Bidenova administrativa se v tichosti připravuje na možnost, že pokud jarní ukrajinská protiofenzíva nesplní očekávání, kritici doma i spojenci v zahraničí budou tvrdit, že i Amerika přišla zkrátka, uvedl ve svém článku server POLITICO.
Stále zmiňovaná ukrajinská protiofenzíva se pokusí podle serveru znovu dobýt Ruskem obsazené území nejspíše na východě a jihu, ačkoli z operačních důvodů nikdo z vysokých představitelů Kyjeva neuvedl podrobnosti.
Tým prezidenta Joea Bidena již veřejně nabídl Ukrajině neochvějnou podporu a slíbil, že ji bude zásobovat zbraněmi a financemi »tak dlouho, jak bude třeba«. Pokud však nadcházející období bojů přinese jen omezené zisky, představitelé administrativy se v soukromí vyjádřili, že se obávají, že budou čelit dvouhlavému monstru, které na ni bude útočit z jestřábí a holubičí strany spektra.
Jedna strana bude tvrdit, že ukrajinské pokroky by fungovaly, kdyby administrativa dala Kyjevu vše, o co požádal, tedy rakety delšího doletu, stíhačky a více protivzdušné obrany. Druhá strana, jak se obávají představitelé administrativy, bude tvrdit, že neúspěch Ukrajiny dokazuje, že nemůže Rusko porazit.
A navíc zde bude na stole možná reakce amerických spojenců, hlavně v Evropě, kteří mohou považovat mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem za atraktivnější možnost, pokud Kyjev nedokáže, že vítězství je za rohem.
Uvnitř administrativy úředníci zdůrazňují, že dělají vše pro to, aby jarní ofenziva byla úspěšná. »Téměř jsme splnili požadavky na to, co (Ukrajina) uvedla, že potřebuje pro protiofenzívu, v posledních několika měsících jsme na Ukrajinu přívalově dodávali zbraně a vybavení,« uvedl pro POLITICO jeden z úředníků administrativy, kterému byla stejně jako ostatním poskytnuta anonymita, aby mohl hovořit o citlivých interních úvahách.
Víra ve strategickou věc je však jedna věc. Víra v taktiku je věc druhá – a za zavřenými dveřmi se administrativa obává, čeho může Ukrajina dosáhnout.
Tyto obavy se nedávno dostaly na veřejnost při úniku utajovaných informací na sociální sítě. V přísně tajném hodnocení ze začátku února se uvádí, že Ukrajina nedosáhne »ani zdaleka« svých protiofenzivních cílů. Podle aktuálnějších amerických hodnocení může Ukrajina dosáhnout určitého pokroku na jihu a východě, ale nebude schopna zopakovat loňský úspěch.
Ukrajina doufala, že se jí podaří přerušit ruský pozemní přístup na Krym, a američtí představitelé jsou nyní skeptičtí k tomu, že se to podaří. V Pentagonu však stále existují naděje, že Ukrajina alespoň ztíží tamní zásobovací trasy Ruska, i když bude úplné vítězství nad nově opevněnými ruskými jednotkami nakonec příliš obtížné.
Navíc americké zpravodajské informace naznačují, že Ukrajina jednoduše nemá schopnost vytlačit ruské jednotky z míst, kde jsou hluboce zakopány – a podobný pocit podle představitelů zavládl i o bojišti jinde na Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský tvrdí, že USA jeho síly řádně nevyzbrojily, a tak do té doby nemůže protiofenzíva začít.
Podle amerických představitelů existuje přesvědčení, že Kyjev je ochoten zvážit úpravu svých cílů a skromnější cíl by mohl být snáze prodán jako vítězství. Podle představitelů administrativy se diskutovalo o tom, že by to Ukrajincům mělo být formulováno jako »příměří«, a ne jako trvalé mírové rozhovory, které by ponechaly otevřené dveře pro to, aby Ukrajina v budoucnu získala zpět více svého území. Kyjevu by musely být poskytnuty pobídky: možná bezpečnostní záruky podobné NATO, ekonomická pomoc ze strany Evropské unie, další vojenská pomoc na doplnění a posílení ukrajinských sil a podobně. A poradci vyjádřili naději, že se podaří znovu zapojit i Čínu, aby Putina dotlačila k jednacímu stolu. To by však stále vedlo k dilematu, co bude dál a jak ostře na to zareagují kritici v USA.
»Pokud protiofenzíva nedopadne dobře, může administrativa vinit jen sama sebe za to, že zadržovala určité typy zbraní a pomoci v době, kdy to bylo nejvíce potřeba,« řekl Kurt Volker, zvláštní vyslanec pro Ukrajinu za Trumpovy vlády.
Protiofenzíva, která nesplní očekávání, také způsobí, že spojenci v zahraničních hlavních městech se budou ptát, kolik mohou ještě obětovat, když se vítězství Kyjeva zdá být stále vzdálenější.
»Podpora evropské veřejnosti může časem slábnout, protože evropské energetické a ekonomické náklady zůstanou vysoké,« uvedla pro server Clementine Starlingová, ředitelka a spolupracovnice think tanku Atlantic Council ve Washingtonu, D. C. »Roztříštění transatlantické podpory pravděpodobně poškodí domácí podporu USA a Kongres a Bidenova administrativa mohou mít problém ji udržet,« dodala.
Mnoho evropských zemí by také mohlo tlačit na Kyjev, aby boje ukončil. »Špatná protiofenzíva vyvolá další otázky o tom, jak bude vypadat výsledek války a do jaké míry lze skutečně dosáhnout řešení pouze pokračováním v posílání vojenských zbraní a financí,« řekla Starlingová.
Biden a jeho vrcholní představitelé veřejně zdůraznili, že Zelenský by měl zahájit mírové rozhovory, až bude připraven. Washington však také Kyjevu sdělil některé politické skutečnosti: v určitém okamžiku, zejména s republikány ovládajícími Sněmovnu reprezentantů, se tempo americké pomoci pravděpodobně zpomalí. Úředníci ve Washingtonu, ačkoli na Kyjev netlačí, se začali připravovat na to, jak by tyto rozhovory mohly vypadat, a chápou, že to pro Zelenského může být doma politicky těžké.
»Pokud Ukrajina nedokáže výrazně získat na bojišti, nevyhnutelně vyvstane otázka, zda není čas na vyjednávání o zastavení bojů,« řekl Richard Haass, prezident Rady pro mezinárodní vztahy. »Je to drahé, dochází nám munice a musíme se připravovat na další nepředvídatelné události po celém světě,« dodal. »Je legitimní klást si všechny tyto otázky, aniž bychom ohrozili cíle Ukrajiny. Je to prostě otázka prostředků,« řekl Haass.
Začátkem tohoto měsíce Andrij Sybiha, zástupce vedoucího Zelenského kanceláře, řekl listu Financial Times, že Ukrajina by byla ochotna jednat, pokud by její síly dosáhly prahu Krymu. »Pokud se nám podaří dosáhnout našich strategických cílů na bojišti a až budeme na administrativní hranici s Krymem, jsme připraveni otevřít o této otázce diskusi,« řekl.
Tento komentář okamžitě dementovala Tamila Taševová, Zelenského vyslankyně na Krymu: »Pokud Rusko dobrovolně neopustí poloostrov, bude Ukrajina pokračovat v osvobozování své země vojenskými prostředky,« řekla začátkem měsíce pro POLITICO.
Po čtrnácti měsících konfliktu přitom podle serveru utrpěli Ukrajinci ohromující ztráty – přibližně 100 000 padlých – a mnoho jejich špičkových vojáků bylo vyčerpáno. Vojáci také spotřebovali historicky obrovské množství munice a zbraní, přičemž ani obrovská produkce Západu nedokázala uspokojit Zelenského požadavky.
Američtí představitelé také informovali Ukrajinu o nebezpečí, které hrozí v případě přílišného rozšíření jejích ambicí a přílišného rozptýlení jejích jednotek – stejné varování dal Biden tehdejšímu afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanimu, když se Tálibán během stahování americké armády v roce 2021 přesunul do celé země.
Šance, že Ukrajina ustoupí od svých nejvyšších aspirací, je však přinejmenším nepravděpodobná. »Jako by to byla jediná a poslední příležitost pro Ukrajinu ukázat, že může zvítězit, což samozřejmě není pravda,« řekla Alina Polyakova, prezidentka a generální ředitelka Centra pro analýzu evropské politiky ve Washingtonu, D. C.
(cik)
Zelenskyj nikdy nebude skromnější….