Koalice chce zvýšit platy jen učitelům, dalších pedagogických pracovníků se to nebude týkat

Šetření na nepravém místě. Tak hodnotí předseda Asociace speciálních pedagogů ČR Jiří Pilař pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců k vládní novele školského zákona. Ta měla mimo jiné zajistit výši 130 % průměrného platu pro všechny pedagogické pracovníky. Podle poslaneckého návrhu se ale toto navýšení nebude týkat všech.

Asociace ve svém stanovisku uvádí, že původní vládní návrh, který počítá s navýšením platu pro všechny pedagogické pracovníky, považuje za správný a spravedlivý. »Pozměňovací návrh vylučuje z tohoto okruhu velmi důležité pedagogické pracovníky, jako jsou např. speciální pedagogové, psychologové, vychovatelé, asistenti pedagoga a další pedagogické profese. Zjevně jde o šetření na nepravém místě, když si vzpomeneme, jak školy a školská zařízení obtížně zápolí s bezbřehou inkluzí a nárůstem agresivity a dalších poruch chování,« uvedl Pilař. Pozměňovací návrh považuje »za velmi nešťastný, protože rozpoltí pedagogické pracovníky na učitele a ostatní pedagogické pracovníky«.

Realizace poslanecké iniciativy bude mít podle Pilaře pouze jeden dopad, a to demotivaci a možný odchod pracovníků, bez nichž se školy jen sotva obejdou. Asociace speciálních pedagogů ČR proto společně s Unií zaměstnavatelských svazů ČR, Českomoravským odborovým svazem pracovníků ve školství a Unií školských asociací ČR CZESHA žádá poslance o stažení »tohoto destruktivního návrhu«.

Podle Pilaře je škoda, že čtyři z předkladatelů jsou pedagogové. »Patrně již ztratili kontakt se školskou realitou,« míní předseda asociace.

Podvod na pracovnících ve školství

Podle nové úpravy, jíž připravili poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP 09) a Jakub Michálek (Piráti) a kterou sněmovní školský výbor doporučil ke schválení, by objem peněz na platy učitelů měl od příštího roku představovat »v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství«.

Původní vládní návrh počítal s tím, že by objem peněz na platy pedagogických pracovníků byl stanoven na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. V případě schválení novely by úprava odměny pro učitele měla platit od začátku příštího roku.

Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík označil nový návrh koaličních poslanců za zklamání. Navrhovaná změna je podle něj »podvodem na pracovnících ve školství«. V případě, že bude novela v aktuální podobě schválena, bude se garance odměny na úrovni 130 procent průměru podle něj týkat zhruba 150 000 osob, které přímo vyučují. Naopak z nároku na odměňování podle zákona vypadává novým návrhem asi 40 000 pracovníků ve školství, kteří nejsou učiteli.

Podle předsedy Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiřího Zajíčka chápali pracovníci ve školství vládní závazek jako garanci změny odměňování všech pedagogických pracovníků. Za zásadní nedostatek nového návrhu považuje to, že nestanovuje, z jakého roku se bude zmíněných 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy počítat. »Nejedná se tak o žádný závazek a garanci,« řekl.

Vláda by se měla hluboce zamyslet

Návrh kritizoval také třeba prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. Vláda podle něj bude moci k výpočtu 130 procent použít průměrnou mzdu z kteréhokoliv roku. »Fakticky to znamená, že by vládě reálně nevznikl vůbec žádný vymahatelný závazek ohledně objemu financí na platy učitelů,« sdělil.

»Jestli je cílem pozměňovacího návrhu ušetřit, měla by se vláda i poslanci hluboce zamyslet, zda jim těch pár ušetřených milionů stojí za demotivaci a možný odchod pracovníků, kteří ve školách řeší čím dál více psychologických a výchovných problémů dětí,« dodal výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR Vít Jásek.

Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů byl předloni podle Českého statistického úřadu 46 843 Kč, což odpovídalo 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy. Loni to podle propočtů ministerstva školství mělo být 113 procent, letos 50 523 korun, tedy 116,6 procenta. Navrhovaná změna by mohla státnímu rozpočtu ušetřit přes osm miliard.

Předlohu, která také umožňuje, aby vysokoškoláci mohli učit po dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání, budou poslanci schvalovat na příští schůzi začátkem dubna.

(jad)