»Když je vám zima, onemocníte.« Jsou lidové představy o nachlazení pravdivé?

Pro mnoho lidí je hlavním zdrojem znalostí o nachlazení a jeho léčbě rodina a okolí jako celek. Mnoho rad, které se učíme od dětství, však nenachází žádné vědecké opodstatnění. Podívejme se na populární přesvědčení, na která se v období nachlazení často odvoláváme.

Tekoucí rýma – znamená to, že už jsem nachlazený?

Nemusí to být nutně pravda. Pokud jste v chladu dostatečně dlouho, stává se to automaticky. Faktem je, že studený a suchý vzduch vysušuje nosní sliznici, čímž se stáváme náchylnější k infekci. To způsobuje, že nosní žlázy aktivně produkují hlen, který zvlhčuje a ohřívá vzduch, který vstupuje do nosu.

Vlhký nos je tedy dobrá věc – znamená to, že náš imunitní systém pracuje správně. Pokud však máte ucpaný nos a další příznaky, jako je bolest hlavy nebo bolest v krku, znamená to, že do těla již pronikla infekce a je lepší jít se začít léčit.

Můžete onemocnět, pokud v chladném počasí pijete studené nápoje?

Mezi nachlazením a rýmou není přímá souvislost. Příčina nachlazení spočívá – ve virech, které se dostanou do těla a množí se v něm. Proto lékaři při diagnostice nachlazení používají název »akutní respirační virová infekce«. Horečka, bolest hlavy, slabost a lámavost kloubů – všechny tyto procesy jsou spojeny s aktivitou imunitních buněk a bílkovin, které se snaží infekci zničit.

Studená voda sama o sobě nezpůsobuje nachlazení ani bolest v krku (totéž platí pro zmrzlinu). Pití velkého množství ledové vody však může bolest v krku zhoršit. Jedním z vysvětlení je, že vlivem chladu se zužují cévy a do místa zánětu se dostává méně imunitních buněk – lymfocytů.

Co je tedy nejlepší pít, když jste nemocní? Existují studie, ve kterých autoři porovnávali účinek studené a teplé vody a také drůbežího vývaru. Ukázalo se, že teplé nápoje (a zejména vývar) způsobují hojnější uvolňování hlenu, který se vyznačuje baktericidními vlastnostmi.

Je nebezpečné chodit bez čepice? A s mokrými vlasy?

Dalším rozšířeným mýtem je, že nachlazení může způsobit zánět mozku neboli meningitidu. Meningitida je zánět mozkové tekutiny a mozkových blan. Může k němu dojít v důsledku virové nebo bakteriální infekce, úrazu hlavy, parazitů a nádorů. V každém případě s ní ale prochlazení hlavy nemá absolutně nic společného. Podle statistik je například meningitida častější v Africe, jižně od Sahary (tzv. pásmo meningitidy).

Neexistuje také jediná studie, která by prokázala souvislost mezi nachlazením (nebo meningitidou) a chůzí v chladném počasí bez čepice a s nevysušenými vlasy. Ani to není nic jiného než mýtus.

Má nachlazení něco společného s chladem? Proč jsme v zimě častěji nachlazení?

Souvisí to s několika faktory. Zaprvé, mnoho virů se při nižších teplotách skutečně aktivněji množí. Podle studie Yaleovy univerzity se rhinoviry (častí původci nachlazení) lépe množí při nižších než průměrných tělesných teplotách, a to zejména ve studeném nose.

Za druhé, v zimě se častěji zdržujeme v uzavřených, nevětraných místnostech – což je ideální prostředí pro přenos respiračních infekcí.

Dalším důvodem, proč se zvyšuje riziko nákazy respiračními infekcemi, je nízká vlhkost vzduchu. Z tohoto důvodu zůstávají viry déle ve vzduchu ve formě aerosolů (drobných kapiček z vydechovaných par).

Možnou příčinou je také celkové snížení imunity. V zimě jíme méně ovoce a zeleniny, které obsahují zdravé látky. Je to také období, kdy se nám dostává méně slunečního světla a s ním i vitaminu D. Studie ukazují, že tento vitamin je spojen se sníženým rizikem akutních respiračních infekcí.

Měli bychom užívat vitamíny, abychom se vyhnuli nachlazení?

Ano, mnoho vitaminů přímo souvisí s funkcí imunitního systému. Doplňky stravy obsahující zinek, vitaminy C a D jsou nejlépe prostudovány pro svou roli při ochraně před nachlazením.

Zinek je nezbytný pro vývoj a funkci mnoha buněk imunitního systému. Jeho hlavními zdroji jsou maso a vejce. Důkazy o účinnosti zinkových doplňků jsou však rozporuplné. V některých studiích zkrátily dobu trvání nachlazení o několik dní, v jiných naopak neměly žádný účinek.

Přitom vedlejší účinky užívání zinku mohou být v určitých případech nebezpečné. Lidé, kteří užívají zinek, si častěji stěžují na žaludeční potíže, chuťové problémy a podráždění v ústech. Někteří lidé, kteří užívali nosní spreje se zinkem, trvale ztratili čich.

Vitamin C může snížit délku trvání a závažnost příznaků nachlazení, ale pouze v případě, že ho užíváte denně jako preventivní opatření. Totéž platí pro vitamin D.

Samotné doplňky stravy však k udržení silného imunitního systému nestačí. Musíte vést zdravý životní styl, jíst vyváženou stravu. 

Je pravda, že stres oslabuje imunitní systém? A co otužování?

Záleží na povaze stresu a jeho trvání. Krátkodobý (několik minut až několik hodin) stres zvyšuje vrozenou (primární) a adaptivní (sekundární) imunitní odpověď. To se týká transportu, dozrávání a funkce imunitních buněk a proteinů. Pravděpodobně s tím souvisí účinky otužování a cvičení, protože studená voda a námaha způsobují stres.

Trvalý, chronický stres však působí tísnivě a zvyšuje riziko onemocnění. Dlouhodobý stres (i v důsledku příliš intenzivní fyzické námahy) porušuje vrozené a adaptivní imunitní reakce. To se mimochodem týká nejen nachlazení, ale také rizika vzniku rakovinných nádorů.

Pokud je člověk často nachlazený, je s jeho zdravím něco v nepořádku?

Průměrný dospělý člověk je nachlazený dvakrát až třikrát ročně. Pokud se to však stává častěji (jednou za měsíc nebo dva), může se jednat o zdravotní problém nebo problém související s životním stylem. Zde je uvedeno, co může ovlivnit četnost nachlazení.

• Kouření. Chemické látky obsažené v cigaretovém kouři oslabují přirozenou obranyschopnost imunitního systému. Kouření také poškozuje drobné klky dýchacích cest, které je za normálních okolností pomáhají čistit od hlenu a nečistot, s nimiž se do plic dostávají choroboplodné zárodky.
• Špatná hygiena. Virové částice, které způsobují nachlazení, se mohou usazovat na rukou a oblečení a do těla se dostávají s potravou. Pokud si dobře neumyjeme ruce, obličej a celé tělo, může virová nálož potlačit primární obranyschopnost imunitního systému a způsobit onemocnění.
• Nedostatek spánku. Studie ukazují, že lidé, kteří nemají dostatek spánku nebo spí méně než sedm hodin denně, mají větší pravděpodobnost, že po kontaktu s virem nachlazení onemocní. Nedostatek spánku může také ovlivnit rychlost uzdravení, pokud onemocníte.
• Chronická onemocnění. Onemocnění, jako je revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, celiakie, lupus, syndrom dráždivého tračníku a chronická únava, mohou trvale oslabit imunitní systém. Dochází k němu také na pozadí protinádorové léčby. Proto je důležité, aby lidé, kteří užívají silné léky, o sebe dbali, nosili masky a dodržovali hygienu.

(cik)