V bohatém americkém státě Kalifornie jsou farmáři místní vládou vedeni k tomu, aby metan, který krávy přirozeným způsobem vypouštějí do ovzduší, odchytávali a následně zpracovávali pro jeho zemědělské, ale také průmyslové využití.
Pro zemědělské odborníky a novináře toto téma rozvinul profesor Frank Mitloehner z Kalifornské univerzity v rámci kulatého stolu, který se uskutečnil na téma »Krávy a emise – mýty a fakta«, jehož spolupořadatelem byla Agrární komora ČR. Dalšími účastníky odborné diskuze byli i zástupci profesních svazů v rámci Agrární komory, tj. předseda Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR Josef Diviš, ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát a zástupkyně ředitele Svazu chovatelů českého strakatého skotu Tereza Dodávková.
Profesor Mitloehner je předním odborníkem na kvalitu ovzduší na katedře zootechniky Kalifornské univerzity v Davisu. V odborném světě je znám svými přednáškami na toto téma. Do České republiky přijel přednášet jak na České zemědělské univerzitě v Praze, tak i na Mendelově univerzitě v Brně.
Kalifornie – to je i zemědělský stát
Mitloehner nejprve představil Kalifornskou univerzitu jako největší univerzitní a odborné pracoviště, které se ve Spojených státech zabývá zemědělstvím, a to zejména vztahem mezi zemědělstvím a změnami klimatu. Jinými slovy, jak zemědělství ovlivňuje změny klimatu, a to ať již v dobrém či špatném rozsahu. Načež konstatoval, že na kalifornské univerzitě odborníci hledají odpovědi na to, co se dá dělat s tím, aby nedocházelo zbytečně ke znečišťování ovzduší.
Právě metan od krav a jeho následná eliminace je prý jedním z problémů, kterým se kalifornská univerzita a on sám osobně zabývají.
Proč jde právě o tuto univerzitu? Protože Kalifornie je největší zemědělské centrum Spojených států. Vychází se z toho, že v Kalifornii jsou pro zemědělství nejpříhodnější podmínky, pokud jde o počasí. Je tam dostatek slunce, prakticky na celém území. Vysoce kvalitní je i půda, která se v tomto státě nachází. Jediné, co občas chybí, jak Mitloehner poznamenal, je dostatek vody a vláhy, což však řeší propracovaný systém zavlažování zemědělské půdy.
Podle amerického odborníka se v Kalifornii pěstuje cca 400 různých plodin. Navíc jde o nejsilnější americký stát, co se týče chovu skotu. Až 20 % mléčného skotu z celých USA se chová právě v Kalifornii, což je podle něj opravdu vysoká koncentrace, která rovněž předurčuje k tomu, aby se Kalifornská univerzita zaměřila na otázku sledování výskytu metanu jakožto zplodiny od krav, kterou je potřeba zužitkovat.
Kalifornie vytváří podmínky pro své farmáře
Frank Mitloehner si poté položil řečnickou otázku, jak je možné, že je v Kalifornii tolik farem, když co se týče ceny pozemků, jde o nejdražší destinaci v USA. Načež si odpověděl, že jedním z důvodů je to, že kalifornské zemědělství se vyznačuje výraznou zpětnou návratností, pokud jde o investice do zemědělské výroby. Na polích se totiž pěstují odlišné plodiny, které se zužitkovávají různým způsobem. Nejsou to jen nepřehledné lány obilí. Jde o různorodost plodin. Takže je z nich i dobrá potrava pro dobytek. Dobytek zpětně dodává půdě organické hnojivo, což půda potřebuje mnohem více než hnojiva chemického původu. Podle amerického profesora jde o správný koloběh života, kdy jedno závisí na druhém. Kráva dovolí zužitkovat všechny své odpadní složky, a to buď jako hnojivo či metan, případně CO2.
Podle Mitloehnera mají ale na kalifornském venkově stejné problémy, jako mají farmáři či zemědělci v jiných zemích, zejména v Evropě. V okolí farem se usazuje i městské obyvatelstvo, které se z aglomerací stěhuje na venkov. Přirozeně, že tomuto obyvatelstvu chov hospodářských zvířat jaksi nevoní, tedy to, co vychází z jejich stájí do ovzduší. Mimochodem, kalifornské farmy mívají běžně 1500 až 3000 krav, jsou však i případy, kdy na těchto farmách se chová až 10 000 krav. Aby se předešlo konfliktům mezi farmáři a přistěhovalým městským obyvatelstvem, vznikla spousta zákonů a předpisů, které tuto situaci řeší.
Projekt, snížit produkci metanu o 40 % do roku 2030
Podle Mitloehnera je jedno z těchto vládních opatření státu ukládá, aby se v časovém horizontu od roku 2013 do roku 2030 snížila produkce metanu o 40 procent. V současnosti je již z této mety splněno 30 %, uvedl Mitloehner. Podle Mitloehnera to vypadá, že uvedený plán bude splněn.
Americký odborník dodal, že pro spoustu chovatelů dobytka uvedený zákon znamenal, že museli na svých farmách přijmout řadu konkrétních opatření. Kalifornská vláda zvolila zajímavý postup, na rozdíl od Evropy využívá formu finančních pobídek. Snižování výskytu metanu nebude tedy od farmářů vynucovat násilnými metodami, formou příkazů, nařízení a pokut. Jde o to, aby se snižování produkce metanu kalifornským farmářům vyplatilo.
Žádný kalifornský farmář neměl podle amerického profesora problém tuto přísnou legislativu přijmout za svoji vlastní normu. Proto, jak dodal, je plnění plánu již tak daleko. Je to díku tomu, že jsou na něm farmáři finančně zainteresování. Čím lépe budou redukovat metan, tím vyšší podporu od kalifornské vlády budou mít. Jde o tuto rovnici.
Metody sběru metanu prostřednictvím lagun
Mitloehner dále připomněl, že při chovu dobytka přirozeně vzniká velký odpad, kejda apod. Jeho odklízení probíhá tlakováním, kdy je veškerý odpad v pevné či kapalné formě spláchnut do lagun. V laguně se potom koncentrují výkaly od krav, načež se právě odtud získává metan, když se laguny uzavřou pomocí určitých plachet. Potom se vzniklý bioplyn může shromažďovat a lze ho využít například jako zdroj energie. Zkrátka to, co by normálně odešlo do atmosféry, se tímto způsobem zužitkuje.
Současní kalifornští chovatelé dobytka, podle amerického profesora takto seberou až 60 % bioplynu. Získaný bioplyn jsou poté schopni očistit a dále ho zpracovat do formy složky pro palivo, které je určeno pro provoz autobusů a nákladních vozidel. Tímto opatřením se podařilo snížit emise uhlíkových plynů, jak na úrovni konkrétních kalifornských farem, tak i na úrovni samotného státu Kalifornie. Kdyby se metan nevyužil jako palivo, jezdily by autobusy a nákladní vozy na naftu, jako se to děje jinde ve světě.
Značný finanční a ekologický přínos
Mitloehner si položil další řečnickou otázku: Nakolik je tento proces zpracování metanu pro stát Kalifornie perspektivní? Načež si odpověděl, že stát Kalifornie věnuje na tuto činnost jen dvě procenta svého státního rozpočtu, avšak přínos je z finančního hlediska velmi vysoký. Vždyť došlo ke snížení produkce metanu o 30 %, což je již znát, jak v ovzduší, tak i na ušetřených nákladech za palivo pro autobusy a nákladní vozy. Americký profesor ještě dodal, že podle odborníků se tato investice státu Kalifornie vrátila až 15násobně!
Snaha zachytit i metan, který krávy vypouštějí do ovzduší
Podle Mitloehnera se zatím hovořilo jen o složce metanu, která vychází z výkalů krav, a tak je nutné také sdělit, že se dá zužitkovat složka metanu, kterou krávy volně vypouštějí do ovzduší, a to při jejich krkání. Snahou je odchytit takto vzniklý metan do vaků. Podle amerického profesora metod, jak redukovat takto vypouštěné množství metanu do ovzduší, je přirozeně povícero. Kalifornští farmáři vždy volí tu metodu či cestu, která je pro ně nejpříhodnější, dodal.
Zároveň uvedl, že jednou z těchto metod je i šlechtění zvířat. Tedy dosáhnout toho, aby zvíře svých plynů produkovalo méně. Efektivita výroby mléka je podle něj dnes mnohem vyšší, a to i při nižší spotřebě potravy. Takže logicky následuje i nižší produkce metanu, který by unikal do ovzduší.
Zkušenosti z Kalifornie by mohly pomoci i českému zemědělství
Mitloehner uvedl, že by mohl svými zkušenostmi a radami pomoci i českému zemědělství. Konstatoval, že když se nedávno seznámil s fakty a čísly o českém zemědělství, zjistil, že oproti roku 1990 se snížil počet mléčného skotu u nás zhruba na polovinu. Jenže i když se rapidně snížil počet krav, není to na úkor produkce mléka, nýbrž naopak, jelikož se produkce mléka v České republice postupně značně zvýšila. Úroveň užitkovosti v produkci mléka se v ČR již blíží úrovni užitkovosti kalifornských krav, poznamenal Mitloehner.
Zároveň však poznamenal, že se v tomto smyslu nelze uspokojit daným stavem, ale že je nutné pokračovat v dalším zdokonalování systému chovu skotu, a nejen jeho, ale i dalších hospodářských zvířat.
Užitkovost mléčného skotu v České republice značně vzrostla
Josef Diviš, předseda Svazu chovatelů holštýnského skotu v debatě připomněl, že jejich svaz byl založen před 32 lety. V současné době mají přes 330 členů. Konstatoval, že v současné době se u nás chová něco přes 210 000 holštýnských krav. Jejich dojná užitkovost loni při jejich 305denní laktaci činila 9700 litrů mléka na jednu krávu.
Dodal, že Česká republika za uplynulých více než 30 let prodělala poměrně dramatický vývoj. Stavy mléčného skotu oproti roku 1990 poklesly na méně než 50 % v současnosti. Na druhé straně se značně zvýšila užitkovost těchto krav, za tu dobu vzrostla na dvojnásobek. Takže, i při postupném poklesu počtu krav, což v posledních letech i nadále pozorujeme, mléčná produkce u nás mírné roste. Diviš také poznamenal, že snížením počtu kusů krav Česká republika přispívá ke snížení metanu v atmosféře.
Tereza Dodávková, zástupkyně ředitele Svazu chovatelů českého strakatého skotu, uvedla, že tento skot je tradiční plemeno, které patří do České republiky. Svaz zajišťuje správu genetických zdrojů nejen českého strakatého skotu, ale i dalšího plemene, to je i české červinky. Český strakatý skot svým množstvím u nás zaujímá 34 % celkové populace skotu. Konkrétně jde o zhruba 100 000 krav. Jejich užitkovost při 305denní laktaci činí 8165 kilogramů mléka, což je druhý rok po sobě nejvyšší užitkovost, a to i v rámci celého světa.
Podle Dodávkové růst užitkovosti je dán i vhodnými přírodními podmínkami, které pro chov skotu v České republice existují.
Masný skot slouží k produkci masa, ale i životnímu prostředí
Kamil Malát, ředitel Svazu chovatelů masného skotu, připomněl, že pozice chovatelů mléčného skotu a pozice chovatelů masného skotu je značně rozdílná, protože masný skot nemá v ČR tak dlouhou tradici, jako skot mléčný. Chov masného skotu totiž u nás začal až v roce 1990. Masný skot přitom neslouží jen k produkci masa. Má i využití i jako významný prvek, určený k zušlechťování životního prostředí, a to spásáním travních porostů především v podhorských oblastech. Tedy v částech krajiny, kde se chov mléčného skotu z hlediska vnitřního uspořádání krajiny nehodil. V tomto smyslu chovatelé masného skotu své kolegy z nížin doplňují.
Malát dále uvedl, že úroveň šlechtění masného skotu rozhodně není nižší než u mléčného skotu. Efektivita chovu masného skotu se podle něj projevuje dvojím způsobem. Jednak jde o produkci hovězího masa, což znamená ekonomický přínos pro samotného chovatele, a dále jde o zušlechtění krajiny. Právě chovatelé masného skotu jsou podle Maláta ti podnikatelé, kteří rozhodují nejen o svém vlastním podnikání, ale i o zachování zdravého životního prostředí.
Změnit pohled české veřejnosti na zemědělství!
Podle Maláta je české zemědělství jakýmisi »otloukánkem«, a to z hlediska jeho vnímání populací u nás. Zemědělci by chtěli tento nepříznivá stav zvrátit, protože jsou to právě oni, kdo za posledních více než 30 let učinil obrovský pokrok, pokud jde o využití moderní automatizované zemědělské techniky a stanovení nových moderních výrobních postupů v rámci zemědělské produkce a výroby potravin. O tom se ovšem u nás hovoří jen v úzké komunitě zemědělců a příbuzných oborů. Širší veřejnost je pak médii informována například o tom, jak se vyrábí uměle vytvořené maso, které je veřejnosti poté nabízeno ke konzumaci, místo, aby média doporučovala kvalitní stravu z živočišné výroby, kterou čeští zemědělci a potravináři dokáží vyprodukovat. Veřejnost si na základě těchto jednosměrných informací vytváří nesprávný obraz o současném moderním zemědělství. Malát proto vyzval novináře, aby o zemědělství informovali objektivně.
Základem zemědělství je výroba potravin
Profesor Mitloehner v závěru rovněž zdůraznil význam živočišné stravy nad jednostranným propagováním stravy rostlinné, jež je v současné době zejména mezi mladými značně preferováno.
Beseda podle mého názoru do značné míry vnitřně obohatila a povzbudila zemědělské producenty k tomu, aby se rozvoji našeho zemědělství podle svých možností věnovali i nadále. Vždyť stále platí, že základem zemědělství je výroba potravin určených k nasycení obyvatelstva.
Miroslav Svoboda