tomto příkladu lze jasně demonstrovat, jak se Fialova vláda nepěkně a naprosto asociálně vybarvila do hrozivých a doslova strašidelných odstínů.
Jak byste zhodnotila dosavadní působení Mariana Jurečky v křesle ministra práce a sociálních věcí?
Za každého mluví výsledky – a zde jsou tristní. Ministerstvo a jeho ministr se doslova vozí po důchodcích, na jejichž úkor chce snižovat deficit rozpočtu a dluhy, které tato vláda nasekala, přes halasné proklamace dělá absolutně protirodinnou politiku, kdy mimo jiné nezabránil zrušení a omezení prorodinných daňových slev v tzv. Stanjurově konsolidačním balíčku.
Ministerstvem řízený Úřad práce a Česká správa sociálního zabezpečení nestíhají vyřizovat žádosti klientů v zákonné lhůtě a potýkají se s nedostatkem personálu, přičemž ten zbývající nedokáží adekvátně zaplatit.
A doslova odpudivý je přístup ke zdravotně postiženým občanům, kterým nebyl již téměř osm let zvýšen příspěvek na péči v prvním a druhém stupni závislosti, přičemž inflace a ceny nezbytných sociálních a pečovatelských služeb pro tyto občany rostou raketově. Mnoho těchto osob si žádné služby asistenta už ani nemůže dovolit, neboť příspěvek na péči pro dospělou osobu nezvládající tři až čtyři základní životní potřeby činí 880 korun!!!
Sama navrhuji zvýšení těchto příspěvků od počátku tohoto volebního období, kdy jsem předložila příslušný návrh zákona. Ale vládní poslanci blokují jeho projednání. A ministr Jurečka není ochoten či schopen předložit vlastní návrh, přestože to sliboval. Čili jeho působení, když je ten konec školního roku, hodnotím známkou »nedostatečně« – ovšem bez možnosti reparátu a opakování ročníku.
Jana Dubničková