I když do lázní v České republice loni přijelo víc než 842 tisíc hostů a celkový počet návštěvníků se tak přiblížil předcovidovým číslům, zahraničních klientů nebylo ani 300 tisíc. Pro tuzemské lázně a města i obce, které jsou s nimi spojené, znamená výpadek bonitních hostů z ciziny ekonomické ztráty a nutnost změny přístupu. Hledají se cesty, jak odvětví a s ním související cestovní ruch restartovat.
Do tuzemských lázní ze zahraničních hostů loni přijelo nejvíc Němců (200 870), Slováků (12 444) a Ukrajinců (6747). Kvůli covidové pandemii v posledních letech vypadli hosté z Asie, kvůli válce na Ukrajině klienti z Ruska. Naopak přijelo víc rezidentů, což mimo jiné souviselo s podporou ve formě lázeňských voucherů. »Aktuálně se lázeňství nachází na pomyslném rozcestníku, kdy musí řešit, co dál v budoucnosti. Z pohledu cestovního ruchu se v kontextu s náhradou rusky hovořících hostů nabízí zaměření na země Zálivu a/nebo Izraele. Také posílení pozic na tzv. sekundárních trzích jako je Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán, tedy v zemích s pravidelným leteckým spojením s ČR, bonitní klientelou a historicky tradiční oblibou našeho lázeňství. Řešíme také marketingovou podporu oboru, a to nejen formou čerstvě spuštěné zahraniční on-line kampaně Nečekané tradice, ale také formou informování o nových wellness a wellbeing produktech pro příhraniční klienty a domácí trh aj. Co se týče obyvatel ČR, velký potenciál pro lázně má aktivní finančně zajištěná věková kategorie 35+ a fakt, že lázně jsou skvělým místem pro aktivní letní i zimní dovolenou celé rodiny,« říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget.
V kontextu s lázněmi lidé v roce 2022 nejvíc jezdili do Karlovarského kraje (545 594 hostů) a také do kraje Zlínského (52 017 klientů) a Olomouckého (47 639 návštěvníků). Karlovy Vary si zásadní význam lázeňství pro město i region velmi uvědomují, aktuálně je – stejně jako ostatní lázeňská města a obce v ČR – trápí zejména nedostatek prostředků na finančně náročnou správu přírodních léčivých zdrojů a lázeňské infrastruktury a chybějící systematická podpora odvětví cestovního ruchu a lázeňství.
»Sektor lázeňství si v posledních letech prochází opravdu krizovými okamžiky. Vzhledem k tomu, že provozovatelé lázeňských míst a lázeňská zařízení jsou spojenými nádobami, dopadají problémy provozovatelů lázeňských zařízení i do chodu jednotlivých lázeňských míst. Po covidu, rusko-ukrajinské krizi a nyní i počínající ekonomické krizi se lázeňství a cestovní ruch potřebují už opravdu odrazit ode dna a je nutné, aby se všechny orgány státní správy a samosprávy spojily a vytvořily takové podmínky, které by aktivně pomáhaly rozjezdu lázeňské péče,« říká předsedkyně Sdružení lázeňských míst a primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová.
Podle Pfeffer Ferklové je třeba lázně vnímat jako součást prevence a tato oblast by měla být v budoucnosti výrazněji podpořena. Velkou příležitostí pro modernizaci a celkový posun tuzemského lázeňství je projekt Centra lázeňského výzkumu, který chystá Institut lázeňství a balneologie v Karlovarském kraji v rámci podpory strukturálně postižených regionů. Se zvýšením zájmu pomáhá také fakt, že je evropská lázeňská léčba od roku 2021 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO, lázeňský trojúhelník Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně je součástí mezinárodního zápisu Slavná lázeňská města Evropy spolu s dalšími osmi evropskými lázněmi. To vše se děje s cílem »znovuzrodit« zájem o tento sektor, o což usilují i provozovatelé lázní. V ČR aktuálně existuje 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, která čítá 25 tisíc lůžek, 11 tisíc zaměstnanců a znamená víc než 5 mil. ošetřovacích dní/ročně.
»Pandemie covidu-19 znamenala velmi prudký pokles zahraniční klientely. Dobrou zprávou pro lázeňská zařízení ale je, že se domácí samoplátci a pojištěnci aktuálně dostávají na předcovidovou úroveň, nicméně u samoplátců se objevuje tendence pobyty zkracovat. Nově však evidujeme velký zájem o krátké odpočinkové pobyty na dvě až tři noci. Od těchto trendů se bude odvíjet vývoj lázeňství v budoucnosti, intenzivně se přitom v současné době musíme zabývat cenovou a provozní udržitelností. Inflace a nastupující recese totiž zásadně zvýšila náklady na provoz, snažíme se však o to, aby se to na cenách pro koncového zákazníka tolik neprojevilo. Aktuálním tématem je pro nás zejména tzv. poplatek z pobytu, jeho výběr a především využití. Usilujeme o to, aby se v legislativě ukotvil povinný účel užití těchto prostředků samosprávami na údržbu a rozvoj lázeňské infrastruktury, a aby byl při jejich výběru, respektive stanovení sazby, zohledněn zdravotní důvod pobytu léčených pacientů, a aby bylo postavení lázeňských pacientů rovné s ostatními pacienty v lázeňském místě,« říká prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha. Podle Bláhy se dá také očekávat, že se do lázeňské péče v ČR v budoucnosti zapojí víc cizinců. To pomůže vyřešit aktuální nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, s kterým se lázně potýkají. Přes všechny problémy se tuzemské lázeňství průběžně modernizuje, digitalizuje a v léčbě se začínají stále víc využívat nové metody léčby například s pomocí virtuální reality. Nejen o tom, ale o lázeňství v ČR jako takovém, bude další díl CzechTourism Podcastu, který chce Česká centrála cestovního ruchu zveřejnit ještě v červnu.
(zmk)