Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2022 dnes absolvovala ve Sněmovně druhé kolo projednávání. Poslanci v něm předložili desítky pozměňovacích návrhů. Koaliční politici vznesli návrhy, které počítají se zvýšením výdajů a tím i jeho schodku. Schválený schodek by se tak mohl proti původnímu návrhu vlády zvýšit o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. Vláda původně navrhla zvýšení schodku z 280 na 330 miliard korun.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce zvýšení výdajů o sedm miliard na sociální věci. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) a poslanec STAN Tomáš Müller chtějí na řešení nárůstu cen energií přidat celkem 38 miliard korun.
Celkové výdaje státního rozpočtu už podle původního vládního návrhu, který vláda předložila poslancům, měly překročit dva biliony korun. Vláda navrhla zvýšit výdaje o 115 miliard, pokud by prošly oba uvedené pozměňovací návrhy, představoval by nárůst výdajů 160 miliard a celkové výdaje by vzrostly na 2,168 bilionu korun.
Lhůtu pro projednání novely mezi 2. a 3. čtením poslanci zkrátili na sedm dní. Závěrečné čtení by se tak mohlo uskutečnit již v příštím týdnu.
Dnešní debatu Sněmovny o navýšení příjmů, výdajů i schodku letošního schváleného státního rozpočtu provázela, stejně jako při jeho projednávání v prvním čtení, kritika z řad opozičních poslanců.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v úvodu schůze zopakoval, že vláda přichází s novelou rozpočtu kvůli pokračujícímu konfliktu na Ukrajině, růstu životních nákladů, který vyvolala inflace i dražší energie, energetické krizi a také navýšení příjmové strany rozpočtu.
Předsedkyně klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že drtivá většina nových výdajů rozpočtu nesouvisí s dopady války. Stanjura podle ní pouze dorovnává výdaje, které dříve podcenil.
Schillerová obvinila vládu z bezprecedentní arogance. Současná pětikoalice podle ní stále ještě netuší, jak hospodárně nakládat s veřejnými financemi. »Důvěra podnikatelů je v rámci konjunkturálních průzkumů pod svým dlouhodobým průměrem. Důvěra spotřebitelů je na svém historicky nejnižším bodě. Pesimismus spotřebitelů je extrémní. Téměř třetina domácností uvádí, že již dnes sotva vyjde se svými finančními prostředky,« prohlásila s tím, že pozměňovací návrhy z dílny hnutí ANO by měly pomoci tuto situaci vyřešit.
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že s novelou rozpočtu pokračuje zadlužování státu. »Česká republika je nyní státem, jehož veřejný dluh roste nejrychleji ze všech členských zemí Evropské unie,« uvedl. Stejně jako Schillerová obvinil vládu z toho, že rezignovala na úspory.
Stanjura v reakci na výtky ohledně absence úspor zdůraznil, že takové změny, které by ušetřily víc než 100 miliard korun a snížily strukturální schodek, jsou politicky neprůchodné. Celkové výdaje rozpočtu navyšuje vláda o 115 miliard korun. Například sociální výdaje chce posílit o 29 miliard korun a výdaje na obsluhu státního dluhu o čtyři miliardy korun.
Hradu odebrat 30 milionů, prezident nepracuje, tvrdí koalice
Druhé čtení zákonů slouží k předkládání pozměňovacích návrhů. K novele rozpočtu vystoupilo se svými návrhy 22 členů dolní komory.
Poslanci navrhli přesuny uvnitř rozpočtu zhruba za 65 miliard korun. Především opoziční poslanci chtějí přidávat peníze například na školství nebo na kulturu. Peníze chtějí brát kromě jiného z vládní rozpočtové rezervy.
Skupina koaličních poslanců v čele s lidovcem Šimonem Hellerem chce odebrat prezidentské kanceláři 30 milionů korun na lesní hospodářství kvůli pravomocnému odsouzení ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka v souvislosti s ovlivňováním jedné ze zakázek v Lánské oboře. Balák byl pravomocně odsouzen k tříletému vězení. Prezident Miloš Zeman mu udělil milost, Balák ve funkci zůstal. Peníze by měly jít podle návrhu na protidrogovou politiku a na podporu mládežnických spolků.
Heller uvedl, že návrh má vedle praktické roviny i rovinu symbolickou. Prezident podle něho nepracuje, nejezdí na zahraniční návštěvy, nepřijímá návštěvy a »svoji práci dělá možná na 15 procent«. »Jeho okolí zneužívá tento stav a ve velkém utrácí za nic,« řekl.
Stanjura vyzývá k úsporám, Jurečka chce přidat
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předložil pozměňovací návrh, který zvyšuje letošní schodek státního rozpočtu o dalších sedm miliard. Celá částka má jít do kapitoly jeho ministerstva.
»Pokud chceme dovybavit do konce roku všechny mandatorní výdaje, které máme v rámci nároku na vyplacení nemocenského, důchodů, na výplatu všech dávek sociální podpory, víme, že nám část prostředků chybí. Pozměňovací návrh doplňuje do naší kapitoly částku tak, abychom byli schopni vyplatit vše, jak máme,« řekl Jurečka novinářům. Poznamenal také, že z kapitoly jeho úřadu sanovala vláda v minulých měsících jiné výdaje, nyní tak změnou peníze do rozpočtu ministerstva práce vrátí.
Na dávky nemocenského pojištění má jít podle pozměňovacího návrhu o 2,3 miliardy korun navíc kvůli vyšší nemocnosti související s dopady epidemie covidu-19. Dávky pomoci v hmotné nouzi navrhuje navýšit o 1465 milionů Kč kvůli vysokému čerpání mimořádné humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny. O 900 milionů korun se má navýšit částka na příspěvky na péči, které dostávají lidé s tělesným postižením.
»Kvůli negativním dopadům války na Ukrajině a energetické krize na zaměstnanost se s ohledem na současný a predikovaný vývoj čerpání navrhuje navýšit výdaje na podpory v nezaměstnanosti o 900 milionů Kč,« vysvětlil Jurečka.
Dávky sociální podpory a pěstounské péče navrhl ministr posílit o 535 milionů korun v souvislosti s navýšením normativů pro výpočet příspěvku na bydlení od října. O půl miliardy korun má vzrůst částka, kterou má ministerstvo na výplatu důchodů. Výdaje na dávky lidem se zdravotním postižením chce zvýšit o 400 milionů korun.
Opoziční pozměňováky mají malou šanci na úspěch
O všech pozměňovacích návrzích nyní budou jednat sněmovní výbory, s konečnou platností o nich rozhodne Sněmovna ve třetím čtení. Je však jen málo pravděpodobné, že opozici některý z návrhů projde.Stanjura připomněl svá dřívější slova, že podpoří rozumné pozměňovací návrhy, které povedou k úsporám. Podotkl však, že žádné takové zatím nenašel, protože opoziční návrhy vedou pouze k navýšení deficitu.
O úspěchu opozičních pozměňováků pochybuje také bývalá předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). »Musím říct, že z mé dlouholeté praxe velmi pochybuji, že projde jakýkoliv pozměňovací návrh, který půjde z řad opozičních stran,« řekla před časem pro iportaL24.cz.
Vládní novela letošního státního rozpočtu zvyšuje schodek z 280 miliard na 330 miliard korun.
Stanjura připomněl, že novelu Sněmovna projednává jako změnu běžného zákona, a nikoli standardně jako státní rozpočet, kdy musí být pozměňovací návrhy vybilancované. Opět uvedl, že pokud by Sněmovna jednala o změně jednacího řádu, navrhoval by, aby se i projednávání novel schválených rozpočtů odehrávalo ve stejném režimu jako projednávání státních rozpočtů. Poukázal na to, že dokud nebudou přijaty všechny pozměňovací návrhy ve třetím čtení, není pak v případě novelizace jasné, jaký bude schodek rozpočtu.
Stanjura by měl podle Schillerové rezignovat
Před zahájením včerejšího jednání Sněmovny se Schillerová na tiskové konferenci vyjádřila také k návrhu rozpočtu na příští rok, který v pondělí přijala vláda. Jeho přípravu přirovnala k situaci, jako když pejsek s kočičkou vaří dort. »Je to absolutní projev nekompetentnosti ministra financí, který by měl okamžitě rezignovat,« uvedla bývala šéfka státní kasy. Stanjura podle ní již několikrát dokázal, že »státní rozpočet je pro něho jenom cár papíru«.
Návrh podle Schillerové obsahuje nepodložené příjmy 150 miliard korun. Ministr financí se podle Schillerové při sestavování návrhu nedržel rozpočtových pravidel, když započítal příjmy i výdaje, pro které vláda zatím nepřipravila legislativní podklad. »Virtuálních 150 miliard Kč příjmů by se mělo připočíst ke schodku, vláda není schopna dodržet své sliby, v rozpočtu není ani náznak strukturálních reforem,« uvedla Schillerová.
Návrh rozpočtu pro příští rok do Sněmovny zatím vláda neposlala, učinit tak musí do pátku. Počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard, výdajové o 204 miliard korun.
(jad)