Ozbrojené síly Ukrajiny (AFU) utrpěly během týdne v důsledku ruských úderů velké ztráty na živé síle a technice. Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov připustil, že situace na kontaktní linii se pro Kyjev stala »poměrně obtížnou«. Americká Sněmovna reprezentantů mezitím schválila návrh zákona o pomoci Izraeli, který se nezmiňuje o podpoře Ukrajiny, jak na tom trval Bílý dům. Ukrajinská vláda a parlament označily oslabenou pozornost věnovanou potřebám Kyjeva za »velmi negativní signál« a začaly připravovat plán B pro případ, že by financování ze strany Západu bylo omezeno.
Ruské ozbrojené síly provedly mezi 28. říjnem a 3. listopadem 15 skupinových úderů vysoce přesnými zbraněmi a bezpilotními letouny, jejichž výsledkem bylo zničení ukrajinských leteckých hangárů, výrobních závodů pro bezpilotní letouny a čluny bez posádky a skupin zahraničních instruktorů a žoldáků, uvedlo ruské ministerstvo obrany.
V průběhu týdne ruské jednotky odrazily 38 útoků ukrajinských ozbrojených sil na doněckém, záporožském, krasnolimanském a jihodoněckém směru. Na kupjanském směru bylo odraženo 24 protiútoků AFU a byly obsazeny výhodnější linie a pozice. Na chersonském směru byly zmařeny pokusy nepřátelských jednotek vylodit se a získat opěrné body na levém břehu Dněpru.
Celkové ztráty AFU za týden přesáhly 5,43 tisíce vojáků. Dobrovolně se vzdalo 28 ukrajinských vojáků. Bylo zničeno přes 80 obrněných vozidel, včetně 28 tanků, a přes 70 kusů polního dělostřelectva. Ruské stíhací letectvo sestřelilo 10 ukrajinských letadel a vrtulník Mi-8.
Patová situace
Situace na linii dotyku je pro Kyjev »poměrně obtížná«, »jsou zapotřebí nové přístupy«, uvedl tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. V rozhovoru pro Rádio Svoboda souhlasil se slovy vrchního velitele AFU generála Valerije Zalužného, že ukrajinské jednotky nebudou schopny dosáhnout průlomu na frontě a že konflikt kolem Ukrajiny se dostal do patové situace. »Myslím, že Zalužnyj má pravdu,« řekl Danilov.
Jako jednu z příčin uvedl zpoždění v dodávkách západní vojenské pomoci. Podle jeho názoru se tak stalo zejména s letouny F-16, o které Kyjev žádá USA od jara 2022.
EU počítala s porážkou Ruska
Kalkulace vedoucích představitelů EU o porážce Ruska v konfliktu s Ukrajinou a změně vedení v Moskvě jsou neopodstatněné, jejich strategie »zcela selhala«, prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán, který vystoupil na summitu Organizace turkických států v Astaně.
Vedoucí představitelé EU si podle něj myslí, že Ukrajina zvítězí a Rusko prohraje, načež se změní vedení Ruska a oni budou jednat již s novým vedením Ruska. »To je neúspěšný plán,« řekl Orbán. Přesto je podle něj EU stále odhodlána pokračovat v rozdmýchávání konfliktu na Ukrajině penězi a zbraněmi.
Podle Orbána Evropa také potřebuje pro Ukrajinu plán B, který zahrnuje příměří a mírové rozhovory a také »vybudování nové evropské bezpečnostní architektury, která bude přijatelná jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu«.
Pomoc Izraeli bez Ukrajiny
Členové americké Sněmovny reprezentantů v drtivé většině podpořili návrh zákona navržený republikány na poskytnutí pomoci Izraeli ve výši 14,3 miliardy dolarů, v němž chybí podpora Ukrajiny. Pro návrh zákona se vyslovilo 226 členů Sněmovny reprezentantů, 196 hlasovalo proti. Po schválení v dolní komoře Kongresu musí návrh zákona postoupit do amerického Senátu.
Již dříve předseda demokratické většiny v horní komoře Kongresu Chuck Schumer prohlásil, že Senát se »hluboce chybným návrhem« republikánů zabývat nebude. Úřad pro řízení a rozpočet Bílého domu zase varoval, že prezident USA Joe Biden bude návrh zákona vetovat, pokud bude v současné podobě schválen v obou komorách Kongresu.
Bývalý prezident USA Donald Trump uvedl, že všichni přestali mluvit o Ukrajině, protože se tam věci nevyvíjejí dobře. »Nikdo nemluví o Afghánistánu. Všimli jste si, že se už moc nemluví ani o Ukrajině, protože se tam věci nevyvíjejí dobře,« řekl, když hovořil ke svým příznivcům ve státě Texas.
Trump také zdůraznil, že kdyby byl americkým prezidentem on, konfliktu na Ukrajině by se dalo předejít.
Miliony místo miliard
Americká administrativa posílá Ukrajině další balík vojenské pomoci ve výši 125 milionů dolarů, který bude obsahovat munici pro protiletadlové raketové a protitankové systémy ve skladech Pentagonu, uvedl americký ministr zahraničí Anthony Blinken. Podle něj je dalších 300 milionů dolarů pomoci zasíláno v rámci Iniciativy na podporu bezpečnosti Ukrajiny, která spočívá v tom, že americké ministerstvo obrany uzavírá smlouvy s výrobci, nikoliv poskytuje vybavení a finanční prostředky přímo ze svých zásob.
Dříve Bílý dům požadoval od Kongresu 61,3 miliardy dolarů, aby »reagoval na situaci na Ukrajině a související náklady«.
Plán B
Ukrajinské úřady vypracovaly plán B pro případ, že Kyjev přestane dostávat pomoc od západních zemí, ale jsou přesvědčeny, že partneři ji budou nadále poskytovat, uvedl šéf finančního výboru Nejvyšší rady Daniil Getmantsev. »Možná bude pomoc podléhat určitým podmínkám ohledně kontroly peněz, které dostáváme. Možná ta pomoc bude v jiném objemu, ale určitě tam bude. Pracujeme na tom,« řekl ve vysílání televizního kanálu »Rada«.
Zároveň připustil, že »situace je po finanční stránce poměrně složitá«, protože neexistují žádné záruky, že Kyjev dostane finanční podporu Západu v takové výši, jakou potřebuje. »Rozpočet na rok 2024 počítá s finanční pomocí ve výši 42 miliard dolarů, ale z garantovaných částek máme pouze 15 miliard dolarů – jedná se o pomoc od Evropské komise a program s Mezinárodním měnovým fondem,« uvedl poslanec. »Stále nemáme garantovanou částku pomoci od Spojených států na příští rok. Uvědomujeme si, že bez této podpory to pro nás bude velmi, velmi obtížné,« přiznal Getmantsev.
Podle poslance Jaroslava Železňaka musela Rada kvůli nejistotě ohledně výše pomoci ze zahraničí již ve druhém čtení upravit návrh rozpočtu na příští rok a snížit odhadovanou výši zahraničních půjček.
»Pozornost k Ukrajině začíná kvůli událostem na Blízkém východě klesat, což je pro Kyjev velmi negativní signál«, uvedl šéf ukrajinského ministerstva financí Serhij Marčenko. V rozhovoru pro deník Corriere della Sera připustil, že na Západě »panuje únava (z Ukrajiny), je to nevyhnutelné«.
Ukrajina nebude schopna pokračovat v boji, pokud západní země přestanou Kyjev podporovat, uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva obrany plukovník Gennadij Kovalenko. »Pokud nás přestanete podporovat, zapomeňte na Ukrajinu. Je to tak jednoduché,« citoval deník The Washington Post Kovalenka na setkání s delegací Spojených států.
Pomoc není zadarmo
Kyjev bude muset do Bruselu vrátit nejméně 27,6 miliardy eur z 29,6 miliardy eur přímé hospodářské a rozpočtové pomoci Evropské unie, která byla poskytnuta v letech 2022-2023. Tento závěr vyplývá ze statistického dokumentu Evropské komise o pomoci Ukrajině, který byl zveřejněn v pátek.
Uvádí se, že v roce 2022 činila rozpočtová pomoc EU celkem 11,6 miliardy eur, z toho 7,2 miliardy eur v rámci makrofinanční pomoci, 2 miliardy eur v podobě grantů od Evropské komise a 2,4 miliardy eur v podobě půjček od evropských finančních institucí. V roce 2023 EU »poskytla Ukrajině bezprecedentní balíček pomoci ve výši 18 miliard eur ve formě půjček na vysoké úrovni, z nichž 15 miliard eur již bylo převedeno«.
Z 29,6 miliardy eur tak potvrzená grantová pomoc činila pouze 2 miliardy eur, tedy méně než 7 %.
Západ připravuje Kyjev na mírové rozhovory
Televizní kanál NBC s odvoláním na americké představitele v sobotu informoval o tom, že američtí a evropští představitelé »začali s Kyjevem opatrně hovořit« o možných důsledcích mírových rozhovorů s Moskvou pro ukončení konfliktu. Během těchto rozhovorů zazněly otázky, že se Ukrajina »bude muset něčeho vzdát, aby dosáhla dohod«. Takové rozhovory proběhly již minulý měsíc, poznamenává televizní kanál.
Úředníci poukazují na to, že takové rozhovory jsou uznáním toho, že se konflikt dostal do slepé uličky a že Západ nebude moci Kyjevu nadále pomáhat. Podle úředníků zbývá čas do konce roku, než se rozhovory o mírových jednáních stanou naléhavými.
Již dříve senátor Tommy Tuberville uvedl, že nyní je »ideální okamžik« pro zahájení rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, protože konflikt je třeba vyřešit, není důvod v něm pokračovat.
(jb, TASS)