Ministerstvo financí ve své nové makroekonomické prognóze ubralo ze svého optimismu a zhoršilo odhad vývoje ekonomiky z listopadu uplynulého roku. Nově pro letošek očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta (v listopadu o 0,2 %) a průměrnou celoroční inflaci ve výši 10,4 % (v listopadu 9,5 %). Současně ministerstvo informovalo, že státní dluh se loni zvýšil na 44,6 % HDP a míra zadlužení tak byla dosud nejvyšší od vzniku samostatné České republiky. Pro letošek přitom ministerstvo počítá s dalším zvýšením dluhu na 45,8 % HDP.
Predikce vývoje ekonomiky přitom podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vychází ze scénáře, že se Evropě podaří nahradit ruské dodávky ropy a plynu tak, jako se to podařilo před nynější zimou. Což ovšem rozhodně není jisté…
Hlavním důvodem, proč ministerstvo ve své aktuální prognóze přehodnotilo očekávaný vývoj HDP, byl výrazný pokles spotřeby domácností ve druhé polovině loňského roku. Stanjura ale předpokládá, že recese bude jen krátká, první známky hospodářského oživení očekává už ve druhém čtvrtletí letošního roku. »Česká ekonomika na konci loňského roku prošla a nyní stále prochází mírnou recesí v důsledku vysokých cen,« řekl dnes Stanjura.
Připomeňme, že podle údajů Českého statistického úřadu ekonomika mezičtvrtletně klesla už ve 3. kvartálu minulého roku a podle všech ukazatelů i predikcí skončila v mínusu i v posledním čtvrtletí, takže používaná definice recese – pokles alespoň dvě čtvrtletí za sebou – už byla naplněna.
Hlavním důvodem propadu reálné spotřeby domácností, který se projeví i v letošním poklesu HDP, byla podle Stanjury vysoká inflace, jež loni dosáhla v průměru 15,1 %. Ministerstvo financí se domnívá, že letos reálná spotřeba domácností klesne o 2,2 %, v listopadu přitom odhadovalo snížení jen o 0,8 %.
Nezaměstnanost by se podle predikce ministerstva měla letos zvýšit na 3,2 % z loňských 2,5 % – jde tu ale o údaj z tzv. Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ČSÚ, nikoliv z evidence Úřadu práce ČR, který na konci roku vykázal míru nezaměstnanosti 3,7 %.
Růst mezd by měl nominálně dosáhnout 7,5 %. Reálná mzda tak bude dál klesat, neboť zvýšení mezd ani zdaleka nepokryje růst spotřebitelských cen.
Odhad vývoje ekonomiky podle ministerstva financí
2021 | 2022 (odhad) | 2023 (odhad) | |
Vývoj HDP | +3,6 | +2,3 | -0,5 |
Inflace (%) | 3,8 | 15,1* | 10,4 |
Nezaměstnanost (VŠPS) | 2,8 | 2,5 | 3,2 |
*konečné číslo zveřejněné ČSÚ
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
Nejvyšší míra zadlužení od vzniku samostatné ČR
Veřejné finance loni skončily podle ministerstva financí se schodkem 3,6 % HDP. Státní dluh vzrostl na 44,6 % HDP z 42 % v roce 2021. Míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku Česka. Pro letošní rok ministerstvo očekává deficit veřejných financí 4,2 % HDP a zvýšení dluhu na 45,8 % HDP.
Letošní schodek veřejných financí vzhledem k HDP by měl být podle Stanjury vysoký kvůli kompenzačním opatřením spojeným s vysokými cenami energií. Dopad těchto opatření bude podle něj možné blíže odhadnout až v dubnu po čtvrtletním vyhodnocení toho, jak vysoké jsou kompenzace za cenové stropy na elektřinu a plyn a jaký je výběr odvodu od výrobců elektřiny za vysoké prodejní ceny. O desítkách miliard korun směřujících na »pomoc« Ukrajině, nebo spíše na eskalaci válečného konfliktu, se ale jako o příčině dalšího zadlužování Stanjura nezmínil.
Vláda podle něj připravuje konsolidační balíček, který by měl snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun. »Příští rok by se tak schodek rozpočtu měl dostat pod tři procenta HDP,« řekl ministr.
Expertní týmy jednotlivých vládních stran společně s odborníky Národní ekonomické rady vlády (NERV) nyní podle Stanjury jednají o jednotlivých opatřeních pro snížení schodku. Jsou rozděleni do skupiny pro daně, sociální věci, zdravotnictví, veřejnou správu a ostatní oblasti. Týmy by měly najít dohodu na opatřeních do poloviny února, poté je projednají politici vládních stran. Stanjura očekává projednání celého balíčku opatření ve vládě nejpozději do konce března. Jednotlivá opatření ministr nechtěl detailně rozebírat, zdůraznil ale, že ODS dál odmítá růst přímých daní.
Vývoj veřejných financí (v % HDP)
2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 (odhad) | 2023 (odhad) | |
Saldo veřejných financí | -2,1 | -0,6 | 0,7 | 1,5 | 0,9 | 0,3 | -5,8 | -5,1 | -3,6 | -4,2 |
Dluh sektoru vládních institucí | 41,9 | 39,7 | 36,6 | 34,2 | 32,1 | 30 | 37,7 | 42 | 44,6 | 45,8 |
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová na tiskovce připomněla, že Česko je jedinou zemí Evropské unie, která zvyšuje své zadlužení. Působení vlády popsala jako »turecké hospodaření«. Kabinet podle ní nemá žádný plán konsolidace veřejných financí.
(ici)
Mami, Tati děkuji, že jsem s vámi prožil nádherné a klidné dětství….