Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v letošním třetím čtvrtletí vzrostla podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu proti stejnému období před rokem o sedm procent na 45 412 korun a po zohlednění inflace (statistici uvádějí meziroční růst spotřebitelských cen v uvedeném období o 2,3 %) se reálně zvýšila o 4,6 %. Loni se ovšem snížila o 2,9 % a předloni se propadla o 7,5 %, takže rozhodně není nad čím jásat.
Navíc na průměrnou mzdu, k níž se vyčíslená reálná hodnota váže, u nás stále nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců. Jejich životní úroveň tak šla v posledních letech velmi prudce dolů.
Kupní síla mezd je na stejné úrovni, jako v roce 2018
»Reálné meziroční nárůsty na celkové průměrné mzdě zaznamenáváme nově až od 1. čtvrtletí 2024, od 4. čtvrtletí 2021 do 4. čtvrtletí 2023 mzdy reálně klesaly. Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022–2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018,« připomíná ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Desetina zaměstnanců nebere ani 21 349 Kč hrubého měsíčně
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil ve 3. kvartálu letošního roku 40 482 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,6 %. Desetina zaměstnanců s nejnižšími výdělky pobírala hrubou mzdu pod hranicí 21 349 Kč (dolní decil vzrostl meziročně o 7,7 %), naopak desetina s nejvyššími mzdami měla mzdy nad hranicí 77 014 Kč (horní decil se zvýšil o 7,1 %), uvádíHolý.
Nejvyšší nárůst mezd byl v oblasti nemovitostí
Mzdová dynamika byla podle Holého ve 3. čtvrtletí opět velmi různorodá. Ve všech sekcích byl sice nominálně i reálně meziroční nárůst, »avšak nominální nárůsty průměrné mzdy byly v sekcích CZ-NACE ve velmi širokém rozpětí 3,4–14,4 %«. Nejnižší mzdový růst byl podobně jako v předchozích čtvrtletích v odvětvích veřejné správy a obrany (o 3,4 %) a vzdělávání (o 3,7 %), kde je platová úroveň dominantně určována vládními rozhodnutími. Velmi slabý růst byl také v ostatních činnostech (o 5,2 %), v peněžnictví a pojišťovnictví (o 5,4 %), v zemědělství, lesnictví a rybářství (o 5,5 %) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 5,6 %).
Naopak nejvyšší nárůsty byly v oblasti nemovitostí (o 14,4 %), v profesních, vědeckých a technických činnostech, kam spadají např. právní, účetnické a poradenské firmy, reklamní agentury, architekti a projektanti (+10,1 %), a také ve vývoji výzkumu.
»Podprůměrný růst najdeme ve zpracovatelském průmyslu (6,7 %), který je největším zaměstnavatelem v Česku a kde průměrná mzda dosáhla 43 915 Kč,« dodává Holý.
Nejvyšší výdělky tradičně v ICT a peněžnictví
Nejvyšší mzdovou úroveň zůstává i ve 3. čtvrtletí letošního roku v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 82 175 Kč, konstatuje statistik. Na druhém místě bylo peněžnictví a pojišťovnictví (70 450 Kč) a třetí s odstupem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (66 584 Kč).
Tradiční podle něj bylo pořadí i z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství činila průměrná mzda 28 184 Kč a v administrativních a podpůrných činnostech 32 839 Kč. Na třetím místě pak byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34 922 Kč.
Nůžky mezi odvětvími se dál rozevírají
»V dlouhodobějším pohledu jsou aktuální průměrné mzdy nominálně o 33 % vyšší než ve 3. čtvrtletí 2019. V jednotlivých odvětvích však byl pětiletý vývoj značně rozmanitý, ve veřejné správě a obraně vzrostly platy pouze o 23 %, ve vzdělávání o 25 %, v zemědělství, lesnictví a rybářství, stejně tak jako v peněžnictví a pojišťovnictví pak o 26 %. Naopak v oblasti nemovitostí se mzdy zvýšily nominálně o 44 %, v energetice o 43 % a v informačních a komunikačních činnostech o 42 %. Spotřebitelské ceny se za uvedené pětileté období zvýšily o takřka 40 %, ve většině odvětví jsou průměrné mzdy v reálném vyjádření dosud pod úrovní 3. čtvrtletí 2019, stejně tak jako celková průměrná mzda,« rekapituluje vývoj v poslední »pětiletce« statistik.
Nejvíc berou Pražáci, nejméně v Karlovarském kraji
Regionálně zůstává podle absolutní úrovně výdělků nejbohatším regionem Praha, průměrná mzda tu ve 3. čtvrtletí byla 55 854 Kč. Na druhém místě se drží Středočeský kraj s 45 632 Kč těsně před Jihomoravským (44 798 Kč). Na čtvrtém místě je Plzeňský kraj (43 086 Kč). Ostatní kraje zůstaly pod hranicí 43 tis. Kč. Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (39 165 Kč) a tentokrát jediný pod hranicí 40 tis. Kč. V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region se čtvrtým nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhla průměrná mzda 41 276 Kč.
Ivan Cinka