Osmdesát let od vypálení Lidic. Událost, kterou si je třeba připomínat a po celý dnešní den tomu tak bylo, je a ještě i bude. Tuto černou skvrnu v československých dějinách připomněli i režiséři v několika snímcích. Možná, že o existenci některých jste neměli ani potuchy. Navazujeme tak na podobné putování po filmových zpracováních atentátu na Heydricha, které jsme vám nabídli zde.
Lidice (2011)
Zatímco o atentátu na Heydricha byl nejznámějším filmem ten nejstarší, tady to platí naopak. Český film z roku 2011 byl natočen podle scénáře Zdeňka Mahlera na náměty jeho knihy Nokturno v roce 2010. O rok později se dočkal premiéry – a veleúspěšné. Koneckonců ho můžete vidět zítra na dvojce od 20.30 hodin. Září v něm Karel Roden, Zuzana Bydžovská nebo Zuzana Fialová, ale také řada polských herců. A jedna zajímavost – režie byla původně svěřena Alice Nellis, ale protože onemocněla boreliózou, nahradil ji Petr Nikolaev.
Noc delší než den (2002)
Unikátní rekonstrukce prostřednictvím vzpomínek přeživších byla ve stejném roce natočena v produkci TV Nova a autorem nápadu byla někdejší ředitelka Památníku Lidice Marie Těluilová. Scénárista Stanislav Motl ve své knize Ozvěny lidické noci označil snímek za syrový, o to však silnější a působivější. Bez jediného slova komentáře…
Druhý život Lidic (2002)
Snímek režiséra Pavla Štingla z roku 2002 je založen na proplétání osudů obyčejných lidí, kterých se události června roku 1942 osobně dotkly. Nesměřuje ani tak k politickým a společenským souvislostem, jako spíše ke konkrétnímu životu konkrétních postav z tragédie našich národních dějin.
Tichá ves (1943)
Britská verze na motivy osudů české vsi vznikla jen několik týdnů po vypálení Lidic. Děj snímku je záměrně zasazen do malé hornické vísky Cwmgiedd v jižním Walesu. Režisér Humphrey Jennigs autenticitu filmu posílil obsazením vesničanů mluvících rodným dialektem. Cílem nebylo ukázat jen to, co se stalo ve středu Evropy pod vlivem nacistické zvůle, ale přesvědčit britské obyvatelstvo, že se ho válka dotýká osobně, ačkoli se odehrávala za kanálem La Manche.
Sokolovo (1974)
Film režiséra Otakara Vávry je druhým dílem trilogie, která spolu s filmy Dny zrady a Osvobození Prahy tvoří rekonstrukci událostí, jež provázely Československo od přijetí Mnichovského diktátu až po osvobození v roce 1945 Rudou armádou. Vypálení Lidic hraje ve filmu, kde se vedle československých herců představují i ti sovětští, významnou roli.
Lidice – paprsek do tmy (2013)
O obnovu Lidic se ve velkém zasadili horníci z britského Stoke-on-Trent a jejich iniciativa Lidice Shall Live. Britský krátkometrážní snímek byl natočen jako pocta nejen obětem a přeživším hrůzného činu, ale také Siru Barnettu Strossovi a jeho spolupracovníkům ze Severního Staffordshiru. Právě ti nedovolili Lidicím zemřít.
Balada o růži (1971)
Život Lidic v sedmdesátých letech se prolíná do vzpomínek paní Hroníkové, lidické ženy v krátkém dokumentu z roku 1971 režiséra Vlastimila Doležala. V Baladě o růži nechybějí archivní záběry z vyhlazení středočeské vesnice ani snímky ze života poválečných Lidic. Takže když se k některému z představených snímků dostanete, neváhejte je zhlédnout. Každý zapadá do mozaiky osudů Lidic…
Marcela Špičková
FOTO – csfd.cz a archiv
Hezký text, paní Špičková!