Ke schvalování novely, která by měla podle pozměňovacího návrhu koaličních poslanců v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) zpřísnit zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky, se dnes poslanci nedostali. Proti změně se staví zástupci hnutí ANO, návrh označili za »protiústavní přílepek«.
Michálek změnu zákona o střetu zájmů, který je znám jako lex Babiš, navrhl přidat do zákona o politických stranách. Jeho cílem je změnit řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
Označení svého návrhu za přílepek Michálek odmítl. »Domnívám se, že toto označení je i tady v Poslanecké sněmovně i ve veřejném prostoru leckdy nadužíváno,« reagoval na kritiku poslanců opozičního hnutí ANO. Jeho zástupci jsou naopak přesvědčeni o tom, že návrh na změnu zákona o střetu zájmů do zákona o politických stranách splňuje všechny znaky přílepku.
»Je to ukázkový přílepek. Zákon o střetu zájmů a zákon o politických stranách jsou naprosto odlišné věci,« prohlásil Patrik Nacher (ANO).
»Já se domnívám, že pozměňovací návrh pana kolegy Michálka je takový test toho, co tato Sněmovna ještě je schopna absolvovat a nějakým způsobem strávit,« prohlásil předseda ústavně-právního výboru Zdeněk Vondráček (ANO).
Posedlost Babišem je už normální disgnóza
Poslanci ANO poukazovali na to, že návrh je namířen proti předsedovi hnutí Andreji Babišovi. Ten po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Michálek to odmítl. »Není tomu tak, že by ten zákon byl proti jednomu člověkovi, spíše je tedy jeden člověk proti tomuto zákonu,« uvedl. Zástupci ANO ho ale přesto obviňovali z toho, že je posedlý Babišem. »Ta jeho posedlost Babišem je už neskutečná. To už je opravdu diagnóza. To je normální diagnóza. Ten už by se měl léčit,« uvedla například Berenika Peštová (ANO). Michálka se poté zastal Jan Berki (STAN), který Peštové vytkl, že znevažuje předkladatele. »Byl zvolen ve volbách,« hájil Michálka.
Zuzana Ožanová (ANO) Michálkovi vytkla, že proti původní pirátské úpravě z roku 2021 měla vláda výhrady, s nimiž se poslanec v nynějším návrhu nevypořádal. Jako příklad uvedla, že návrh neřeší vlastnictví internetových médií. Poslanci ANO už avizovali, že v případě, že Sněmovna změnu schválí, obrátí se na Ústavní soud.
Přísnější pokuty za porušení zákona
Po zhruba 3,5 hodinách jednání si předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová vyžádala přestávku na poradu klubu až do konce dnešního jednacího dne. Vyzvala ostatní kluby, aby se dohodly na konstruktivní podobě novely.
Pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.
Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médií. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil »vhodné opatření«, například prodej média, což bylo součástí vládních výhrad.
(jad)