Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun. Je to o 6,5 miliardy méně, než předpokládala schválená verze a o 72 miliard menší deficit než v roce 2022. Výsledky loňského hospodaření státu dnes oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle opozice je oznámený deficit výsledkem účetních operací a triků. Jde podle ní o nejhorší nekrizový výsledek hospodaření státu.
Pro rok 2023 byl naplánován státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun. »Splnili jsme náš závazek, dokonce o 6,5 miliard korun jsme byli lepší než schválila Poslanecká sněmovna na konci listopadu 2022,« uvedl Stanjura. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 360,4 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v roce 2020 pak 367,4 miliardy korun. Předtím nikdy nepřekročil dvousetmiliardovou hranici.
»Je to nejhorší nekrizový výsledek v historii naší země, není žádný covid, žádná energetická krize,« reagovala na zveřejněná čísla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). »Kdybychom tam započetli všechny účetní triky, které ministr financí udělal, tak by ten výsledek byl 342,5 miliardy,« dodala. Konkrétně uvedla mimorozpočtovou půjčku, která byla poskytnuta do Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 18 miliard a není součástí rozpočtu. Dalších 20 miliard tvoří podle ní nezapočítaná mimořádná valorizace penzí, o které bude příští týden rozhodovat Ústavní soud. »Nikde není napsáno, že to vláda má v kapse a že u Ústavního soudu vyhraje,« uvedla bývalá ministryně. No a zbylých 16 miliard navíc vytáhla podle ní vláda jako mimořádnou dividendu z ČEZu na úkor budoucího potenciálu firmy. »Takže ten výsledek pro mě je 342,5 miliardy, vůbec to není to číslo, které si takto marketingově ministr vylepšil,« dodala Schillerová.
Kritizovala také plnění rozpočtu daní z přidané hodnoty, které bylo oproti plánu na 95,6 procentech, což je nejhorší výsledek za 11 let. »Je to jasný výsledek toho, že vláda rezignovala na boj s šedou ekonomikou,« uvedla na tiskové konferenci hnutí.
Vláda si pomohla účetními operacemi a triky
Důvod k oslavě nevidí ani bývalá předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). »Možná, že vládní strany to považují za velký úspěch, já vzhledem k tomu, že se jednalo o rok, který byl bez nějakých velkých krizí, tak si nemyslím, že ten výsledek je určen k nějaké oslavě. Je evidentní, že vláda si pomohla různými účetními operacemi a triky,« řekla pro iportaL24.cz. Připomněla dvacet miliard nevyplacené valorizace důchodcům, či půjčky, které šly mimo rozpočet. »Chápu, že vláda si chtěla zaznamenat úspěch, takže různými operacemi v podstatě ten rozpočet dodržela, ale kdybychom se podívali na ta čísla, tak tam žádný důvod k oslavám není, protože tam jsou různé účetní operace, kterými si k tomu výsledku dopomohla,« dodala Vostrá.
O účetních tricích mluvil také předseda spolku Nespokojení Jiří Paroubek. »Tyto triky v podstatě vládu zachránily před diskvalifikačním schodkem rozpočtu, ale i tak je ten schodek ostudně vysoký, nikdy v nekrizovém roce takhle vysoký schodek nebyl« řekl Paroubek pro iportaL24.cz.
Podobně jako další poukázal na nevyplacenou valorizaci důchodcům, mimořádné příjmy z Evropské unie, mimorozpočtové půjčky či obří dividendu z ČEZu, který podle něj vláda »vybrabčila«. »Je to také vyjídání prostředků do budoucna, protože jde o firmu, která by měla nést podstatnou část financování programu jaderné energetiky,« uvedl bývalý premiér.
Není důvod k jásání
»Rozhodně je dobře, že ten schodek není vyšší, než byl naplánován, ale jedná se o čtvrtý nejvyšší schodek v historii České republiky, takže jásat z toho úplně nemůžeme,« uvedl místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Také on poukázal na to, že rozpočet zachránila rekordní dividenda z ČEZu, která ale na druhé straně bude podniku chybět na investice. »Ukázalo se, že udržení plánovaného schodku zachránilo vypumpovaní obří dividendy ČEZ ve výši 54 miliard korun. Také se potvrdilo, že zvolená konstrukce mimořádné daně byla chybná, jak jsme upozorňovali. U bank se vybralo z plánovaných cca 30 miliard pouhých 700 milionů korun,« uvedl Hrnčíř.
Tempo snižování deficitu o jedno procento HDP, tedy cca o 70 miliard ročně Hrnčíř považuje za rozumné, zároveň ale poukázal na to, že pro letošní rok je schválený deficit nižší jen o 30 miliard. »Je potřeba, aby ten deficit klesal každý rok,« upozornil Hrnčíř.
Příjmy vylepšily peníze z Evropské unie
Celkové příjmy rozpočtu dosáhly 1,914 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,8 procenta. Výdaje byly 2,203 bilionu korun, proti roku 2022 vzrostly o 11 procent. Obě strany rozpočtu skončily na nižší než plánované úrovni. Podle zákona o státním rozpočtu měly být příjmy 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun.
Meziročnímu zlepšení příjmové strany rozpočtu přispěly příjmy z Evropské unie, které se proti roku 2022 zvýšily o 56,8 miliardy korun, a dividenda společnosti ČEZ, která byla meziročně o 30 miliard korun vyšší. Rostly i daňové příjmy, když nejvýraznější meziroční nárůst zaznamenala daň z příjmu právnických osob. Její inkaso se zvýšilo o 33,1 procenta na 201,7 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 20,4 procenta na 148,8 miliardy korun. Z DPH státní rozpočet získal 365,1 miliardy korun, meziročně o 5,8 procenta víc. O 3,4 procenta se naopak snížil výnos spotřební daně, celoročně činil 148,2 miliardy korun. Podle Stanjury je to zejména kvůli změně preferencí spotřebitelů tabákových výrobků.
Nejvíce peněz šlo na důchody
Na výdajové straně rozpočtu byl objemově největší nárůst u výdajů na důchody, které se zvýšily o 97,1 miliardy korun na 685,2 miliardy korun. Saldo činilo 73 miliard korun. »V průběžném systému jsme vybrali o 73 miliard méně, než jsme vydali na výplatu všech druhů penzí. Proti roku 2022 je to zhoršení o více než 52 miliard korun a tato čísla jasně ukazují, že je potřeba reformovat,« uvedl Stanjura.
Nejdynamičtěji rostly neinvestiční transfery podnikatelům, které se meziročně zvýšily o 54,6 procenta na 137,8 miliardy korun. Ovlivnily to zejména příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Investice vzrostly o 13,6 procenta na 211,4 miliardy korun.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 360,4 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v roce 2020 pak 367,4 miliardy korun. Předtím nikdy nepřekročil dvousetmiliardovou hranici.
Na letošní rok Sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 252 miliardy korun.
(jad)