Kanadští političtí představitelé sice vyjádřili šok a hanbu nad tím, že jejich parlament vyznamenal ukrajinského imigranta, který za druhé světové války bojoval v nacistické jednotce, vyšetřování časopisu Forward však zjistilo, že kanadská vláda za posledních sedm let poskytla přibližně 2,2 milionu dolarů nejméně osmi skupinám, které se zasazovaly o veterány téže jednotky nebo jinak velebily nacistické kolaboranty.
Některé z těchto skupin si pak pospíšily s obhajobou imigranta, 98letého Jaroslava Hunky, a s bouřlivými ovacemi, kterých se mu minulý měsíc dostalo – i přesto, že to vyvolalo rezignaci předsedy Sněmovny reprezentantů, který ho pozval na parlamentní zasedání, a omluvu premiéra Justina Trudeaua.
Většina peněz šla na konto Ukrajinského kanadského kongresu, rozsáhlé zastřešující skupiny, která vychvalovala Hunkovu jednotku – známou jako SS Galizien – a bránila její pomník na torontském předměstí Oakville. Ve veřejných záznamech je kongres uveden jako poskytovatel téměř 1,5 milionu dolarů v letech 2016-2022, z nichž většina byla určena na překladatelské služby pro nové přistěhovalce.
Pak je tu Ukrajinská národní federace Kanady, více než 40 let stará kulturní organizace, jejíž logo obsahuje znaky frakce fašistické Organizace ukrajinských nacionalistů. Tato skupina dostala v letech 2015 až 2022 na grantech ekvivalent 140 000 dolarů, především na zajištění letních brigád pro mládež. Minulý měsíc její prezident o Hunkovi řekl: »To, že byl voják, neznamená, že byl nacista,« ale připustil, že tleskat mu »možná nebylo správné« vzhledem k okolnostem.
A noviny New Pathway, které kdysi prohlásily, že kanadské židovské noviny rozdmýchávají »etnické neshody«, když vyzývají k odstranění pomníku nacistického kolaboranta, obdržely z fondu na podporu místních vydavatelů asi 68 000 dolarů. Noviny také v roce 2020 napsaly, že veteráni SS Galizien byli »vystaveni neoprávněným útokům označujícím je za ‚nacisty‘ a že divize byla ‚neprávem obviněna z nacismu‘«.
Granty novinám, mládežnickým skupinám a kulturním organizacím poskytly různé agentury a programy kanadské vlády, včetně těch, které jsou zodpovědné za kanadské dědictví, sociální a hospodářský rozvoj a veřejnou bezpečnost. Evidence je uchovávána na hlavní webové stránce kanadské vlády, granty jsou uvedeny v kanadských dolarech, ale částky s nimi spojené přepočítal Forward na americkou měnu.
Asi 1,4 milionu z 38 milionů obyvatel Kanady má ukrajinský původ. Organizace, které obdržely federální peníze, se většinou zabývají věcmi, které nemají žádnou souvislost s SS Galiczina nebo druhou světovou válkou – mnohé z nich sehrály důležitou roli při přijímání ukrajinských uprchlíků po loňském vyhrocení války s Ruskem.
Skutečnost, že tyto skupiny veřejně obhajují nacistické kolaboranty a pachatele holocaustu a že je kanadská vláda pomáhá financovat, odráží složitost vztahu země k dědictví druhé světové války na Ukrajině. Moss Robeson, nezávislý výzkumník z New Yorku, se financování a aktivitám ukrajinských kanadských skupin věnuje již několik let, mimo jiné v časopise The Maple a na blogu Bandera Lobby.
Během války padlo v bojích proti Němcům více než 2,5 milionu Ukrajinců. Avšak menšina se místo toho přidala na stranu Třetí říše. Hunka patřil k této menšině.
Jeho jednotka, 14. granátnická divize Waffen Grenadier SS, která vznikla v roce 1943, byla vybavena a vycvičena Německem a veleli jí důstojníci SS. Záběry z amerického Muzea paměti holocaustu ukazují, jak se vrcholní představitelé Třetí říše účastní propracovaných náborových ceremoniálů do této divize. Předpokládá se, že je zodpovědná za válečné zločiny včetně masakru v Hutě Pieniacké v roce 1944, kdy byly zaživa upáleny stovky polských vesničanů.
Tisíce mužů, kteří bojovali na straně nacistů, se po válce přesto mohly volně usadit na Západě. Asi 2 000 veteránů SS Galizien bylo přijato v Kanadě, tisíce dalších odešly do USA, Velké Británie a Austrálie.
Během Norimberského procesu Mezinárodní trestní tribunál prohlásil Waffen-SS celkově za zločineckou organizaci odpovědnou za masová zvěrstva.
V roce 1986 však kanadská komise prohlásila, že členové SS Galizien »by neměli být obžalováni jako skupina« a že »pouhé členství« v divizi neopravňuje k trestnímu stíhání nebo odebrání občanství. Židovské skupiny a mnozí historici práci této komise kritizovali, ale poskytla záštitu kampani, která tyto veterány přetvářela na ukrajinské nacionalisty, kteří bojovali proti Sovětskému svazu.
Jared McBride, historik z Kalifornské univerzity, upozornil, že odhalení o spoluúčasti Kanady na ignorování nebo přepisování minulosti veteránů SS Galizien »je akademické obci známo« již od 90. let. »Existuje dlouhá historie různých diasporických organizací v Kanadě – a nejen ukrajinských -, které se zabývají zamlžováním a někdy i přímým popíráním temných stránek historie svého národa, a to nejen holocaustu, ale i dalších událostí,« řekl McBride.
Mimochodem dlouho předtím, než časopis Forward odhalil Hunkovu službu v SS Galizien, postavily ukrajinské skupiny veteránům této jednotky dva pomníky…
Ukrajinské kulturní organizace podporované kanadskou vládou oslavovaly i další osoby a skupiny spojené s nacismem, mj:
Organizace ukrajinských nacionalistů, fašistická skupina, která se spojila s nacisty a podílela se na holocaustu. V roce 1943 vytvořila frakce OUN polovojenské křídlo s názvem Ukrajinská povstalecká armáda, které je podle historiků odpovědné za likvidaci Židů a 70 000 až 100 000 Poláků.
Štěpán Bandera, který vedl frakci OUN a je zřejmě nejznámějším symbolem ukrajinské kolaborace s nacisty. Pokusy překřtít Banderu na bojovníka za svobodu, který se postavil Sovětům, odsoudilo Centrum Simona Wiesenthala, Světový židovský kongres, Muzeum paměti holocaustu Spojených států a Izrael.
Jaroslav Štětko, další vůdce OUN, který v roce 1941 napsal: »Trvám na vyhlazení Židů a na nutnosti přizpůsobit německé metody vyhlazování Židů na Ukrajině.«
Roman Suchevyč, který byl důstojníkem v německém pomocném policejním praporu, než se stal velitelem Ukrajinské povstalecké armády.
Publikace nazvaná Ukrajinské echo neboli Homin Ukrajiny, která vydávala zvláštní vydání na počest Bandery, Stetska a UPA, získala během sedmi let z kanadských federálních fondů asi 125 000 dolarů, jak vyplývá z vládních internetových stránek.
Světový ukrajinský kongres, který získal tři granty v celkové výši asi 20 000 dolarů, oslavil Šuchevyčovy narozeniny 30. června 2020 v příspěvku na Facebooku, kde uvedl, že byl »velitelem v batalionu Nachtigall«, jehož důstojníci se podíleli na vyhlášení nezávislé ukrajinské vlády. Nikde není zmíněno, že Nachtigall byl součástí útvaru Třetí říše, který zabíjel Židy.
Loni skupina zveřejnila narozeninový vzkaz pro Šuchevyče, jehož cílem bylo spojit ho s dnešním bojem proti Rusku: »Vzpomínáme na hrdiny všech generací, kteří bojovali za osvobození, svobodu a nezávislost Ukrajiny«.
A v roce 2010 skupina vydala prohlášení pro Evropský parlament, v němž odmítla názor, že Bandera a jeho odnož OUN byli kolaboranty s nacisty, jako »nepodložené obvinění«.
Šuchevyčova busta před komplexem ukrajinské mládeže v Edmontonu je již několik let v centru boje o nacistické dědictví Kanady. Pokusy o uctění Šuchevyče odsoudil Světový židovský kongres, americké ministerstvo zahraničí, Centrum Simona Wiesenthala a Izrael.
Edmontonská Rada jednoty ukrajinské mládeže spolu s Kanadskou asociací ukrajinské mládeže získaly od vlády téměř 438 000 dolarů. Z toho asi 25 000 dolarů na instalaci bezpečnostních kamer v mládežnickém komplexu poté, co někdo v roce 2019 napsal na bustu »nacistická verbež«.
Minulý měsíc mluvčí mládežnického komplexu řekl BBC, že Hunka je »obětí ruského narativu, který se nyní podařilo úspěšně realizovat«.
Mezitím webové stránky mládežnického sdružení vykreslují Šuchevyče a jeho druhy jako bojovníky za svobodu, jejichž odkaz Moskva pošpinila. Archivní stránka jedné z jeho kapitol obsahuje fotografie pochodujících dětí s portrétem Štětiny.
New Pathway, jedny z novin, které rovněž obdržely federální peníze, kritizovaly Alberta Jewish News, které vyzvaly k odstranění Šuchevyčovy busty za to, že rozdmýchává »plameny etnického sváru«.
Kontroverzní památky
Pomníky SS Galizien v Oakville a Edmontonu vyvolaly určitou debatu v rámci širšího zúčtování v Kanadě – stejně jako ve Spojených státech – ohledně soch uctívajících koloniální dědictví země. Při mnoha příležitostech je obhajoval Ukrajinský kanadský kongres – zastřešující skupina, která získala více než 1,4 milionu dolarů z vládních fondů.
Tato skupina, na jejíchž internetových stránkách se píše, že »zastupuje kanadskou ukrajinskou komunitu před lidem a vládou Kanady«, napsala v roce 2020 dopis, v němž napadla novináře, který v Ottawa Citizen popsal historii a záznamy o válečných zločinech SS Galizien. Dopis obvinil novináře z opakování »falešných vyprávění pocházejících z Ruské federace« a tvrdil, že popis sloupu jako nacistického památníku v článku je »šokující a zavádějící«.
O tři roky dříve prezident skupiny v rozhovoru pro National Post označil domněnku, že bojovníci SS Galizien byli nacistickými kolaboranty, za »pomluvu«.
Ke stejnému tématu se hlásí i Kanadské ukrajinské výzkumné a dokumentační centrum, které obdrželo přibližně 140 000 dolarů. Skupina má na svých webových stránkách stránku o SS Galizien, kde prezentuje její vojáky jako muže, »kteří statečně bojovali za obranu a nezávislost své vlasti« a jsou nespravedlivě obviňováni »levicovými silami«, které »vykreslují veterány divize jako nacistické kolaboranty«, uzavírá The Forward.
(cik)
Fašizmus a nacizmus sa rozmáha aj tu u nás v EU!!! Slovensko nie je Bohu žiaľ výnimkou. Doteraz tu stále ešte máme liberálnych fašistov ktorí sa nechcú vzdať moci.